16 C 339/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Marií Švecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: výživné pro nerozvedenou manželku

I. Žaloba s návrhem, aby žalovanému byla uložena povinnost platit žalobkyni na její výživu částku ve výši 500 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 30.dne příslušného kalendářního měsíce předem, počínaje od [datum] po dobu trvání jejich manželství, tzn. do [datum], kdy jejich manželství rozvodem zaniklo, se vcelémrozsahuzamítá.

II. Žádný z účastníků nemáprávonanáhradunák ladůřízení.

III. Povinnost k zaplacení soudního poplatku v daném případě na žalovaného podle ust. § 2 odst. 3 zák.č. 549/1991 Sb., tj. zákon o soudních poplatcích, nepřechází.

1. Usnesením č.j.: [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], vyslovil Okresní soud v Teplicích svou místní nepříslušnost rozhodovat o žalobě o výživné na nerozvedenou manželku, kterou u tohoto soudu podala žalobkyně proti žalovanému jakožto svému manželovi dne [datum]. Současně rozhodl, že se věc postupuje k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Mostě, v jehož obvodu má žalovaný bydliště na adrese: [adresa žalobkyně], kterým byla tato vyzvána k doplnění své žaloby a dále k označení důkazů k prokázání tvrzení uvedených v žalobě. Výzva byla žalobkyni doručena do vlastních rukou dne [datum] (viz doklad o doručení na č.l.: 22), avšak žalobkyně na ni doposud neodpověděla. Stala se v tomto řízení zcela nečinným účastníkem. Soud proto vycházel z původního znění žaloby na č.l.: 1, ve kterém žalobkyně uvedla, že je od [datum] manželkou žalovaného, což prokazovala kopií oddacího listu na č.l.:

2. Dále uvedla, že zhruba půl roku po uzavření manželství ji žalovaný trvale opustil, když tehdy odcestoval do zahraničí a již se k ní nevrátil. Po dobu více než 9 let tedy s žalovaným spolu nežijí intimně ani hospodářsky a neudržují spolu žádný kontakt. Uvedla, že jejich společným potomkem je nezl. dcera [celé jméno žalobkyně], [datum narození], že poměry této dcery byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Mostě, který blíže neoznačila. Uplatněný nárok na výživné vůči žalovanému odůvodnila existencí úředního manželství a z něj plynoucí povinnosti manžela, aby k ní plnil svou zákonnou vyživovací povinnost, protože ona je osobou bez zaměstnání, evidovanou na úřadu práce a nemající žádný příjem. Dále uvedla, že fakticky žije s přítelem panem [jméno] [příjmení]. Žádala, aby jí žalovaný platil na její výživu od podání žaloby, tzn. od [datum] měsíčně částku 500 Kč splatnou vždy do 30. dne příslušného kalendářního měsíce na složenku. Vyjma fotokopie oddacího listu účastníků žalobkyně k prokázání svých tvrzení žádné důkazy neoznačila, a to ani po výzvě soudu ze [datum] (viz č.l.: 1 a dále č.l.: 22). 2. soudnímu jednání se žalobkyně dne [datum] bez udání důvodu nedostavila. O odročení jednání nepožádala. Svá skutková tvrzení nedoplnila a nečinnou zůstala i při plnění své důkazní povinnosti. Předvolání k jednání jí bylo včas a řádně doručeno (viz doklad o doručení na č.l.: 55). Soud proto v případě žalobkyně postupoval podle ust. § 101 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), a věc projednal a rozhodl i v nepřítomnosti žalobkyně.

3. Žalovaný zůstal ve věci obdobně jako žalobkyně zcela nečinným účastníkem řízení. Na písemnosti od soudu a na předvolání k jednání, které mu byly odeslány na adresu jeho úředního bydliště, tj. nyní [PSČ] [obec], Tř. [ulice a číslo] (viz č.l.: [číslo]), nereagoval. Jeho stanovisko k uplatněnému nároku se proto soudu zjistit nepodařilo. K jednání se dne [datum] bez udání důvodu žalovaný nedostavil a o odročení jednání nepožádal. Důsledně tomu proto soud i v případě žalovaného musel postupovat podle ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu a věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z důvodu nečinnosti obou účastníků řízení, čerpal soud poznatky o jejich osobním stavu, dále o osobách, k nimž tito mají vyživovací povinnost, jakož i o jejich tvrzeném faktickém rozchodu trvajícím více než devět let, jakož i o absenci příjmu na straně žalobkyně a o poměrech žalovaného, ze spisu zdejšího soudu o rozvodu manželství účastníků sp.zn.: [spisová značka]. Dále vycházel z obsahu spisu zdejšího soudu sp.zn.: [spisová značka], který se týká jejich společné dosud nezletilé dcery [celé jméno žalobkyně], narozené [datum]. V těchto řízeních žalobkyně součinnost soudu jako účastnice řízení poskytla. Žalovaný byl i v těchto řízeních nečinným účastníkem. O jeho poměrech tam soud informovala jeho matka paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] a dále opatrovník nezl. [celé jméno žalobkyně]. Dále soud vycházel z podrobných zprav o bydlišti účastníků z informačního systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, jakož i ze zprávy Úřadu práce ČR – Kontaktní pracoviště [obec].

5. Z oddacího listu předloženého žalobkyní soud učinil zjištění, že tato uzavřela s žalovaným manželství dne [datum] před [stát. instituce], že u obou se jednalo o jejich první manželství (viz č.l.:2). Ze spisu zdejšího soudu sp.zn.: [spisová značka] dále soud zjistil, že žalobkyně podala proti žalovanému návrh na rozvod tohoto manželství. Žalovaný v řízení o rozvod manželství soudu žádnou součinnost jako účastník řízení neposkytl. Výslechem žalobkyně bylo v rámci řízení o rozvod manželství účastníků zjištěno, že k faktickému rozchodu mezi ní a žalovaným fakticky došlo zhruba po půl roce po uzavření sňatku, že tehdy ji žalovaný opustil a odejel do zahraničí. Od té doby tito spolu nejsou v žádném kontaktu. Žalovaný měl být nejprve v [země] a později v [země]. Našel si přítelkyni [jméno] [příjmení], se kterou má dvě nemanželské děti. Uvedla, že s žalovaným již přes deset netvoří rodinné společenství, intimně se nestýkají a nechtějí manželské společenství obnovit. Rozsudkem zdejšího soudu č.j.: [číslo jednací], ze dne 2.3.2021, který je v právní moci od [datum], bylo manželství účastníků rozvedeno (viz č.l.: [číslo] a dále č.l.: [číslo]). Z odůvodnění rozsudku o rozvodu manželství účastníků dále soud zjistil, že také žalobkyně navázala za trvání manželství s žalovaným mimomanželskou známost s jiným mužem, že z této známosti tato porodila dvě nemanželské děti, u nichž byl žalovaný vykazován jako jejich matrikový otec do doby, než bylo jeho otcovství k nemanželským dětem [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené v roce [rok], a [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému v roce 2016, před soudem úspěšně popřeno. Z rozsudku zdejšího soudu č.j.: [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který je v právní moci od [datum], pak bylo zjištěno, že tímto rozsudkem byla nařízena ústavní výchova nad společnou dcerou účastníků dosud nezletilou [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], s tím že ústavní výchova je realizována v Dětském domově a [ulice] jídelně [obec], [obec a číslo], příspěvková organizace, přičemž ani jednomu z rodičů nebyla uložena vyživovací povinnost k této jejich dceři. U žalovaného se tak stalo z toho důvodu, že se u něj nepodařilo jeho příjmové a majetkové poměry zjistit, přičemž dostupné poznatky o jeho životě svědčí o tom, že není schopen se o dceru postarat a že pro výchovu nemá vytvořeny ani uspokojivé podmínky. Přestal se starat i o potomky zrozené ze vztahu s paní [jméno] [příjmení]. V případě žalobkyně této nebylo vyměřeno tehdy výživné z důvodu, že její příjem tvořil pouze rodičovský příspěvek ve výši [částka]. Rovněž v tomto řízení bylo zjištěno, že soužití účastníků je dlouhodobě hluboce, trvale a nenapravitelné rozvrácené, že tito nevedou společné rodinné společenství, že to zaniklo. (viz č.l.: [číslo]). Podle zjištění soudu u [obec] správy soc. zabezpečení v [obec] žalovaný nebyl v období roků [rok] a [rok] osobou samostatně výdělečně činnou a nebyl u něj evidován otevřený pojistný vztah u zaměstnavatele. (viz č.l.: [číslo]). V případě žalobkyně pak soud zjistil ze zprávy Úřadu práce ČR – Kontaktní pracoviště [obec] ze dne [datum], že tato není evidována jako příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi. Je vedena pouze jako osoba společně posuzovaná pro nárok na dávku pomoci v hmotné nouzi. [jméno] je toliko příjemcem dávky státní soc. podpory, a to přídavku na dítě - nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného], který je potomkem jiného muže, než je žalovaný. Přídavek činí [částka] měsíčně. (viz č.l.: [číslo]).

6. Od důkazu výslechem žalobkyně a žalovaného soud upustil, protože tito takový důkaz ani jeden nenavrhli. S ohledem na výše učiněná skutková zjištění nebylo pro rozhodnutí ve věci ani takových důkazů třeba.

7. Ná základě výše učiněných skutkových zjištění, která vycházejí z obsahu shora uvedených důkazů listinných, přičemž ani jeden z účastníků nezpochybnil obsah rozsudku zdejšího soudu o rozvodu jejich manželství č.j.: [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], jakož i rozsudku zdejšího soudu č.j.: [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který se týká jejich společné dcery dosud nezletilé [celé jméno žalobkyně], narozené [datum], soud o žalobě o výživné na nerozvedenou manželku – tedy žalobkyni – rozhodl.

8. V rámci právního posouzení věci soud vycházel ze zjištění, že manželství účastníků trvalo úředně od [datum] do [datum], kdy právní mocí rozsudku o jejich rozvodu č.j.: [číslo jednací], vydaného zdejším soudem dne [datum], zaniklo. Teoreticky by tak trvala podle ust. § 697 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen „zák.č. 89/2012 Sb.“), vzájemná vyživovací povinnost účastníků po dobu trvání jejich manželství, přičemž by měla být plněna v rozsahu, který by oběma manželům zajišťoval zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Podle ust. § 697 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb. pak i pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném, tedy zejména ust. § 922 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., že výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Dále pak ust. § 921 zák.č. 89/2012 Sb., že výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodne jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Žalobkyně uplatnila nárok na výživné proti žalovanému v duchu ust. § 697 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb. ode dne podání žaloby, tzn. od [datum] a násl., respektovala tedy ust. § 922 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., že výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Z důkazů, které pro toto období o poměrech žalobkyně a žalovaného soud shromáždil, vyplývá, že v období od [datum] a násl byla žalobkyně manželkou žalovaného a že neměla žádný vlastní příjem. Současně však bylo zjištěno, že oba účastníci se po půl roce po uzavření jejich manželství fakticky rozešli. Přestali spolu žít, být si věrni, vzájemně se podporovat a udržovat rodinné společenství a pečovat společně o svou společnou dceru nezl. [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], takže přestali plnit povinnosti, které ukládá manželům ust. § 687 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb. Oba účastníci porušili manželskou věrnost. Každý z nich udržoval za trvání manželství paralelní vztah s jiným partnerem či partnerkou a počal z takového vztahu dva nemanželské potomky. Pro období od [datum] a násl. pak bylo zjištěno ze zprávy Úřadu práce ČR – Kontaktní pracoviště [obec], ze dne [datum] (viz č.l.: [číslo]), že žalobkyně v mimomanželské známosti pokračuje, protože je osobou společně posuzovanou pro dávky v hmotné nouzi, přičemž sama v žalobě uvedla, že žije s panem [jméno] [příjmení]. Žalobkyně tedy vytvořila faktické rodinné společenství s jinou osobou, než je žalovaný. Je pravdou, že pro takové faktické rodinné společenství zák.č. 89/2012 Sb., s výjimkou ust. § 920 o výživném pro neprovdanou matku, vyživovací povinnost neupravuje. Z ust. § 547 zák.č. 89/2012 Sb. se však podává, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Tomuto kritériu je pak třeba podrobit i oprávněnost požadavku žalobkyně na výživné vůči žalovanému pro období od [datum] do zániku jejich manželství, tzn. do [datum], kdy bylo jejich manželství rozvedeno. Soud dospěl k závěru, že toliko z formálního úředně existujícího manželství nemůže s ohledem poměry účastníků, kteří z vlastní vůle fakticky ukončili někdejší rodinné společenství již v průběhu roku 2011, aniž by je kdy obnovili, dovozovat, že by žalovaný měl vůči žalobkyni plnit vyživovací povinnost podle ust. § 697 odst. 1 zák.č. 89/2012 Sb., protože takový závěr by byl v rozporu s ust. § 547 zák.č. 89/2012 Sb., tzn. s dobrými mravy. Nelze totiž pominout, že v daném případě žalobkyně v rozhodném období, za které nárok na výživné uplatnila, již s žalovaným dlouhodobě řadu let nežila. V rozhodném období tato naopak žila, jak sama uvedla v žalobě, s jiným mužem, a to panem [jméno] [příjmení]. S tímto mužem je proto také společně posuzována pro dávky v hmotné nouzi. Selhání účastníků jako manželů, respektive rodičů, potvrzuje i obsah rozsudku zdejšího soudu č.j.: 20 P 70/2013-627, ze dne 21.4.2020, kterým byla nad jejich dcerou [celé jméno žalobkyně] nařízena na dobu tří let ústavní výchova. Důsledně uvedeným skutkovým zjištěním a jejich právnímu posouzení tak dospěl soud k závěru, že žaloba o výživné na žalobkyni není důvodná a v celém rozsahu ji proto zamítl. (viz výrok sub. I).

9. Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Bylo proto podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodnuto též o náhradě nákladů řízení, a to za situace, kdy žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, dle obsahu spisu doposud ani žádné náklady řízení nevznikly. Důsledně tomu bylo rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na jejich náhradu. (viz výrok sub. II).

10. Žalobkyně byla v daném případě podle ust. § 11 odst. 2 písm.c) zák.č. 549/1991 Sb., tj. zákon o soudních poplatcích, osvobozena od povinnosti k zaplacení soudního poplatku. Vzhledem k tomu, že žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, nepřechází na žalovaného v daném případě podle ust. § 2 odst. 3 zák.č. 549/1991 Sb. povinnost k zaplacení soudního poplatku. (viz výrok sub. III).

11. Tolik odůvodnění rozhodnutí.