16 C 352/2019

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní JUDr. Marií Švecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 5 926,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí: a) na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení splatném do [datum] částku ve výši 146.79 Kč, b) na zákonném úroku z prodlení 7,50 % ročně z částky 5 926,75 Kč činícího za období od [datum] do [datum] částku ve výši 143,70 Kč.

II. Žaloba o zaplacení jistiny ve výši 5 926,75 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 411,01 Kč, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 5 926,75 Kč za období od [datum] do zaplacení, dále smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 5 926,75 Kč za období od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 5 926,75 Kč, kterou specifikovala tak, že se jedná o neuhrazenou jistinu půjčky, kterou žalované poskytla na základě smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO]. Jako příslušenství pohledávky žádala žalobkyně zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 146,79 Kč, dále kapitalizovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 411,01 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z jistiny ve výši 5 956,75 Kč za období od [datum] do zaplacení, dále smluvní úrok z prodlení ve výši 21 % ročně z jistiny ve výši 5 926,75 Kč od [datum] do zaplacení. Argumentovala tak, že v uvedeném rozsahu žalovaná svou povinnost ze smlouvy o půjčce nesplnila vůči [právnická osoba], a ani vůči žalobkyni, která se stala věřitelem žalované na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], což bylo žalované písemně oznámeno dne [datum].

2. K návrhu žalobkyně soud vydal dne [datum] pod č.j.: EPR [číslo] elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl v celém rozsahu. (viz č.l.: 8).

3. Elektronický platební rozkaz č.j.: EPR [číslo] byl žalované spolu s žalobou doručen do vlastních rukou dne [datum] na adresu: [adresa žalované] (viz doklad o doručení připojený na č.l.: 8). Proti elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná dne [datum] odpor, který soudu došel dne [datum] (viz č.l.: 11 a obálka na č.l.: 11a). V důsledku podaného odporu byl elektronický platební rozkaz ze zákona zrušen v celém rozsahu s tím, že soud ve věci rozhodne při jednání (srov. ust. § 174a) odst. 3 ve spojení s ust. § 174 odst. 2 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).

4. V odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu žalovaná na svou obranu uvedla, že v roce 2016 měla na půjčku od společnosti„ Provident“ doplatit částku 7 562 Kč, a to do července. Osobně do společnosti„ Provident“ volala a řekla, že částku doplatí nejpozději do října 2016, že s tím oni souhlasili. Dále uvedla, že dluh 7 562 Kč zaplatila dne [datum]. Na to jí prý oznámili, že nemusí platit žádný úrok. V té době byla na mateřské dovolené a její sociální postavení bylo samoživitelka. (viz č.l.: 11).

5. Žalobkyně na obranu žalované v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu reagovala podáním ze dne [datum] tak, že potvrdil existenci platby od žalované ve výši 7 562 Kč, kterou vykazuje od [datum]. Žalobkyně namítla, že částku 7 562 Kč jí měla žalovaná zaplatit do [datum], což tato neučinila, ač k tomu byla v Oznámení o postoupení pohledávky písemně vyzvána. Dále žalobkyně namítala, že k úhradě uplatněné pohledávky žalovanou před podáním žaloby písemně vyzvala tzv. předžalobní výzvou, aby tato provedla úhradu nejpozději do [datum]. Žalobkyně potvrdila existenci telefonického kontaktu ze strany žalované dne [datum], jakož i skutečnost, že tehdy žalovaná uvedla, že má pohledávku ze smlouvy o půjčce č.: [číslo] uhrazenou. Tehdy žalobkyně reagovala tak, že pohledávku žalovaná neuhradila ve lhůtě uvedené v oznámení o postoupení pohledávky a že se proto pohledávka navýšila o příslušenství. V této fázi hovor vypadl. Žalovaná už znovu žalobkyni nekontaktovala. (viz podání žalobkyně na č.l.: [číslo]).

6. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], a to dne [datum]. Na předvolání k tomuto jednání reagovala žalobkyně svým podáním ze dne [datum], ve kterém omluvila svou neúčast na jednání s tím, aby soud jednal v její nepřítomnosti, že na podané žalobě nadále trvá v nezměněném rozsahu, odkazuje na předložené listinné důkazy, které doplnila o listinu označenou jako„ Uznání dluhu ze dne [datum]“, ve kterém tehdy žalovaná uvedla, že její tehdejší dluh na půjčce ze smlouvy [číslo] činil částku 10 962 Kč, kterou žalovaná uznala písemně co do důvodu i co do výše. (viz podání žalobkyně na č.l.: [číslo] a jeho příloha na č.l.: 30). Z důvodu pandemie vyvolané covidem 19 bylo jednání nařízené na [datum] odvoláno z důvodu nařízené coronavirové karantény. (viz záznam na č.l.: 32 a dále protokol na č.l.: 33).

7. Z důvodu přetrvávajícího rozporu v tvrzeních žalobkyně a žalované, kdy žalovaná tvrdila, že svou povinnost zaplatit žalobkyni podle smlouvy o půjčce celkem částku 14 687 Kč splnila, protože poslední úhradou byla částka 7 562 Kč poukázaná složenkou na příslušný účet dne [datum], zatímco žalobkyně tvrdila opak, že žalovaná jí nadále dluží na jistině částku 5 926,75 Kč a že nadále trvá také nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 21 % ročně a nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně, vyrozuměl soud žalobkyni o svém předběžném právním názoru na věc. (viz č.l.: 37).

8. Na usnesení soudu č.j.: 16 C 352/2019-37, ze dne 1.6.2020, reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum], ve kterém uvedla, že podle smlouvy ze dne [datum] byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 8 000 Kč, že tuto částku se žalovaná zavázala věřiteli zaplatit postupně spolu s poplatkem za poskytnutí půjčky v celkové výši 6 687 Kč v 60-ti týdenních splátkách po 245 Kč s tím, že poslední splátka bude činit částku 232 Kč. Žalovaná tedy měla zaplatit věřiteli na jistině půjčky a na poplatku za poskytnutí půjčky celkem částku 14 687 Kč. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žalovaná zaplatila do doby postoupení pohledávky žalobkyni, tzn. do [datum] částku ve výši 7 125 Kč, takže dlužila ke dni postoupení pohledávky na jistině půjčky a na poplatku za poskytnutí půjčky částku ve výši 7 562 Kč (tj. 14 687 – 7 125 = 7 652). Žalobkyně tvrdila, že ujednání ve Smluvních podmínkách Smlouvy o půjčce o zápočtu splátek na jistinu a poplatek ji zavazovalo jen v případě, že by žalovaná smluvní podmínky neporušila. Žalobkyně proto platbu 7 562 Kč, která jí od žalované došla [datum], vyúčtovala nejprve na úhradu příslušenství, a to kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení splatného do [datum] ve výši 1 556,96 Kč, dále na úhradu kapitalizovaného smluvního úroku splatného do [datum] ve výši 4 369,79 Kč, dále na nedoplatek poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 1 591,01 Kč, což je celkem 7 517,76 Kč. Zbývající částku ve výši 44,24 Kč pak žalobkyně vyúčtovala na úhradu jistiny půjčky s tím, že tato proto zůstala dosud neuhrazena v rozsahu částky 5 926,75 Kč. Argumentovala tak, že takový postup zákon č. 40/1964 Sb., tj. občanský zákoník účinný do 31.12.2013 (dále jen„ zák.č. 40/64 Sb.“) sice neupravoval, ale ani jej nezakazoval. (viz podání žalobkyně na č.l.: [číslo]). Další podání žalobkyně ze dne [datum] již z hlediska skutkových tvrzení žalobkyně k věci nic nového nepřineslo. (viz č.l. 45-46). K jednání dne [datum] se žalobkyně omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. (viz omluva na č.l.: [číslo]).

9. Žalovaná, která se k jednání dne [datum] osobně dostavila, uvedla, že s argumentací žalobkyně uvedenou v jejích písemných podáních výše již zmíněných nesouhlasí. Předložila soudu k provedení důkazu ústřižek složenky podací číslo: [číslo] s podacím datem [datum] na částku 7 562 Kč, což byla výše dluhu na jistině uvedená v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], takže muselo být žalobkyni zcela zřejmé, že žalovaná hradí jistinu půjčky a nedoplatek poplatku za poskytnutí půjčky. Dále poukazovala na skutečnost, že platbu 7 562 Kč odeslanou složenkou podanou na poště dne [datum] na účet uvedený na složence označila správným variabilním symbolem: [číslo], který však napsala nedopatřením do kolonky specifický symbol. Jednalo se však o platbu, která byla pro příjemce identifikovatelná, jak z hlediska její výše, tak i důvodu plnění. Uvedla, že z článku 7 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce nevyplývá žádné oprávnění pro žalobkyni, aby vyúčtovala platby nejprve na úhradu příslušenství, tzn. smluvního úroku a úroku z prodlení a až naposledy na úhradu jistiny. Dále uvedla, že smlouva o půjčce ze dne [datum] byla svou povahou smlouvou spotřebitelskou, což vylučovalo, aby se na ni vztahoval obchodní zákoník.

10. Z výše uvedených stanovisek žalobkyně a žalované vyplývá, že základ sporu se týká zjištění, co konkrétně žalovaná hradila žalobkyni platbou ve výši 7 562 Kč, připsanou na účet žalobkyně dne [datum]. K tomu proto soud zaměřil dokazování.

11. Ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně – tj. [právnická osoba] – a žalovanou zjistil, že na základě této smlouvy obdržela žalovaná půjčku ve výši 8 000 Kč. Tuto půjčku se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit spolu s poplatkem za její poskytnutí v celkové výši 6 687 Kč v 60-ti týdenních splátkách po 245 Kč s tím, poslední splátka bude činit 232 Kč. Žalovaná se tak zavázala zaplatit celkem právní předchůdkyni žalobkyně celkem ve výši 14 687 Kč. Splátky se pak zavázala platit na účet [právnická osoba]: [bankovní účet] a označovat je variabilním symbolem: [číslo] a specifickým symbolem: [číslo] Součástí smlouvy o půjčce byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. V článku 3 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce bylo stanoveno, že výpůjční úroková sazba je pevná pro celou dobu trvání smlouvy a činí 21 % ročně. Dále z článku 3 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce vyplývá, že účastníci smlouvy se dohodli, že jistina nebude úročena za období, které překračuje původně sjednanou dobu trvání smlouvy. V článku 20 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce bylo dohodnuto, že smlouva se uzavírá na dobu určitou, která plyne od podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky. Z článku 11 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce vyplývá, že v případě prodlení se zaplacením splátek, se stane nedoplatek půjčky splatným jednorázově. V článku 7 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce bylo dohodnuto, že jakékoliv řádné splátky zaplacené zákazníkem, budou použity na úhradu jistiny a poplatku za poskytnutí půjčky. (důkaz - smlouva o půjčce ze dne [datum] a Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce).

12. Z uznání dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že k tomuto dni dlužila žalovaná na jistině půjčky a na poplatku za její poskytnutí právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 10 962 Kč. V uznání dluhu nejsou vyčísleny žádné úroky. (důkaz – uznání dluhu na č.l.: 30).

13. Z karty vedené o splácení půjčky bylo zjištěno, že žalovaná měla zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 14 687 Kč, sestávající se z půjčky ve výši 8 000 Kč a poplatku za poskytnutí půjčky ve výši 6 687 Kč. Na tuto částku žalovaná zaplatila za období od [datum] do [datum] částku ve výši 7 125 Kč (důkaz – karta o splácení půjčky na č.l.: 43).

14. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se stala vlastníkem pohledávky vedené [právnická osoba] za žalovanou na základě postupní smlouvy uzavřené dne [datum], že ke dni [datum] žalovaná dlužila na jistině půjčky a na poplatku za její poskytnutí 7 562 Kč, což je dluh bez příslušenství. Byla vyzvána, aby tuto částku zaplatila do 10-ti dnů. Současně byla žalovaná informována o tom, že částku má zaplatit na účet: [bankovní účet] a [variabilní symbol].

15. Z ústřižku složenky podací [číslo] s podacím datem [datum] soud zjistil, že žalovaná touto složenkou provedla úhradu částky 7 562 Kč na účet č. [bankovní účet] a platbu označila variabilním symbolem: [číslo]. V této souvislosti žalovaná před soudem uvedla, že platila dlužnou jistinu uvedenou v Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], že rozhodne neplatila žádné úroky, protože ty v této listině nebyly vůbec uvedeny, že žalobkyni muselo být zcela zřejmé, že hradí jistinu a nikoliv žádné úroky, protože správně uvedla i variabilní symbol, takže se jednalo o platbu zcela identifikovatelnou, že při vyúčtování platby 7 562 Kč žalobkyně postupovala v rozporu se smlouvou a se Smluvní podmínkami Smlouvy o půjčce, ve kterých pro postup žalobkyně nebyl žádný podklad.

16. Z tzv. předžalobní výzvy soud zjistil, že teprve [datum] v předžalobní výzvě žalobkyně uvědomila žalovanou o tom, že jí má ještě dlužit částku 5 926,75 Kč a že tuto částku žalobkyně úročí smluvním úrokem 21 % ročně. Žalovaná byla proto od [datum], kdy zaplatila částku 7 562 Kč až do doby doručení předžalobní výzvy z [datum] v dobré víře, že má dluh ve výši 14 687 Kč vůči žalobkyni zcela uhrazen, protože žalobkyně ji nevyrozuměla dříve o tom, jak s platbou 7 562 Kč naložila, respektive, jak a na co ji vyúčtovala.

17. Jiné důkazy soud ve věci neprováděl. Žalovaná uvedla, že vypovídat ve věci nebude, protože ústřižkem složenky s podacím [číslo] s podacím datem [datum] prokázala, že v návaznosti na obsah Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] zaplatila žalobkyni dluh na jistině ve výši 7 562 Kč, že tedy bylo zcela zřejmé, co platí, i z užitého variabilního symbolu, že pro způsob vyúčtování platby 7 562 Kč neměla žalobkyně žádný podklad ve smlouvě o půjčce ani ve Smluvních podmínkách smlouvy o půjčce a ani v zákoně, protože půjčka se řídila starým občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.

18. Na základě výše uvedených skutkových zjištění, která mají oporu v provedených důkazech listinných, soud ve věci rozhodl.

19. V rámci právního posouzení věci vycházel soud z ust. § 3028 odst. 3 zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník účinný od 1.1.2014, ze kterého vyplývá, že právní poměry vzniklé před [datum], jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé se řídí dosavadními právními předpisy. V daném případě žalobkyně uplatnila nárok na plnění ze smlouvy o půjčce uzavřené s žalovanou dne [datum], tzn. podle tehdy účinného zák.č. 40/1964 Sb., tj. občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (dále jen„ zák.č. 40/64 Sb.“).

20. Podle ust. § 657 zák.č. 40/64 Sb. smlouvou o půjčce přenechával věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazoval vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

21. Z ust. § 658 odst. 1 zák.č. 40/64 Sb. vyplývá, že při půjčce peněžité bylo lze dohodnout úroky.

22. Smlouva o půpjčce ze dne [datum] uzavřená mezi právní předchůdykní žalobkyně - tj. [právnická osoba] – a žalovanou respektuje ust. § 657 i ust. § 658 odst. 1 zák.č. 40/64 Sb., takže soud ji posoudil jako smlouvu platnou a pro účastníky také závaznou.

23. Z ust. § 559 odst. 1 zák.č. 40/64 Sb. vyplývá, že splněním dluh zanikne. Z navazujícího ust. § 567 odst. 2 zák.č. 40/64 Sb. vyplývá, že plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, že dluh splněn připsáním částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele; není-li dohodnuto jinak.

24. V daném případě z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná dne [datum], kdy poukázala na účet č. [bankovní účet] a [variabilní symbol] ve prospěch žalobkyně částku ve výši 7 562 Kč, reagovala na výzvu k zaplacení dlužné jistiny ve výši 7 562 Kč uvedené v Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaná tak byť se zpožděním splnila ve smyslu ust. § 559 odst. 1 zák.č. 40/64 Sb. svůj dluh na jistině, který činil dle smlouvy o půjčce celkem částku 14 687 Kč, na kterou žalovaná zaplatila částku 7 125 Kč a dále nedoplatek ve výši 7 562 Kč. V článku 7 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce se žalobkyně zavázala jakožto právní nástupce [právnická osoba] vyúčtovat každou řádnou platbu na jistinu půjčky a na poplatek za poskytnutí půjčky. Za situace, kdy žalobkyni zavazovalo také ujednání v článku 3 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce, že v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy nebude jistina úročena smluvním úrokem 21 % ročně, neměla žalobkyně ani oprávnění účtovat žalované smluvní úrok 21 % ročně z nezaplacené jistiny a provést jeho úhradu z platby ve výši 7 562 Kč. (srov. článek 3 a článek 20 Smluvní podmínek Smlouvy o půjčce). Žalovaná neprojevila ani vůli, že by zaplacením částky 7 562 Kč dne [datum] mínila hradit zákonný úrok z prodlení, ten jí ani nebyl do té doby vyčíslen. Zákon [číslo] Sb. nestanovil žádné pořadí, v jakém by měl věřitel platbu od dlužníka vyúčtovat na příslušenství, tzn. na úroky, úroky z prodlení, a na jistinu. Analogické užití ust. § 330 zák.č. 513/1991 Sb., tj. obchodního zákoníku, vylučovalo ust. § 262 odst. 4 zák.č. 513/1991 Sb., protože mezi žalobkyní a žalovanou se jednalo o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, na který obchodní zákoník nebylo možno aplikovat. Soud proto uzavřel, že platbou ve výši 7 562 Kč uhradila žalovaná žalobkyni dne [datum] na jistině půjčky a na poplatku za její poskytnutí ve výši 7 562 Kč na základě výzvy v Oznámení o postoupení pohledávky, ve kterém nebyly uvedeny žádné úroky. Splnila tak svůj dluh v celkové výši 14 687 Kč ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] ve smyslu ust. § 559 odst. 1 ve spojení s ust. § 657 zák.č. 40/64 Sb. Soud proto žalobu o zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 926,75 Kč zamítl. Protože se žalobkyně zavázala v článku 3 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce neúčtovat žalované smluvní úrok 21 % v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy, zamítl soud žalobu též v případě nároku žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 411,01 Kč a dále v případě nároku žalobkyně na zaplacení smluvního 21 % z částky 5 926,75 Kč za období od [datum] do [datum] a dále za období od [datum] a násl. Z důvodu zamítnutí žaloby v případě jistiny ve výši 5 926,75 Kč pak soud žalobu zamítl i ohledně nároku na zaplacení zákonného úrok z prodlení uplatněného z této částky ve výši 7,50 % za období od [datum] a násl. (viz výrok sub. II).

25. Žalobě soud vyhověl pouze v případě nároku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to s poukazem na ust. § 517 odst. 1 a 2 zák.č. 40/64 Sb., ze kterého vyplývá právo věřitele na zaplacení zákonného úroku z prodlení při prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalovaná potvrdila, že úrok z prodlení žalobkyni neuhradila. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činil částku 146,79 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z jistiny ve výši 5 926,75 Kč splatný za období od [datum] do [datum] činil částku 143,70 Kč (viz výrok sub. I).

26. Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Bylo proto rozhodnuto též o náhradě nákladů řízení, a to podle ust. § 142 odst. 2 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád, a to za situace, kdy převážný úspěch ve věci měla žalovaná, která se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala. Úspěch žalobkyně byl v řízení nepatrný. Soud proto rozhodl o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu.

27. Lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

28. Tolik odůvodnění rozhodnutí.