16 C 353/2020
č. j. 16 C 353/2020-30
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 99 § 137 § 142 § 149 § 151 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970 § 2254
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Marií Švecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 10 746 Kč s příslušenstvím, rozsudkem pro uznání,
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí částku ve výši 10 746 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 746 Kč počínaje od [datum] do zaplacení, a to na účet číslo: [bankovní účet].
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na nákladech řízení částku ve výši 6 840 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně, a to na účet č.: [bankovní účet].
1. Žalobkyně se žalobou, podanou elektronicky dne [datum], domáhala vůči žalované zaplacení částky ve výši 10 746 Kč a jako příslušenství pohledávky žádala zaplatit zákonný úrok z prodlení od [datum] ve výši 8,25 % ročně z částky 10 746 Kč do zaplacení. Argumentovala tak, že v období od [datum] do [datum] byla nájemkyní bytu žalované [číslo] o velkosti 2 + kk s výměrou 50 m2 umístěného na adrese: [adresa]. Při uzavření nájemní smlouvy zaplatila žalované peněžitou jistotu ve výši 28 000 Kč, přičemž s poukazem na ukončení nájmu dohodou ke dni [datum] žádala od žalované vrátit zbytek jistoty ve výši 10 746 Kč, který dle jejího názoru žalovaná neoprávněně zadržuje. Dále uvedla, že k vrácení jí náležela původně částka ve výši 18 834 Kč, na kterou jí však žalovaná před podáním žaloby uhradila sumu ve výši 8 088 Kč, takže neuhrazena zůstala dosud částka 10 746 Kč, kterou také žalovaná učinila předmětem řízení před soudem.
2. Žalovaná, jíž byla doručena žaloba a výzva k podání písemného vyjádření k uplatněnému nároku dne [datum], ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že se rozhodla preferovat v daném případě hospodárnost řízení před vedením důkazně náročného a nákladného soudního řízení. Vůči soudu proto prohlásila, že žalovaný nárok uznává a že je srozuměna s tím, že bude muset žalobkyni uhradit též náhradu nákladů řízení, kdy při určení její výše by měl soud uvážit výši tarifní hodnoty rozhodné pro stanovení odměny právního zástupce žalobkyně. (viz č.l.: 17 a dále č.l.: [číslo]).
3. Žalobkyně po seznámení s obsahem vyjádření žalované ve svém podání ze dne [datum] navrhla vydání rozsudku pro uznání, a to bez nařízení jednání s tím, že v případě nákladů řízení tyto žádá přiznat ve výši, jak jsou vyčísleny v žalobě. (viz podání na č.l.: [číslo]).
4. Za výše uvedeného stavu věci soud postupoval podle ust. § 153a) odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), ve kterém je stanoveno, že uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, že soud rozhodne rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, že soud rozhodne rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Dále vzal soud v úvahu též ust. § 153a) odst. 2 občanského soudního řádu, z jehož znění vyplývá, že rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 a 2 o.s.ř.
5. Vzhledem k tomu, že podle ust. § 153a) odst. 4 občanského soudního řádu platí, že jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání, vyhlásil soud rozsudek pro uznání bez nařízení jednání dne [datum] na základě uznávacího projevu vůle paní žalované ze dne [datum], která nárok proti ní v žalobě uplatněný zcela uznala, přičemž z hlediska předmětu řízení se jedná o věc, ve které by bylo možné uzavřít a schválit smír podle § 99 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu, takže byly naplněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání stanovené v ust. § 153a) odst. 1 a 2 občanského soudního řádu. Výhrada paní žalované se týkala pouze nákladů řízení, které žalobkyně požadovala uhradit. V této souvislosti soud uvádí, že podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu mu přísluší o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodnout i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Takovým rozhodnutím je i rozsudek pro uznání. O náhradě nákladů řízení tedy soud rozhodne v konečném rozhodnutí ve věci z úřední povinnosti podle příslušných dopadajících ustanovení občanského soudního řádu.
6. V daném případě paní žalovaná uznala zcela uplatněný nárok na zaplacení částky 10 746 Kč a požadovaného zákonného úroku z prodlení, tedy celý předmět sporu. Důsledně tomu soud žalobě vydáním rozsudku pro uznání zcela vyhověl, když vzal v úvahu, že podle ust. § 2254 odst. 2 zák.č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen„ zák.č. 89/2012 Sb.“), je pronajímatel povinen při skončení nájmu složenou jistotu nájemci vrátit; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. V daném případě žalobkyně tvrdila, že ze složené jistoty 28 000 Kč jí měla žalovaná při skončení nájmu vrátit jistotu v zůstatkové výši 18 834 Kč. Avšak před podáním žaloby jí žalovaná uhradila jen částku 8 088 Kč, takže v rozsahu částky 10 746 Kč tato svou povinnost k vrácení jistoty ještě nesplnila. Nárok žalobkyně na zaplacení požadovaného zákonného úroku z prodlení má z hlediska práva oporu v ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb., přičemž jeho výše vychází z ust. § 2 vl. nař.č. 351/2013 Sb. Žalobě tedy soud rozsudkem pro uznání zcela vyhověl. (viz výrok sub. I).
7. Jedná se o konečné rozhodnutí ve věci. Soud proto podle ust. § 151 odst. 1 občanského soudního řádu rozhodl též o náhradě nákladů řízení. Vycházel při tom z principu uvedeného v ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Dále soud přihlédl též k ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu, ze kterého vyplývá, že žalobce, který měl ve věci úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu, výzvu k plnění. V daném případě měla v řízení plný úspěch paní žalobkyně. Má proto podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Z předložené korespondence mezi žalobkyní, respektive právním zástupcem žalobkyně, a žalovanou vyplývá, že žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalované v [anonymizováno] [rok] tzv. předžalobní výzvu bez data s požadavkem na vrácení částky 18 825 Kč, na kterou žalovaná odpověděla dopisem ze dne [datum]. Soud proto neměl důvod při rozhodování o náhradě nákladů řízení pochybovat o existenci tzv. předžalobní výzvy podle ust. § 142a) odst. 1 o.s.ř., i když ji žalobkyně k žalobě jako důkaz nepřipojila (viz výčet příloh k žalobě na č.l.: 1). Z obsahu listiny označené jako„ Řádné vyúčtování za období od [číslo] – [datum] ze dne [datum]“ adresovaného žalobkyni vyplývá, že žalovaná dospěla k závěru, že žalobkyni náleží k vrácení ze složené jistoty částka ve výši 8 088 Kč. Dále z obsahu této listiny vyplývá, že touto listinou reagovala žalovaná na písemný požadavek žalobkyně o vypravování a předložení řádného vyúčtování ze dne [datum], ve kterém však žalobkyně neuvedla žádnou konkrétní výslednou částku, kterou by žádala od žalované jako alikvótní část ze složené jistoty 28 000 Kč vrátit. Dopis žalobkyně z [datum] z hlediska svého obsahu představuje toliko reklamaci žalobkyně do Vyúčtování k nájemní smlouvě ze dne [datum] a rozhodně jej nelze považovat za upomínku či výzvu k zaplacení nějaké konkrétní částky (viz listinu z [datum], listinu z [datum] a dále listinu z [datum]). Soud proto uzavřel, že před podáním žaloby - v předžalobní výzvě bez data – doručené žalované před datem [datum] - činila hodnota předmětu sporu částku 18 834 Kč bez příslušenství. Protože žalovaná zaplatila žalobkyni dne [datum] částku 8 088 Kč jako alikvótní část složené jistoty, činila hodnota předmětu řízení od [datum] částku 10 746 Kč bez příslušenství. Za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně u soudu v daném případě soud považoval zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Dále k těmto nákladům náleží také odměna za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně. Z ust. § 151 odst. 2 o.s.ř. vyplývá, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem, a to podle zvláštního právního předpisu, kterým je vyhl.č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“). Z ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. vyplývá, že není-li stanoveno jinak, že se považuje za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci nebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. Z ust. § 6 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. vyplývá, že výše mimosmluvní odměny advokáta se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. se sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby určí z tarifní hodnoty podle bodů č. 1 až 7 tohoto ustanovení. Soud musí vzít též v úvahu, že v průběhu poskytování právní služby se může její předmět také měnit. Z časového hlediska je pro určení tarifní hodnoty podstatný okamžik započetí úkonu právní služby. Pokud právní pomoc pokračuje po delší dobu a neskončí jedním úkonem, určuje se tarifní hodnota pokaždé znovu, tzn. může být u každého dalšího úkonu právní služby odlišná. Otázku, co se považuje za úkon právní služby, je třeba vyložit v návaznosti na obsah ust. § 11 odst. 1, 2 a 3 vyhl.č. 177/96 Sb. Z ust. § 11 odst. 1 písm.a) vyhl.č. 177/96 Sb. vyplývá, že účtovatelným úkonem právní služby je převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytování právních služeb, přičemž za takový úkon náleží advokátovi odměna v plné výši. Dále z ust. § 11 odst. 1 písm.d) vyhl.č. 177/96 Sb. vyplývá, že účtovatelným úkonem právní služby je také písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, přičemž i za takový úkon právní služby náleží advokátovi odměna v plné výši. V daném případě dle plné moci na č.l.: 5 převzal advokát pan [titul]. [jméno] [příjmení] zastoupení žalobkyně dne [datum]. Jím koncipovaný dopis učiněný jménem žalobkyně vůči žalované dne [datum] s ohledem na jeho obsah – kdy se jedná o jakousi reklamaci či jakýsi sumář námitek žalobkyně proti vyúčtování nájmu provedeného žalobkyní dne [datum] bez jakéhokoliv právního hodnocení a bez jakékoliv výzvy k zaplacení – nelze podle názoru soudu považovat za účtovatelný úkon právní služby podle ust. § 11 odst. 1, 2 a 3 vyhl.č. 177/96 Sb. Pokud totiž žalobkyně s vyúčtováním žalované ze dne [datum] nesouhlasila, bylo její obranou - neplnit na tam uvedenou částku. Za účtovatelný úkon právní služby ve smyslu ust. § 11 odst. 1písm.a) vyhl.č. 177/96 Sb. proto soud považoval převzetí a přípravu k zastoupení, přičemž nákladem potřebným k účelnému uplatnění práva žalobkyně byla odměna za zastoupení advokátem z tarifní hodnoty 18 834 Kč, která se vyprofilovala v měsíci září 2020 jako hodnota pohledávky žalobkyně za žalovanou před podáním žaloby a před dopisem žalované z [datum]. Podle ust. § 7 bodu [číslo] ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. tak náleží zástupci žalobkyně za úkon převzetí a příprava k zastoupení odměna ve výši 1 860 Kč. Za úkon právní služby podle ust. § 11 odst. 1 písm.d) vyhl.č. 177/96 Sb. – tzv. předžalobní výzvu, která následovala po dopisu žalované z [datum], ve kterém žalovaná akceptovala požadavek žalobkyně na vrácení složené jistoty v rozsahu částky 8 088 Kč, považoval soud za náklad potřebný k účelnému uplatňování práva odměnu za právní zastoupení žalobkyně určenou z tarifní hodnoty 10 746 Kč, kterou žalovaná v jejím dopisu z [datum] neakceptovala jako částku, kterou by měla žalobkyni ze složené jistoty vrátit. Této tarifní hodnotě podle ust. § 7 bod [číslo] ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. odpovídá odměna ve výši 1 540 Kč. V době zahájení řízení, tedy podání žaloby – tj. dne [datum] – již činila výše pohledávky žalobkyně za žalovanou 10 746 Kč, takže za úkon právní služby podle ust. § 11 odst. 1 písm.d) vyhl.č. 177/96 Sb. – tj. návrh na zahájení řízení (žaloba) je nákladem potřebným k účelnému uplatnění práva odměna právního zástupce žalobkyně ve výši 1 540 Kč podle ust. § 7 bod [číslo] ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. Odměna za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního jako náklad potřebný k účelnému uplatnění práva ve smyslu ust. § 142 odst,. 1 o.s.ř. tedy představuje celkem částku 4 940 Kč. Tato částka byla zvýšena podle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. o tři paušální náhrady po 300 Kč na náhradu tzv. hotových výdajů. Celkem tedy činila odměna za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně částku ve výši 5 840 Kč. Právní zástupce žalobkyně neosvědčil, že by byl plátcem daně z přidané hodnoty. (srov. ust. § 137 odst. 3 písm.a) o.s.ř.). Po připočtení náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč pak činí výše nákladů potřebných k účelnému uplatnění práva na straně paní žalobkyně částku ve výši 6 840 Kč. Důsledně tomuto závěru bylo proto žalované uloženo s poukazem na ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., aby tato zaplatila žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 6 840 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., respektive na jeho účet uvedený v žalobě a dále v podání žalobkyně ze dne [datum] (viz č.l.: [číslo]) ./viz výrok sub. II/.
8. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., a to v délce 15-ti dnů, s ohledem na omezenou úřední dobu peněžních ústavů za trvání nouzového stavu dle zák.č. 191/2020 Sb. (tj. tzv. lex Covid). Ve výroku pod bodem I tohoto rozhodnutí je uvedeno nové číslo účtu žalobkyně, na které tato žádá částku 10 746 Kč a zákonný úrok z prodlení zaplatit).
9. Tolik odůvodnění rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.