16 C 76/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Marií Švecovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 11 614,27 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku ve výši 11 614,27 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 614,27 Kč počínaje od [datum] do zaplacení, b) a nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 12 252,20 Kč, splatnou k rukám právní zástupkyně žalobkyně, c) to vše ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje od prvého dne měsíce následujícího od právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou dne [datum], domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 11 614,27 Kč, kterou specifikovala tak, že se sestává jednak z úplaty za neoprávněně odebranou elektřinu v ceně ve výši 1 052,18 Kč vyúčtované žalovanému k úhradě fakturou č.: [číslo] za období od [datum] do [datum] pro odběrné místo na adrese: [adresa] máje [číslo] se sestává z částky 10 562,90 Kč, což jsou náklady, které žalobkyně vynaložila na zjištění neoprávněného odběru elektřiny dne [datum] v odběrném místě na adrese: [adresa] [číslo], které tato rovněž vyúčtovala fakturou č.: [číslo] žalovanému k úhradě jakožto osobě odpovědné za předmětný neoprávněný odběr elektřiny, a to s poukazem na smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, která byla pro označené odběrné místo uzavřena písemně mezi žalobkyní jako dodavatelem elektřiny a žalovaným jako odběratelem elektřiny. Jako příslušenství pohledávky žádala žalobkyně zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši, jak je stanovena ve výroku tohoto rozhodnutí.

2. Žalovaný, který se k soudnímu jednání dne [datum] osobně dostavil, uvedl, že má doručovací adresu: [adresa žalovaného], na kterou byl také soudem k jednání obeslán. (viz protokol na č.l.: 53). K věci samé pak uvedl, že je pravdou, že uplatněnou částku 11 614,27 Kč žalobkyni skutečně nezaplatil. Odůvodnil to tak, že podle jeho mínění není osobou pasivně legitimovanou k zaplacení této částky žalobkyni. Potvrdil sice před soudem dne [datum] jako pravdivé tvrzení žalobkyně o tom, že tato s ním uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese: [adresa] máje [číslo] Současně však uvedl, že uzavřením takovéto smlouvy se rozhodl pomoci svému známému panu [jméno] [příjmení], který se na adrese odběrného místa – tj. [adresa] máje [číslo] - zdržoval a elektřinu tam také pro svou potřebu skutečně odebíral. Dále uved, že tak postupoval z toho důvodu, že u pana [jméno] [příjmení] byly překážky, pro které on sám osobně nemohl se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro uvedené odběrné místo uzavřít, přičemž na druhé straně tento elektřinu potřeboval. Žalovaný dále uvedl, že mu pan [jméno] [příjmení] neřekl nic o tom, že neprovádí úhrady za elektřinu ve prospěch žalobkyně, která posléze z tohoto důvodu přistoupila k přerušení dodávky elektřiny do předmětného odběrného místa a následně pak nechala provést dne [datum] kontrolu v odběrném místě dodavatelskou firmou [právnická osoba], která tehdy zjistila porušení zabezpečovacích prvků a situaci vyhodnotila a zadokumentovala jako neoprávněný odběr elektřiny. Z vlastní iniciativy žalovaný sám neověřoval, zda pan [jméno] [příjmení] za elektřinu opravdu platí. Teprve z žaloby se dozvěděl o dlužné částce 11 614,27 Kč a o důvodu jejího vzniku. Před soudem pak žalovaný dále dne [datum] uvedl, že požádal pana [jméno] [příjmení], aby ho k soudnímu jednání doprovodil a v případě potřeby obranu žalovaného před soudem potvrdil. Za situace, kdy žalobkyně s poukazem na zákonnou objektivní odpovědnost žalovaného za předmětný neoprávněný odběr elektřiny namítla, že výpověď [jméno] [příjmení], který v odběrném místě odebíral elektřinu s vědomím a souhlasem žalovaného, je pro rozhodnutí ve věci nerozhodná, žalovaný od důkazu výslechem svědka [jméno] [příjmení] upustil (viz protokol o jednání na č.l.: 54). Žalovaný pak sám před soudem prohlásil po té, co byl poučen o jeho právu vypovídat ve věci podle ust. § 131 odst. 2 občanského soudního řádu jako účastník řízení, že vypovídat ve věci nebude (viz protokol o jednání na č.l.: 54). Proti výši uplatněné částky a důvodu jejího vzniku žalovaný žádné námitky nepodal. Zůstal na své obraně, že není dána jeho pasivní legitimace k zaplacení částky 11 614,27 Kč žalobkyni z důvodu, že on neoprávněný odběr elektřiny nezpůsobil.

3. Z přednesu účastníků při jednání [datum] soud dovodil, že žalovaný nezpochybnil tvrzení žalobkyně o existenci neoprávněného odběru elektřiny v odběrném místě na adrese: [adresa] máje [číslo], v období od [datum] do [datum], že rovněž nezpochybnil její tvrzení o ceně neoprávněně odebrané elektřiny v tomto období ve výši 1 052,18 Kč, že dále také nezpochybnil ani výši nákladů na zjištění neoprávněného odběru elektřiny v částce 10 562,90 Kč. Důsledně tomu mohl soud vzít v případě těchto nesporných skutečností ve smyslu ust. § 120 odst. 3 občanského soudního řádu za svá skutková zjištění zmíněná shodná tvrzení účastníků, která byla potvrzena též obsahem provedených listinných důkazů. Spornou byla mezi účastníky důvodnost námitky žalovaného o nedostatku jeho pasivní legitimace k zaplacení částky 11 614,27 Kč, pro kterou tento žádal, aby byla žaloba vůči němu v celém rozsahu zamítnuta. V rámci dokazování proto soud zjišťoval, zda jsou na straně žalovaného důvody vedoucí k tomu, aby byl žalovaný tvrzené odpovědnosti za neoprávněný odběr elektřiny zproštěn.

4. Soud vyšel z nesporného tvrzení žalobkyně a žalovaného, že žalovaný měl uzavřenu v době před zjištěním předmětného neoprávněného odběru elektřiny smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese: [adresa] [číslo] To žalovaný při jednání dne [datum] potvrdil. Současně uvedl, že uzavřením takové smlouvy on sám mínil umožnit svému známému [jméno] [příjmení], aby tento odebíral elektřinu v odběrném místě na adrese: [adresa] máje [číslo] s tím, že u dodavatele elektřiny však bude evidován jako zákazník žalovaný. To je v souladu i s obsahem dokumentů předložených žalobkyní, ve kterých je jako zákazník vždy uveden žalovaný pan [celé jméno žalovaného], který udával svoje úřední bydliště na adrese: [adresa žalovaného], a dále udával jako svou kontaktní adresu: [adresa žalovaného] (viz záhlaví Protokolu o kontrole odběrného místa č.: [číslo] a údaje o zákazníkovi uvedené v Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum]). Žalovaný uvedl, že fakticky s jeho souhlasem elektřinu v odběrném místě v [obec] v ul. [ulice a číslo] v období od [datum] do [datum] odbíral jeho známý [jméno] [příjmení], který jej neinformoval o tom, že dne [datum] došlo k přerušení dodávky elektřiny a že on toto opatření nerespektoval a odebíral elektřinu pro svou spotřebu v odběrném místě dále, jak bylo zjištěno techniky společnosti [právnická osoba] při kontrole odběrného místa dne [datum], která se uskutečnila v nepřítomnosti žalovaného jakožto zákazníka i v nepřítomnosti faktického odběratele [jméno] [příjmení], o kterém však žalobkyně ani pověření technici společnosti [právnická osoba] neměli žádné poznatky. V tomto případě nebyl ke kontrole přizván techniky společnosti [právnická osoba] žádný policejní orgán. Z kontroly byl pořízen videozáznam a dokumenty v listinném formátu. Z obsahu Protokolu o kontrole odběrného místa [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že kontrolu provedli technici [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jménem společnosti [právnická osoba], kterou žalobkyně k provádění takových kontrol písemně zmocnila. Oba jmenovaní technici uvedli, že předmětem kontroly bylo odběrné místo na adrese: [adresa] máje [číslo], týkající se zákazníka jménem [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] s adresou bydliště: [adresa žalovaného] a dále s kontaktní adresou: [adresa žalovaného]. Jednalo se o odběrné místo č.: [číslo] umístěné na chodbě ve třetím patře bytového domu [adresa] v ulici [ulice] v [obec]. [jméno] byl nalezen elektroměr v. [číslo] který byl dne [datum] pracovníkem elektro rozměrové služby vyfázován. Na krytu svorkovnice byla nelezena nepoškozená stříbrná bezpečnostní samolepka. Po sejmutí krytu svorkovnice elektroměru bylo zjištěno, že elektroměr je připojen. Číselník elektroměru registroval spotřebu. [ulice] jistič před elektroměrem byl v době kontroly v zapnuté poloze. Elektroměr byl po ověření stavu odběrného místa demontován v čase 10:28 hod. [ulice] jistič byl zaplombován oranžovou plombou ve vypnuté poloze, dále byly zaplombovány krycí plechy rozvaděče. Na místě bylo zanecháno v listinném formátu Oznámení o výsledku kontroly předmětného odběrného místa zahrnující též POUČENÍ zákazníka a UPOZORNĚNÍ pro zákazníka včetně potřebných kontaktních údajů. Na oznámení však nebylo reagováno dle žalobkyně nikým. Žalobkyně uvedla a listinou označenou jako Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny ze dne [datum] současně dokumentovala, že neoprávněný odběr týkající se zákazníka [celé jméno žalovaného] a odběrného místa č.: [číslo] na adrese: [adresa] máje [číslo], který probíhal v období od [datum] (tj. datum přerušení dodávky elektřiny) do [datum] (tj. datum kontroly odběrného místa), trval celkem 97 dnů, za které bylo podle stavu zaznamenaného na měřícím zařízení v. [číslo] odebráno [anonymizováno] kWh elektřiny (počáteční stav: [číslo] kWh a konečný stav: [číslo] kWh). Cena tohoto množství neoprávněně odebrané elektřiny činila při sazbě [anonymizováno], [částka] kWh se rovnala částce 1 052,18 Kč. Proti výši této částky a způsobu jejího zjištění neměl žalovaný žádné námitky. Soud proto považoval množství a cenu neoprávněně odebrané elektřiny v částce 1 052,18 Kč za nespornou. Ohledně nákladů na zjištění neoprávněného odběru žalobkyně prokázala Čestným prohlášením ze dne [datum], že za provedení kontroly předmětného odběrného místa a zjištění neoprávněného odběru elektřiny tato zaplatila společnosti [právnická osoba] na základě faktury [číslo] částku 10 562,09 Kč, a to dne [datum]. Tuto částku pak žalobkyně vykázala také jako položku nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve vyúčtování celkové škody způsobené jí předmětným neoprávněným odběrem elektřiny, které bylo určeno zákazníkovi [celé jméno žalovaného] Ani výši této částky žalovaný nezpochybnil a nebylo třeba ji činit dále předmětem dokazování. Bylo tedy jako nesporné zjištěno, že celková škoda na straně žalobkyně způsobená předmětným neoprávněným odběrem elektřiny činila částku 11 614,27 Kč. K zaplacení této částky žalobkyně žalovaného písemně vyzvala dopisem ze dne [datum], který žalovanému odeslala na adresu: [adresa]. Podle údajů na doručence, byla obálka s dopisem vložena do poštovní schránky žalovaného poštovním doručovatelem dne [datum], protože tento si zásilku v odběrní lhůtě osobně nevyzvedl. Na vyúčtování žalovaný nijak nereagoval. Bezvýsledný zůstal i pokus žalobkyně dosáhnout zaplacení částky 11 614,27 Kč zasláním faktury č.: [číslo] znějící na tuto částku žalovanému na jeho kontaktní adresu: [adresa žalovaného], protože ani na tuto výzvu k zaplacení žalovaný neodpověděl. Bez odpovědi pak zůstala i tzv. předžalobní výzva žalobkyně ze dne [datum], kterou žalobkyně odeslala žalovanému na adresu: [adresa žalovaného], kterou tento uváděl jako svou úřední adresu bydliště. Z databáze zdejšího soudu bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] při úkonu - souhlasném prohlášení rodičů o určení otcovství k nezletilému [jméno] [jméno], narozenému [datum], uvedl, že má bydliště na adrese: [adresa žalovaného] (viz č.l.: 31). Na adrese: [adresa žalovaného], vykazovali úřední bydliště nezletilý syn žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození], a jeho matka paní [jméno] [příjmení], která se přestěhovala [datum] na adresu: [adresa žalovaného] (viz č.l.: [číslo]). Jedná se o osoby žalovanému blízké, takže lze předpokládat, že doručované písemnosti se do dispozice žalovaného dostaly. Tento však před soudem dne [datum] potvrdil, že na výzvy nereagoval, protože měl za to, že by o věci měl rozhodnout soud, protože on sám neoprávněný odběr a tedy tvrzenou škodu žalobkyni nezpůsobil.

5. Ze skutkových zjištění uvedených pod bodem 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí soud při rozhodování ve věci vycházel, protože jejich základem jsou shodná tvrzení účastníků a obsah provedených listinných důkazů.

6. V rámci právního posouzení věci vycházel soud z ust. § 51 odst. 1 písm. b) zák.č. 458/2000 Sb., tj. energetický zákon (dále jen„ zák.č. 458/2000 Sb.“), ve kterém je stanoveno, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je také odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění. Toto ustanovení se vykládá tak, že typicky se bude jednat o platební povinnosti založené smlouvou o dodávce elektřiny či smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny, ke kterým náleží nejčastěji povinnost k úhradě ceny za dodanou elektřinu. Oba účastníci v daném případě shodně uvedli, že žalovaný uzavřel svým jménem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese: [adresa] máje [číslo], že byl proto pro dodavatele elektřiny zákazníkem a jako na zákazníka se proto na něj obracela i žalobkyně, když z důvodu neplnění jeho platebních povinností bylo přistoupeno dne [datum] k opatření ve formě přerušení dodávky elektřiny, které mělo žalovaného jako zákazníka motivovat k zaplacení dlužné částky. Žalovaný a ani jeho známý [jméno] [příjmení], v jehož prospěch žalovaný smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřel, však toto opatření nerespektovali a dlužnou částku na úplatě za dodávku elektřiny ani jeden z nich nezaplatil. Žalovaný před soudem uvedl, že nekontroloval, zda [jméno] [příjmení] za elektřinu řádně platí. Opatření ve formě přerušení dodávky elektřiny vyvolalo posléze kontrolu odběrného místa provedenou dne [datum] s výsledkem, jak je popsán pod bodem 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí, kdy bylo zjištěno, že odběr elektřiny byl bez vědomí a souhlasu žalobkyně obnoven. Podle ust. § 51 odst. 2 zák.č. 458/2000 Sb. je neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakázán. To znamená, že ten kdo takový stav navozuje, nebo kdo neoprávněný odběr realizuje, jedná objektivně protiprávně, což zakládá odpovědnost za protiprávní jednání, a to zejména odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem, která je zakotvena v ust. § 51 odst. 3 zák.č. 458/2000 Sb., a to tak, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala elektřinu nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jiného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa] [číslo], v období od [datum] do [datum] vznikla žalobkyni škoda v celkové výši 11 614,27 Kč, kterou žalobkyně žalovanému jakožto evidovanému zákazníkovi pro toto odběrné místo řádně vyúčtovala a kterou jí žalovaný doposud dobrovolně neuhradil. Žalovaný namítal, že není osobou, která by v uvedeném období a v označeném odběrném místě skutečně elektřinu odebírala, že by měl být proto odpovědnosti za předmětnou škodu zproštěn. Při posouzení otázky, kdo je v daném případě osobou povinnou k zaplacení škody ve výši 11 614,27 Kč žalobkyni, vzal soud v úvahu též právní názor na pasivní legitimaci vyslovený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn.: 23 Cdo 1165/2018, ze dne 19.6.2019. V daném případě nelze při posouzení pasivní legitimace žalovaného pana [celé jméno žalovaného] pominout, že to byl on, kdo uzavřel s dodavatelem elektřiny pro odběrné místo na adrese [adresa] [číslo] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, přičemž už v době uzavření této smlouvy byl srozuměn s tím, že elektřinu bude fakticky s jeho vědomím a souhlasem v tomto odběrném místě odebírat jeho známý pan [jméno] [příjmení], přičemž žalovaný neučinil žádná opatření, aby on jako smlouvou zavázaný zákazník plnil svoje povinnosti včetně povinností platebních za dodávky elektřiny. Uvedeným jednáním tak žalovaný vědomě umožnil odběr elektřiny ve prospěch třetí osoby, a to dle jeho tvrzení pana [jméno] [příjmení]. Soud proto dospěl k závěru, že právě s poukazem na uvedené specifické okolnosti daného případu je dána ve smyslu ust. § 51 odst. 3 zák.č. 458/2000 Sb. odpovědnost žalovaného za neoprávněný odběr elektřiny v předmětném odběrném místě, protože to byl žalovaný, kdo vědomě umožnil třetí osobě, aby tato elektřinu fakticky odebírala a tak převzal současně na sebe i rizika spojená s tím, že tato třetí osoba nebude plnit jeho jménem řádně a včas povinnosti, které měl žalovaný jako zákazník splnit vůči smluvnímu dodavateli elektřiny. Žalovaný netvrdil a ani neprokázal, že by již v období od [datum] do [datum] nebyl on sám jako zákazník smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny vázán, že by smluvní vztah skončil dříve. Soud proto námitku nedostatku pasivní legitimace uplatněnou žalovaným zhodnotil jako nedůvodnou. Uložil proto žalovanému s poukazem na ust. § 51 odst. 1 písm.b) ve spojení s ust. § 51 odst. 3 zák.č. 458/2000 Sb., aby tento částku 11 614,27 Kč žalobkyni jakožto náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny zaplatil. Vyhověl žalobě i v případě nároku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který má oporu v ust. § 1968 ve spojení s ust. § 1970 zák.č. 89/2012 Sb. a jehož výše je v souladu s ust. § 2 vl.nař.č. 351/2013 Sb. /viz výroku sub. I – písm.a) /.

7. Jedná se o rozhodnutí, jímž se řízení končí. Bylo proto rozhodnuto též o náhradě nákladů řízení, a to dle principu úspěchu ve věci zakotveného v ust. § 142 odst. 1 zák.č. 99/1963 Sb., tj. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). V daném případě měla plný úspěch ve věci žalobkyně, která žádala zaplatit na nákladech řízení na soudním poplatku částku ve výši 800 Kč a dále žádala zaplatit odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem byla stanovena podle vyhl.č. 177/1996 Sb., tj. vyhláška o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ vyhl.č. 177/96 Sb.“). Podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. náleží právnímu zástupci žalobkyně1 580 Kč odměna za jeden úkon právní služby ve výši 1 580 Kč. Zástupce žalobkyně poskytl žalobkyni celkem 4 úkony právní služby (tj. příprava převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a osobní účast na soudním jednání [datum], za což mu náleží odměna ve výši 6 320 Kč (tj. 4 x 1 580 = 6 320), která byla podle ust. § 13 odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. zvýšena o 4 paušální náhrady po 300 Kč, tedy o částku 1 200 Kč. Dále žádala žalobkyně uhradit náhradu za ztrátu času podle ust. § 14 odst. 1 písm.a) a odst. 3 vyhl.č. 177/96 Sb. v souvislosti s osobní účastí svého právního zástupce na soudním jednání dne [datum], a to v rozsahu 8 půlhodin po 100 Kč, tedy částku 800 Kč. Současně též žádala žalobkyně podle ust. § 13 odst. 4 vyhl.č. 177/96 Sb. uhradit cestovní výdaje v souvislosti s účastí jejího zástupce na jednání [datum]. Ty činily částku 1 144,60 Kč s tím, že k cestě bylo užito osobního automobilu tov. značka Škoda Rapid s [registrační značka], které má dle jeho technických parametrů průměrnou spotřebu pohonných hmot 5,4 litrů na 100 km, cena paliva činila 27,80 Kč litr benzinu natural, náhrada za amortizaci vozidla činila 4,40 Kč za 1 km a ve směru [obec] – [obec] a zpět byla ujeta vzdálenost 194 km. V detailu soud odkazuje na vyúčtování cestovních výdajů na č.l.: [číslo] žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Podle ust. § 137 odst. 3 písm.a) občanského soudního řádu mu proto náleží též náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty, která činí v daném případě částku 1987,60 Kč. Celkem tedy dle uvedeného propočtu činily náklady řízení na straně žalobkyně částku ve výši 12 252,20 Kč. Žalovanému, který v řízení zcela podlehl, bylo proto s poukazem na ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a) odst. 1 občanského soudního řádu uloženo, aby zaplatil žalobkyni na nákladech řízení celkem částku 12 252,20 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu /viz výrok sub. I – písm.b) /.

8. Podle ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu bylo žalovanému povoleno, aby splnil uloženou povinnost vůči žalobkyni postupně ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně, a to se zřetelem k tomu, že žalovaný dle jeho prohlášení nemá finanční prostředky na jednorázové zaplacení. Pokud žalovaný nebude splátky včas a řádně platit, ztratí výhodu postupného plnění. Tolik odůvodnění rozhodnutí.