17 C 122/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Flaxovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 718,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 718,99 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 98,99 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z částky 140 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z částky 140 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z částky 140 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z částky 140 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z částky 60 Kč ode dne datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně b) částku 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. K návrhu žalobkyně, jehož obsah podporovaný předloženými listinnými důkazy nebyl žalovaným zpochybněn, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne datum č. smlouvy číslo. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne datum č. smlouvy číslo soud zjistil, že nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba pro domácnosti (dále jen„ VOP“), s nimiž se žalovaný seznámil, souhlasil s jejich zněním a zavázal se dodržovat povinnosti v nich uvedené v rámci svého prohlášení, které je součástí smlouvy a tímto způsobem se součástí smlouvy ze dne datum stal ceník právnická osoba. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne datum č. smlouvy číslo soud zjistil, že předmětem smlouvy je závazek právnická osoba poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací (spočívající v umožnění přístupu k síti internet a/nebo umožnění přenosu rozhlasových a televizních signálů po kabelu a/nebo poskytování telefonních služeb a poskytování dalších doplňkových služeb) a popř. další služby (pronájem přijímacích zařízení a služby třetích stran) za sjednaných podmínek a závazek žalovaného zaplatit ve smlouvě, resp. v ceníku, sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl mezi právnická osoba a žalovaným sjednán pronájem přijímacího zařízení anonymizováno * anonymizováno 7 slov * (číslo) a anonymizováno * anonymizováno 6 slov * (anonymizováno). Ze zakázkového listu ze dne datum soud zjistil, že převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě dne datum. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný řádně nehradil sjednanou cenu za pronajaté zařízení, konkrétně částku 140 Kč á měsíc, kterou mu právnická osoba (vč. ceny ostatních sjednaných služeb a souvisejících poplatků) řádně účtovala daňovými doklady (daňový doklad číslo daňový doklad číslo daňový doklad číslo daňový doklad číslo daňový doklad číslo daňový doklad číslo daňový doklad číslo výpis z klientského účtu) (v podrobnostech viz žaloba). Z odstoupení od smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající mu ze smlouvy tím, že nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby a proto žalobkyně využila svého práva a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne datum, zaslaným žalovanému. Z odstoupení od smlouvy ze dne datum soud zjistil, že v rámci odstoupení od smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a žalovaný byl upozorněn na povinnost vrátit zařízení. Z odstoupení od smlouvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl povinen nepoškozené a funkční zařízení vrátit do 14 dnů od ukončení smlouvy, a to na jakémkoliv kontaktním místě právnická osoba či jeho zasláním na adresu distribučního skladu právnická osoba. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne datum č. smlouvy číslo soud zjistil, že pro případ nevrácení zařízení si v rámci smlouvy sjednala právnická osoba se žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný zařízení právnická osoba nevrátil a proto byl žalovaný povinen uhradit právnická osoba smluvní pokutu podle ceníku právnická osoba ve výši 4 000 Kč, kdy k vrácení zařízení i zaplacení smluvní pokuty byl ze strany právnická osoba (popř. jejího právního zástupce) žalovaný opakovaně vyzýván. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalovaný žalobkyni dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil a proto vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne datum žalovaného k zaplacení shora uvedené dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (nyní v důsledku fúze sloučením společnost právnická osoba, IČO) (dále jen„ právnická osoba“) a žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky právnická osoba, včetně pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila.

4. V rámci tzv. nepojmenovaného smluvního vztahu soud podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen NOZ), jehož obsahem bylo smluvní ujednání mezi účastníky konkretizované ve všeobecných podmínkách pro poskytovatele veřejně dostupných služeb, žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil žalovanou částku ve stanovené lhůtě zaplatit k rukám žalobkyně. Dále soud aplikoval ustanovení § 2048 NOZ. Z ustanovení § 1746 odst. 2 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.) vyplývá, že smluvní strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Takovou smlouvou jsou ujednání mezi žalobkyní a žalovaným zahrnutá do smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kterou tyto spolu uzavřeli dne datum a která se týká zařízení, které se v případě skončení smlouvy žalovaný zavázal vrátit v dohodnuté lhůtě. Pro případ, že tuto povinnost žalovaný nesplní, se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. K vrácení zařízení po ukončení smlouvy ze strany žalovaného nedošlo. Byly proto splněny předpoklady stanovené ve smlouvě k zaplacení smluvní pokuty, což je v souladu s ustanovením s již citovaným ustanovením § 2048 NOZ. Dále soud aplikoval ustanovení § 1789 NOZ, ze kterého vyplývá, že ze závazku je dlužník mimo jiného povinen věřiteli něco dát a že věřitel je oprávněn to od něj požadovat. Dále soud aplikoval ustanovení § 1811 a násl. NOZ. Podle ustanovení § 1811 (1) NOZ veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání tzv. předžalobní výzvy k zaplacení a dále při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, za což mu náleží odměna podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky č. 177/96 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní pomoci ve znění účinném ode dne datum v rozsahu tří hlavních úkonů po částkách 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po částkách 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/96 Sb., a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty činící částku 189 Kč. Žalovanému, který v řízení zcela podlehl, bylo uloženo, aby částku 1 489 Kč žalobkyni na nákladech řízení zaplatil, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.