17 C 122/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Flaxovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 718,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 718,99 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 98,99 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z částky 140 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z částky 140 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z částky 140 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z částky 140 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, dále zákonný úrok z prodlení z částky 60 Kč ode dne [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně b) částku 4 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. K návrhu žalobkyně, jehož obsah podporovaný předloženými listinnými důkazy nebyl žalovaným zpochybněn, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne [datum] č. smlouvy [číslo]. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne [datum] č. smlouvy [číslo] soud zjistil, že nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] pro domácnosti (dále jen„ VOP“), s nimiž se žalovaný seznámil, souhlasil s jejich zněním a zavázal se dodržovat povinnosti v nich uvedené v rámci svého prohlášení, které je součástí smlouvy a tímto způsobem se součástí smlouvy ze dne [datum] stal ceník [právnická osoba]. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne [datum] č. smlouvy [číslo] soud zjistil, že předmětem smlouvy je závazek [právnická osoba] poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací (spočívající v umožnění přístupu k síti internet a/nebo umožnění přenosu rozhlasových a televizních signálů po kabelu a/nebo poskytování telefonních služeb a poskytování dalších doplňkových služeb) a popř. další služby (pronájem přijímacích zařízení a služby třetích stran) za sjednaných podmínek a závazek žalovaného zaplatit ve smlouvě, resp. v ceníku, sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl mezi [právnická osoba] a žalovaným sjednán pronájem přijímacího zařízení [anonymizováno] * [anonymizováno 7 slov] * ([číslo]) a [anonymizováno] * [anonymizováno 6 slov] * ([anonymizováno]). Ze zakázkového listu ze dne [datum] soud zjistil, že převzetí zařízení stvrdil žalovaný svým podpisem na zakázkovém listě dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný řádně nehradil sjednanou cenu za pronajaté zařízení, konkrétně částku 140 Kč á měsíc, kterou mu [právnická osoba] (vč. ceny ostatních sjednaných služeb a souvisejících poplatků) řádně účtovala daňovými doklady (daňový doklad [číslo] daňový doklad [číslo] daňový doklad [číslo] daňový doklad [číslo] daňový doklad [číslo] daňový doklad [číslo] daňový doklad [číslo] výpis z klientského účtu) (v podrobnostech viz žaloba). Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný opakovaně porušil povinnosti vyplývající mu ze smlouvy tím, že nehradil řádně a včas cenu za poskytované služby a proto žalobkyně využila svého práva a odstoupila od smlouvy dopisem ze dne [datum], zaslaným žalovanému. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že v rámci odstoupení od smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinnosti uhradit dlužné částky za poskytnuté služby a žalovaný byl upozorněn na povinnost vrátit zařízení. Z odstoupení od smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl povinen nepoškozené a funkční zařízení vrátit do 14 dnů od ukončení smlouvy, a to na jakémkoliv kontaktním místě [právnická osoba] či jeho zasláním na adresu distribučního skladu [právnická osoba]. Ze smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dne [datum] č. smlouvy [číslo] soud zjistil, že pro případ nevrácení zařízení si v rámci smlouvy sjednala [právnická osoba] se žalovaným povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zařízení [právnická osoba] nevrátil a proto byl žalovaný povinen uhradit [právnická osoba] smluvní pokutu podle ceníku [právnická osoba] ve výši 4 000 Kč, kdy k vrácení zařízení i zaplacení smluvní pokuty byl ze strany [právnická osoba] (popř. jejího právního zástupce) žalovaný opakovaně vyzýván. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný žalobkyni dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil a proto vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] žalovaného k zaplacení shora uvedené dlužné částky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (nyní v důsledku fúze sloučením společnost [právnická osoba], [IČO]) (dále jen„ [právnická osoba]“) a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky [právnická osoba], včetně pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámila.

4. V rámci tzv. nepojmenovaného smluvního vztahu soud podle ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen NOZ), jehož obsahem bylo smluvní ujednání mezi účastníky konkretizované ve všeobecných podmínkách pro poskytovatele veřejně dostupných služeb, žalobě jako důvodné vyhověl a žalovanému uložil žalovanou částku ve stanovené lhůtě zaplatit k rukám žalobkyně. Dále soud aplikoval ustanovení § 2048 NOZ. Z ustanovení § 1746 odst. 2 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.) vyplývá, že smluvní strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Takovou smlouvou jsou ujednání mezi žalobkyní a žalovaným zahrnutá do smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, kterou tyto spolu uzavřeli dne [datum] a která se týká zařízení, které se v případě skončení smlouvy žalovaný zavázal vrátit v dohodnuté lhůtě. Pro případ, že tuto povinnost žalovaný nesplní, se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu. K vrácení zařízení po ukončení smlouvy ze strany žalovaného nedošlo. Byly proto splněny předpoklady stanovené ve smlouvě k zaplacení smluvní pokuty, což je v souladu s ustanovením s již citovaným ustanovením § 2048 NOZ. Dále soud aplikoval ustanovení § 1789 NOZ, ze kterého vyplývá, že ze závazku je dlužník mimo jiného povinen věřiteli něco dát a že věřitel je oprávněn to od něj požadovat. Dále soud aplikoval ustanovení § 1811 a násl. NOZ. Podle ustanovení § 1811 (1) NOZ veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, žádala zaplatit na nákladech řízení částku 400 Kč vynaloženou na zaplaceném soudním poplatku a dále odměnu za právní zastoupení advokátem před soudem prvního stupně. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení žalobkyně advokátem před soudem prvního stupně vzal soud v úvahu, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a kdy právní zástupce žalobce poskytl žalobci právní pomoc v souvislosti s přípravou a převzetím zastoupení a dále při podání tzv. předžalobní výzvy k zaplacení a dále při podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, za což mu náleží odměna podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky č. 177/96 Sb., tj. vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní pomoci ve znění účinném ode dne [datum] v rozsahu tří hlavních úkonů po částkách 200 Kč, zvýšená o tři paušální náhrady po částkách 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/96 Sb., a dále zvýšená o náhradu za 21 % daň z přidané hodnoty činící částku 189 Kč. Žalovanému, který v řízení zcela podlehl, bylo uloženo, aby částku 1 489 Kč žalobkyni na nákladech řízení zaplatil, a to k rukám právního zástupce žalobkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř..