Okresní soud v Mostě · Rozsudek

17 C 256/2022

č. j. 17 C 256/2022-65

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-06-29 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSMO:2023:17.C.256.2022.2

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Mostě rozhodl o zaplacení částky 82 650 Kč s příslušenstvím, včetně zákonného úroku z prodlení, žalobkyni jako náhrady nákladů za nucený odtah a střežení vozidla. Soud uznal, že žalobkyně je oprávněná k odtahu vozidel na základě § 17a odst. 6 zákona o obecní policii a že závazek vznikl způsobením škody podle § 1723 odst. 1 NOZ. Výše nákladů byla stanovena nařízením hlavního města Prahy účinným v době odtahu vozidla. Soud uložil žalovanému zaplatit i náhradu nákladů řízení ve výši 4 206 Kč.

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Flaxovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 82 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 82 650 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 82 650 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 206 Kč, a to rovněž do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky celkem ve výši 82 650 Kč spolu s příslušenstvím jako neuhrazených nákladů za odtah a parkování vozidla. Dluh žalovaného je podle žalobkyně tvořen částkou za odtah ve výši 1 900 Kč, částkou 250 Kč za první až třetí den střežení (parkovné), částkou 400 Kč parkovného za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po provedeném odtahu vozidla a částkou 50 Kč parkovného za každý den následující po sto osmdesátém dni po odtahu vozidla.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne datum, a to v e-mailu žalovaného adresovaného žalobkyni, s návrhem na mimosoudní řešení věci, v němž žalovaný v podstatě sděluje, že vozidlo užívala 3. osoba, že neměl být žalovaný o odtahu informován a rovněž tzv.„ svůj názor na věc“.

3. Soud má takto za zjištěné, že žalobkyně je příspěvková organizace zřízená zastupitelstvem hlavního města Prahy, která je oprávněná k odstraňování silničních vozidel (dále jen„ vozidlo“) a jejich vraků z místních komunikací, včetně jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne datum provedla žalobkyně odtah motorového vozidla registrační značka jehož provozovatelem byl ke dni provedení odtahu žalovaný (karta vozidla). Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní (protokol o odtahu vozidla číslo žádost MP obec o provedení odtahu, výpis z registru vozidel (karta vozidla) anonymizováno). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k uhrazení dlužné částky, avšak na tuto výzvu žalovaný nijak nereagoval.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: odtah byl žalobkyní proveden na základě ustanovení § 17a odst. 6 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o obecní policii“). Ustanovení § 17a odst. 6 věta první zákona o obecní policii zní:„ Nepožádá-li nikdo o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla do 30 dní od jeho přiložení, je vlastník komunikace oprávněn po dohodě s obecní policií vozidlo na náklady jeho provozovatele odstranit.“. Technickým prostředkem je tzv. botička. Odpovědnost provozovatele vozidla je dána ustanovením § 17a odst. 6 zákona o obecní policii, přičemž se jedná o odpovědnost objektivní, tzn. bez ohledu na zavinění. Závazkový vztah mezi účastníky této kauzy je ve spojení s ustanovením § 1723 odst. 1 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.) a ustanovením § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) založen způsobením škody, tedy vzniku nákladů spojených s odtahem. Tento vztah vzniká mezi provozovatelem vozidla a osobou, jež byla k nucenému odtahu vozidla oprávněna a jíž vznikla škoda (náklady). Touto osobou může být buď vlastník pozemní komunikace anebo osoba, jež na základě právního vztahu s vlastníkem pozemní komunikace (zde hl. m. příjmení) zabezpečuje nucený odtah vozidel, přičemž u obou je postavení oprávněného subjektu dáno pokynem policisty nebo strážníka obecní policie o odstranění vozidla. Oprávněnou osobou je v tomto případě žalobkyně. V daném případě tak mezi žalobkyní a žalovaným vznikl závazkový právní vztah, který je založen způsobením škody, jež je dána náklady na odstranění vozidla za účelem zabezpečení provozu na pozemní komunikaci. V této souvislosti odkazuje soud na Nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 150/03, který se vztahuje k ustanovení § 45 odst. 4 cit. zákona o silničním provozu, nicméně znění obou rozhodných ustanovení je téměř totožné (ustanovení § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu:„ ...vozidlo se odstraní na náklady provozovatele“). V souvislosti s odtahem vozidla vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za odtah a parkovné, přičemž výše ceny je stanovena příslušným nařízením hl. m. obec účinným v den odtahu vozidla (ode dne datum Nařízení hl. m. obec číslo z roku rok). Parkovné je počítáno za každý započatý den vždy podle nařízení, které je v příslušný den účinné. Výše ceny za odtah a parkovné je stanovena příslušným nařízením hl. m. obec účinným v den odtahu vozidla. K tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 813/2007, kde je stanoveno:„ přičemž výše úhrady za odtah i střežení vozidla byla stanovena příslušným právním předpisem m. P. (nařízení m. P. číslo Sbírky právních předpisů m. obec)“. Nařízení č. 13/2001 bylo s účinností ode dne datum nahrazeno nařízením číslo z roku rok. Nařízení hl. m. obec číslo z roku rok účinné od de dne datum, podle kterého je určena výše ceny za odtah a střežení vozidla na parkovišti, bylo hl. m. Prahou vydáno na základě výměru Ministerstva financí (cenového věstníku) číslo rok ze dne datum a číslo ze dne datum, kde jsou (shodně) v části I. oddílu B stanoveny„ Maximální ceny, které mohou stanovit kraje a obce podle zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů“, konkrétně pod číslo je uvedena„ Odtahová služba, z toho jen nucené odtahy vozidel podle podmínek stanovených jiným právním předpisem a v nařízeních obcí včetně střežení vozidla na parkovišti a případného přitažení zpět“. Výměry jsou vydávány podle ustanovení § 10 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. obec, ve znění pozdějších předpisů, pak platí:„ jméno hlavního města Prahy může v přenesené působnosti vydávat na základě a v mezích zákona nařízení hlavního města Prahy, je-li k tomu zákonem zmocněno hlavní město Praha, obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje.“. K uvedenému se vyjadřuje mj. rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 Afs 60/2009 - 119 ze dne 5. 11. 2009 (viz Výměr MF číslo rok). Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k uhrazení dlužné částky. Na tuto výzvu žalovaný nijak nereagoval. V rámci právní úvahy tedy soud vycházel z již citované právní úpravy ustanovení § 27, § 45 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích (silniční zákon) ve spojení s ustanovením § 1723 odst. 1 NOZ a s ustanovením § 2911 NOZ a žalovanému uložil vzniklou škodu, včetně příslušenství, v podobě zákonného úroku z prodlení podle ustanovení § 1968 a násl. NOZ k rukám žalobkyně ve lhůtě stanovené podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. zaplatit.

5. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle ustanovení § 142a o.s.ř., dále podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle ustanovení § 89a exekučního řádu a nezastoupené žalobkyni přiznal náklady, kterými je náhrada nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek v částce 3 306 Kč a dále paušální náhrada hotových výdajů, tedy za 2 úkony podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (výzva k úhradě a návrh na zahájení řízení) po částkách 300 Kč za úkon, tedy za uvedené 2 úkony 600 Kč podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky a dále za 1 úkon ve smyslu ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky úkon ve výši 300 Kč. Upomínka k zaplacení byla žalovanému zaslána. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.