17 C 264/2018

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Flaxovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecnou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , AK obec sídlem adresa o zaplacení 48 880 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 48 880 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 20 328 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z následujícího titulu: žalobkyně jako nájemce uzavřela dne [datum] smlouvu o nájmu nebytových prostor se [právnická osoba] a [právnická osoba], [IČO] (později změna názvu na [anonymizováno], k.s.) ve znění dodatku [číslo] na základě které žalobkyně užívala nebytové prostory v přízemí domu [adresa] (který je nyní součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] II, [list vlastnictví]) v [obec]. Dne [datum] byla uzavřena mezi [právnická osoba], k.s. jako dlužníkem a žalovaným jako věřitelem smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva, na základě které byl v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], k.ú. [obec] II, zapsán jako podílový spoluvlastník uvedené budovy [adresa] (a dalších nemovitých věcí) s podílem 2/3 žalovaný. Žalobkyně hradila ze svého účtu č. [bankovní účet] nájemné a zálohy na služby poskytované spolu s nájmem na účet [právnická osoba], k.s. č [číslo], a to až do platby provedené v měsíci [anonymizováno] roku [rok] (dne [datum]). Počínaje platbou provedenou v měsíci [anonymizováno] roku [rok] počala žalobkyně hradit nájemné a zálohy na služby na účet žalovaného č. [bankovní účet], neboť od něho v souvislosti se smlouvou o zajišťovacím převodu obdržela oznámení o změně bankovního účtu pro úhradu nájemného - [bankovní účet]; a protože byl žalovaný zapsán na listu vlastnictví [číslo] jako spoluvlastník budovy, v níž žalobkyně užívala nebytové prostory podle nájemní smlouvy, byla žalobkyně v dobré víře o tom, že je žalovaný oprávněným příjemcem těchto plateb. Na uvedený účet žalovaného hradila žalobkyně až do platby provedené v měsíci [anonymizováno] roku [rok], vždy částku ve výši 12 220 Kč, a to konkrétně v těchto dnech: dne [datum] (nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok]), dne [datum] (nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok]), dne [datum] (nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok]) a dne [datum] (nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok]). Celkem takto žalobkyně žalovanému zaplatila částku 48 880 Kč. Protože později počal svůj nárok na placení nájemného a záloh na služby uplatňovat též původní spoluvlastník budovy, tedy [právnická osoba], k.s., uhradila žalobkyně další nájemné z opatrnosti do soudní úschovy. Společnost [anonymizováno], k.s. požadovala po žalobkyni zaplacení též toho, co žalobkyně již uhradila žalovanému, což žalobkyně odmítla, neboť byla v dobré víře, že své závazky plynoucí z nájemní smlouvy řádně splnila placením ve prospěch účtu žalovaného. Společnost [anonymizováno], k.s. později svůj nárok postoupila na [jméno] [jméno], který u Obvodního soudu pro Prahu 1 podal proti žalobkyni (tedy proti [obec] poště, s.p.) žalobu na zaplacení (řízení bylo vedeno pod sp. zn. 17 C 179/2015 a později u odvolacího Městského soudu v Praze pod sp. zn. 91 Co 167/2017, jehož rozsudek ze dne [datum] byl žalobkyni doručen dne [datum]). Soud prvního i druhého stupně žalobě [jméno] [jméno] z větší části vyhověl s tím, že oba soudy vyšly ze závěrů soudů ve sporech [právnická osoba], k.s. (rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 11 Co 31/2015 a rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 14 Co 883/2012), podle nichž byla smlouva o zajišťovacím převodu neplatná. Soudy ve sporu [jméno] [jméno] proti žalobkyni ([obec] poště s.p.) dovodily, že žalovaný tedy nenabyl spoluvlastnický podíl na budově, v níž se předmět nájmu nachází, a to ani přesto, že byl v dané době jako spoluvlastník v katastru nemovitostí zapsán; soud prvního i druhého stupně dovodil, že tedy žalovaný byl v této situaci neoprávněným věřitelem, resp. že na jeho straně došlo k bezdůvodnému obohacení v podobě částek, které mu byly ze strany žalobkyně poukázány. Žalobkyně po pravomocném skončení soudního sporu uhradila dne [datum] [jméno] [jméno] částku 84 694,70 Kč (na účet č. [bankovní účet]) a na nákladech řízení částku 16 875,28 Kč (na účet č. [bankovní účet]). Žalovaný tedy přijal částku v celkové výši 48 880 Kč bez právního důvodu, resp. z důvodu, který odpadl, jak dovodily soudy v uvedeném řízení ([příjmení] [obec a číslo], sp. zn. 17 C 179/2015, MS [obec] 91 Co 167/2017). Žalobkyně žalovaného proto vyzvala k zaplacení této částky do dne [datum], a to dopisem ze dne [datum] (který si žalovaný převzal dne [datum]); žalobkyně v rámci této výzvy nabídla žalovanému možnost jednání o splátkovém kalendáři. Žalovaný však v termínu nezaplatil, a ani jinak nereagoval, a proto mu žalobkyně zaslala dne [datum] předžalobní výzvu. Žalovaným nebylo žalobkyni zaplaceno, ani jinak reagováno.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, současně nesouhlasil ani s okolnostmi v ní uvedených a trval na tom, že předmětné nájemné inkasoval oprávněně, neboť smlouva o zajišťovacím převodu práva byla platná, stejně tak samotný převod vlastnictví k 1/3 předmětné nemovitosti, žalovaný stále zastává stejný názor jako zdejší soud v odůvodnění rozsudku č.j. 16 C 471/2014. Žalovaný uplatňovaný nárok žalobkyně neuznával v celém rozsahu, 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: žalobkyni se předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat, že žalovaný neměl být oprávněným příjemcem plateb za nájemné a zálohy za služby v celkové výši 48 880 Kč. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2018 č.j. 9 Co 32/2018-158 ve věci žalobce [anonymizováno], k.s., [IČO] proti žalovanému [celé jméno žalovaného], narozenému dne [datum], o určení vlastnického práva k nemovitostem, ve věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 16 C 471/2014 soud zjistil, že soud rozhodl tak, že na místo dosavadního žalovaného [celé jméno žalovaného], nar. dne [datum], vstupuje do řízení S a S [obec], spol. s r.o., se sídlem [adresa žalovaného], [IČO]. Z odůvodnění usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2018 č.j. 9 Co 32/2018-158 soud zjistil, že pravomocným rozsudkem ze dne 27. 6. 2017 č. j. 16 C 471/2014 - 127 zamítl okresní soud žalobu na určení, že žalobce je spoluvlastníkem - se spoluvlastnickým podílem 2/3 - ve výroku identifikovaných parcel, jejichž součástí jsou stavby, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] II u [stát. instituce], [stát. instituce]. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2018 č.j. 9 Co 32/2018-158 ve věci žalobce [anonymizováno], k.s., [IČO] proti žalovanému [celé jméno žalovaného], narozenému dne [datum], o určení vlastnického práva k nemovitostem, ve věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 16 C 471/2014 soud zjistil, že proti rozsudku podal žalobce ve lhůtě odvolání, jímž se domáhal změny napadeného rozsudku tak, že žalobě bude vyhověno, kdy v průběhu odvolacího řízení doručil žalobce krajskému soudu návrh na změnu účastníka na straně žalovaného, k němuž přiložil fotokopii kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené podle ustanovení § 2079 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.) a výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum], z nichž vyplynulo, že v této kauze žalovaný [celé jméno žalovaného] převedl svůj spoluvlastnický podíl na sporných nemovitostech ve výši 1/3 na S a S [obec], spol. s ., se sídlem [adresa žalovaného], kdy právní účinky zápisu spoluvlastnického práva této společnosti nastaly ke dni [datum]. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2018 č.j. 9 Co 32/2018-158 ve věci žalobce [anonymizováno], k.s., [IČO] proti žalovanému [celé jméno žalovaného], narozenému dne [datum], o určení vlastnického práva k nemovitostem, ve věci vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 16 C 471/2014 soud dále zjistil, že podáním ze dne [datum] vzal žalobce své odvolání proti rozsudku okresního soudu zcela zpět. Z pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 6. 2017 č.j. 16 C 471/2014-127 ve věci žalobkyně: [anonymizováno], k.s., IČ: 442 [PSČ], se sídlem [adresa], [obec], proti žalovanému: [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], o určení vlastnictví k nemovitostem, soud zjistil, že se žaloba na určení, že výše spoluvlastnického podílu žalobkyně na nemovitostech, a to: na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 219 metrů čtverečních, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, ulice [ulice], na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 275 metrů čtverečních, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, ulice [ulice], na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 277 metrů čtverečních, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, ulice [ulice], na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 277 metrů čtverečních, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, ulice [ulice], na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 221 metrů čtverečních, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, ulice [ulice], vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro obec Most ([číslo]), k.ú. [obec] II ([číslo]) u [stát. instituce], [stát. instituce], činí 2/3, zamítá. Z rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 6. 2017 č.j. 16 C 471/2014-127 tedy soud zjistil, že žaloba [právnická osoba], k.s. na určení spoluvlastnického podílu ve výši 2/3 k nemovitostem, kde v tomto sporu žalobkyně měla pronajaté nebytové prostory, byla pravomocně zamítnuta. Soud uzavřel, že předmětné platby za nájemné a služby v částce 48 880 Kč měly být určeny k rukám žalovaného a pokud stejné platby uplatňovala po žalobkyni [právnická osoba], k.s. či její postupník [příjmení] [jméno], tak žalovaný nemá s tímto postupem nic společného. Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat, že žalovaný přijal předmětné platby bez právního důvodu. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 9. 2018 č.j. 9 Co 32/2018-158 soud tedy zjistil, že žalovaný byl v rozhodném období oprávněnou osobou k příjmu nájemného a služeb, když tímto rozhodnutím bylo na jisto postaveno, že žalovaný převedl své spoluvlastnické právo k předmětné nemovitosti na třetí osobu, a to [právnická osoba] a S [obec], spol. s r. o.. Pokud žalobkyně argumentovala dřívějšími rozhodnutími odvolacích soudů ve sporech, v nichž byla taktéž posuzována platnost zmíněné smlouvy o zajišťovacím převodu práva, a to na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] ve sporu vedeném pod sp. zn. 11 Co 31/2015, dále na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24.2.2015 č.j. 14 Co 431/2014-207 a též na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15.12.2017 č.j. 91 Co 167/2017, jehož účastníkem žalobkyně byla, kdy podle žalobkyně ve všech těchto případech soud dovodil neplatnost uvedené smlouvy o zajišťovacím převodu práva, soud shledal procesní obranu žalovaného úspěšnou a podle pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 27. 6. 2017 č.j. 16 C 471/2014-127 ve věci žalobkyně: [anonymizováno], k.s., IČ: 442 [PSČ], se sídlem [adresa], [obec], proti žalovanému: [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], o určení vlastnictví k nemovitostem, dále podle výpisu z katastru nemovitostí v rozhodné době, za kterou je požadováno vrácení částek (nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok], nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok], nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok] a nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok]) soud uzavřel, že se žalovaný stal spoluvlastníkem budovy [adresa] v k.ú. [obec] II (která je nyní součástí pozemku parc. [číslo]) a byl tak oprávněn přijímat v souvislosti s touto nemovitostí plnění, tedy nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok], nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok], nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok] a nájemné a záloha na služby na měsíc [anonymizováno] roku [rok]. Proto i plnění přijaté od žalobkyně v částce 48 880 Kč, nepřijal žalovaný bez právního důvodu, resp. z důvodu, který odpadl, a není proto povinen žalobkyni přijaté plnění i s příslušenstvím vrátit. Procesní obrana žalovaného, kterou žalovaný podpořil předloženými listinnými důkazy, byla úspěšná, soud tedy uzavřel, že žalovaný předmětné nájemné inkasoval oprávněně. Žalovaný byl osobou oprávněnou k výplatě nájemného, v listinných důkazech předložených žalobkyní byla sice posuzována platnost smlouvy o zajišťovacím převodu práva, ale současně nebyl vydán žádný rozsudek ani prvoinstančního soudu ani druhoinstančního soudu, kterým by bylo určeno, že je smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva neplatná. V předmětném období, kdy bylo placeno žalobkyní na účet žalovaného nájemné, byl žalovaný vlastníkem předmětných nemovitostí a nikdy nebyl prokázán opak, soud tedy uzavřel, že v rozhodné době byl žalovaný vlastníkem předmětného prostoru a nikdy nebyl prokázán opak. Navíc žalovaný předmětné nemovitosti převedl na [právnická osoba] a S [obec], spol. s r.o., a to smlouvou o převodu nemovitostí, jak je patrno z výpisu katastru nemovitostí (viz smlouva o nájmu nebytových prostor včetně dodatku [číslo] čtyř předpisů nájemného, smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva, listina list vlastnictví [číslo] stav ke dni [datum], listina výpis z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] ze dne [datum], listina s názvem oznámení žalovaného o změně bankovního účtu, výpis z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] ze dne [datum], výpis z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] ze dne [datum], výpis z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] ze dne [datum], výpis z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] ze dne [datum], rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 17 C 179/2015-54 ze dne 9. 2. 2016, rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 91 Co 167/2017-159 ze dne 15. 12. 2017, výpis z účtu žalobkyně ze dne [datum] s platbou v částce 84 694,70 Kč a s platbou v částce 16 875,28 Kč, výzva k zaplacení ze dne [datum] včetně doručenky, předžalobní výzva ze dne [datum], list vlastnictví [číslo] výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], list vlastnictví [číslo] výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], informace o pozemku parcelní [číslo] [územní celek], [katastrální uzemí] II., číslo listu vlastnictví [číslo], informace o pozemku č. parcely [číslo] list vlastnictví [číslo], připojený spis č.j. 16 C 471/2014 Okresního soudu v Mostě).

4. Žaloba je nedůvodná, proto soud žalobu zamítl. Plnění přijaté od žalobkyně, a to v částce 48 880 Kč, nepřijal žalovaný bez právního důvodu, resp. z důvodu, který odpadl, a není proto povinen žalobkyni přijaté plnění i s příslušenstvím, vrátit. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy nepodařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně byla soudem procesně poučena, že neunáší důkazní břemeno v otázce, že žalovaný je subjektem, který nebyl oprávněn přijímat platby nájemného podle konkretizace plateb v žalobě, a dále byla žalobkyně v rámci tohoto poučení povinna předložit soudu důkazy o tom, že žalovaný nebyl osobou oprávněnou přijímat platby nájemného. Žalobkyně takové důkazy soudu nepředložila, což vedlo k procesnímu neúspěchu žalobkyně ve věci. K bezdůvodnému obohacení žalovaného nedošlo. Bezdůvodné obohacení označuje objektivně nastalý přesun majetkových hodnot, jenž proběhl bez náležité opory v právním řádu, tedy způsobem, který právní řád neuznává (NS 28 Cdo 5090/2014, NS 28 Cdo 3526/2016, NS 28 Cdo 2555/2018). Jde o jinou právní skutečnost ve smyslu ustanovení § 1723 odst. 1 NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.) (nejde tedy o smlouvu ani protiprávní čin), jež zakládá specifický závazkový vztah směřující k obnovení majetkové rovnováhy narušené daným majetkovým přesunem. Vznik bezdůvodného obohacení a závazku k jeho vydání není podmíněn zaviněním obohaceného; naopak k němu může dojít i bez vůle či vědomí dotčených osob. Stěžejní je toliko objektivní stav právně nepodloženého rozhojnění majetkové sféry obohaceného, jež bylo získáno na úkor ochuzeného, k čemuž v tomto projednávaném případě nedošlo. Oproti předchozí úpravě nicméně sehrává subjektivní postoj obohaceného (jeho dobrá či zlá víra) značnou roli při vymezení rozsahu jeho restituční povinnosti (viz ustanovení § 3000 a násl. NOZ). Byť lze tedy při posuzování vztahů z bezdůvodného obohacení v mnohém navázat na vývody, k nimž dospěla rozhodovací praxe a právní teorie za účinnosti předešlého kodexu, není možné tak činit bez jejich revize pod zorným úhlem prvků nově zakomponovaných do zákonné úpravy (srovnej na jedné straně proklamaci principiální přenositelností starších judikatorních závěrů do kontextu nové právní úpravy v NS 28 Cdo 311/2019 a na druhé straně poukaz na potřebu určité diskontinuity s dříve zdůrazňovaným úsudkem o takřka úplné irelevanci dobré víry obohaceného v NS 28 Cdo 3165/2019). Vznesený požadavek na vydání majetkového prospěchu podle ustanovení § 2991 a násl. NOZ nelze žalobkyni přiznat, když ustanovení § 2991 NOZ vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva (známou již z dob římského práva), podle níž se nikdo nesmí obohacovat na úkor jiného. Soud uzavřel, že v této kauze nebyly naplněny základní kvalifikační předpoklady vzniku závazku z bezdůvodného obohacení, jimiž jsou a) získání majetkového prospěchu obohaceným, dále b) skutečnost, že byl prospěch získán na úkor jiné osoby (vznik obohacení se tedy negativně projevil v majetkové sféře ochuzeného; NS 28 Cdo 148/2010, NS 28 Cdo 1904/2018, NS 28 Cdo 509/2019), a současně c) to, že k jeho nabytí obohacenému nesvědčil spravedlivý důvod.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a podle ustanovení § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 328 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 48 880 Kč sestávající z částky 3 060 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částkách 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 800 Kč ve výši 3 528 Kč. To vše k rukám právního zástupce žalovaného.