17 C 285/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Ivou Flaxovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 4 146 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. 1, Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) ve spojení s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, omezil se soud v jeho odůvodnění pouze na uvedení předmětu řízení, závěru o skutkovém stavu a na stručné právní posouzení věci.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. K návrhu žalobce, jehož obsah podporovaný předloženými listinnými důkazy nebyl žalovaným zpochybněn, vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemní komunikace v ul. [ulice] v [obec]. Žalovaný dne [datum] s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] [číslo] v ulici [ulice] v [obec] parkoval v prostoru označeném dopravní značkou [příjmení] s [anonymizována tři slova] zákaz stání s dodatkovou tabulkou s výše uvedeným datem a nápisem„ čištění komunikace v době od [číslo] do [údaj o čase] hodin“. Vozidlo tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci a bylo odstraněno, resp. odtaženo na odstavné parkoviště do areálu Městské policie [obec] v ul. [ulice]. Téhož dne se do areálu [anonymizována dvě slova] [obec] dostavil žalovaný, jež předložil osvědčení o registraci vozidla a následně si vozidlo převzal a z místa odjel. Žalovaný odmítl zaplatit manipulační poplatek 1 500 Kč za odtah vozidla. Žalovaný na služebně MP [obec] podepsal Prohlášení o uznání dluhu, ve kterém mimo jiné svým podpisem dluh ve výši 1 500 Kč za náklady za odtah vozidla uznal a zavázal se jej uhradit do 30 dnů od podpisu tohoto uznání. Tuto povinnost nesplnil. Žalobce vynaložil prostředky, jež byly nutné k zabezpečení provozu na pozemních komunikacích, které byly (jsou) v jeho vlastnictví. Žalovaný byl povinen nahradit žalobci škodu ve výši 1 500 Kč, která mu byla způsobena, jelikož za výše uvedenou škodu odpovídá žalovaný jako provozovatel vozidla. Žalobce žalovaného vyzval dne [datum] k úhradě náhrady škody, jež mu vznikla nuceným odtahem vozidla, jehož byl žalovaný provozovatelem, a to nejpozději do dne [datum]. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil.

4. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: soud aplikoval ustanovení § 2053 NOZ (Uznání dluhu). Dále soud aplikoval ustanovení § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb. a dále soud vycházel z toho, že výše manipulačního poplatku za odtah vozidla je stanovena nařízením [číslo] ze dne [datum], kterým se stanovují maximální ceny za nucené odtahy vozidel a za přiložení a odstranění technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla v čl. II odst. 1. tohoto nařízení. Dále soud aplikoval ustanovení § 2894 a násl. NOZ (zákona č. 89/2012 Sb.) a ustanovení § 2927 NOZ.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř., a to za situace, kdy plný úspěch ve věci měl žalobce, kterému proto náleží právo na plnou náhradu nákladů řízení, které tento účelně vynaložil. Soud vzal v úvahu, že při uplatnění práva žalobce na zaplacení částky 1 500 Kč v daném případě musel žalobce vycházet z právního předpisu veřejného práva, tj. zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, a dále i z právního předpisu soukromého práva, tj. především ze zákona č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (NOZ), přičemž se nejednalo o podání tzv. formulářové žaloby, ve které se mění jen některé údaje. Důsledně tomuto závěru soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení neaplikoval nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 2984/09 ze dne [datum] a zahrnul do nákladů účelně vynaložených žalobcem v daném řízení i odměnu za právní zastoupení žalobce advokátem. Soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 146 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po částkách 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 546 Kč.