17 C 411/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ivou Flaxovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 19 023 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 023 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 19 023 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 836,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Podle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z následujícího titulu: žalovaný se neuhrazením žalobkyní oprávněně vyúčtované smluvní pokuty v celkové výši 19 023 Kč dopustil porušení svých právních povinností plynoucích ze smluvního vztahu, a to smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne datum a ocitl se v prodlení.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: ze smlouvy číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací číslo. Ze smlouvy číslo ze dne datum soud dále zjistil, že na základě této smlouvy číslo zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne datum, kdy byla smlouva číslo ukončena. Ze smlouvy číslo ze dne datum soud dále zjistil, že v souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize anonymizována dvě slova žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy číslo vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, kterými se v případě žalovaného rozumí: a) 3x anonymizována dvě slova anonymizováno sériové číslo anonymizováno, sériové číslo anonymizováno a sériové číslo anonymizováno, b) 3x Přístupová karta číslo číslo číslo. Z formuláře o provedení ze dne datum soud zjistil, že tato technická zařízení, která žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na formuláři o provedení ze dne datum, v rozporu se svými povinnostmi žalovaný žalobkyni po ukončení smlouvy číslo nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni podle smlouvy číslo nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení každého anonymizována dvě slova anonymizováno sériové číslo anonymizováno, sériové číslo anonymizováno a sériové číslo anonymizováno a ve výši 1 500 Kč za nevrácení každé přístupové karty číslo číslo číslo. Z výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne datum a z výzvy právního zástupce ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván dne datum ze strany žalobkyně a dne datum právním zástupcem žalobkyně k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácená technická zařízení. Z výzvy právního zástupce ze dne datum soud zjistil, že žalovaný ani na základě takového upomenutí své závazky vůči žalobkyni nesplnil (na dluh žalovaného byla pouze započítána částka ve výši 427 Kč, jakožto přeplatek evidovaný na smlouvě žalovaného ke dni ukončení smlouvy). Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že v souladu se schváleným projektem rozdělení a fúze došlo k rozdělení společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen anonymizována dvě slova anonymizováno), odštěpením, přičemž právnická osoba anonymizována dvě slova nezanikla a vyčleněná část jejího jmění přešla na právnická osoba právnická osoba, a k fúzi sloučením právnická osoba a.s., se sídlem adresa, IČO, jako zanikající společnosti, a právnická osoba právnická osoba jako nástupnické společnosti, která změnila firmu na právnická osoba. S účinností ode dne datum došlo ke změně dosavadní obchodní firmy právnická osoba na právnická osoba.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: právní posouzení věci vychází ze zjištění, že mezi účastníky uzavřená smlouva ze dne datum je podle svého obsahu smlouvou spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., tj. občanský zákoník (dále jen NOZ). Dále z obsahu smlouvy vyplývá, že její součástí bylo také ujednání účastníků o pronájmu výše označeného technického zařízení a přístupové karty na období trvání smlouvy, tzn. ujednání podle ustanovení § 2201 a násl. NOZ. V souladu s ustanovením § 2225 odst. 1 NOZ se žalovaný ve smlouvě zavázal žalobkyni po skončení smlouvy pronajaté technické zařízení a přístupovou kartu žalobkyni vrátit do 10-ti dnů od skončení smlouvy. Žalovaný však doposud tuto povinnost vůči žalobkyni dobrovolně nesplnil. S poukazem na ujednání ve smlouvě a na ustanovení § 2048 NOZ proto soud žalobě vyhověl, když žalovaný žalobkyni doposud žalovanou částku nezaplatil. Soud shledal, že předpoklady ujednané ve smlouvě pro vyúčtování smluvní pokuty žalovanému podle tarifu byly splněny, protože žalovaný v dohodnuté lhůtě pronajaté technické zařízení žalobkyni nevrátil. Z ustanovení § 2048 NOZ vyplývá, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. V daném případě došlo k platnému ujednání o smluvní pokutě mezi žalobkyní a žalovaným ve smlouvě ze dne datum. Soud proto shledal žalobu důvodnou i včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení, který žalobkyni náleží podle ustanovení § 1968 NOZ ve spojení s ustanovením § 1970 NOZ a dále ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb..

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a podle ustanovení § 142a o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 836,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ustanovení § 6 odst. 1 a podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 19 023 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. a z částky 950 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v ustanovení § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částkách 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 650 Kč ve výši 1 186,50 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.