22 C 122/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 32 761,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 954,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 268,74 Kč od [datum] do [datum], s 8,05 % úrokem z prodlení z částky 13 125,36 Kč od [datum] do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení z částky 350 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 8 807 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 2 911,56 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 875,38 Kč, úroku ve výši 28 % ročně z částky 5 135,03 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného z prodlení z částky 8 807 Kč od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 350 Kč od [datum] do [datum], kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6 713,99 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 125,36 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky 9 157 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovanou jako zákazníkem dne [datum] Částky 5 135,03 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 4 021,97 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 28 % smluvního úroku ve výši 2 911,56 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

2. Dále se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení částky 23 604,15 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovanou jako zákazníkem dne [datum] Částky 13 125,36 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 10 478,79 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 29 % smluvního úroku ve výši 6 713,99 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

5. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovanou písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 8 807 Kč složený z úroku ve výši 1 724 Kč, poplatku za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 823 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 60 týdenních splátkách po 314 Kč (poslední splátku ve výši 281 Kč) od [datum] (viz uvedená smlouva).

6. Z předmětné smlouvy ze dne [datum] soud rovněž zjistil, že mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 28 %, a to pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy s tím, že není navázána na žádný index ani referenční úrokovou sazbu.

7. Na přední straně předmětné smlouvy o půjčce je rovněž (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že mu bylo před uzavřením smlouvy poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Dále zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty (viz přední strana předmětné smlouvy o zápůjčce). Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaná má v posledních třech měsících následující průměrný příjem: čistý příjem ve výši 8 700 Kč a další čistý příjem ve výši 5 941 Kč. Mezi běžné měsíční výdaje za poslední tři měsíce žalovaná vyplnila interní splátky PF ve výši 932 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované činily částku 12 300 Kč. Věřitel měl od žalované k dispozici výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty"). Ze Zákaznické karty soud rovněž zjistil, že žalovaná byla svobodná, měla 1 vyživovanou osobu. Bydlela jako nájemník.

8. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.

9. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

10. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzala od společnosti [právnická osoba] částku ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaná sdělila původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčila, pokud jde o příjmy, pouze výši důchodu či podpory či přiznání dávky. Půjčku měla žalovaná splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 314 Kč od [datum]. Žalovaná dosud půjčku včetně poplatku nesplatila.

11. Z listinných důkazů soud dále zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovanou písemně uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě níž uvedená společnost poskytla žalované půjčku ve výši 16 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 13 967 Kč složený z úroku ve výši 2 862 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 052 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 053 Kč. Celková dlužná částka, když právě pojem„ celková dlužná částka“ je věřitelem do smlouvy vepsán tučným písmem a v uvozovkách, představovala částku 29 967 Kč s tím, že právě tuto částku je žalovaná povinna splácet v 60 týdenních splátkách po 500 Kč (poslední splátku ve výši 467 Kč) od [datum] (viz uvedená smlouva).

12. Dále se ve smlouvě uvádí, že zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce a uplatňuje se jako roční úroková sazba. V daném případě činila 29 %.

13. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

14. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzala od společnosti [právnická osoba] částku ve výši 16 000 Kč. Půjčku včetně poplatku za poskytnutí půjčky jako celkovou dlužnou částku ve výši 29 967 Kč měla žalovaná splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to ve výši po 500 Kč od [datum]. Žalovaná dosud půjčku včetně poplatku nesplatila.

15. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.

16. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.

17. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

18. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

19. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

20. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

21. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

22. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

23. S ohledem na skutečnost, že další právní posouzení nároku žalobkyně je rozdílné u posuzovaných smluv, bude se jimi soud zabývat odděleně.

24. Pokud se týká smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] je další právní posouzení nároku následující. Podle §1 věta druhá z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

25. Podle §9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

26. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb., Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010, je správný." 27. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

28. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích." 29. Soud v předmětné věci zjistil, že původní věřitel nepostupoval při uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, neboť neměl k dispozici potvrzení o dalším příjmu žalované, který výrazně navýšil v obou případech její celkový měsíční příjem, resp. bez dalšího tvrzeného příjmu ve výši 5 941 Kč by výše výdajů přesáhla příjmy žalované. Rovněž existence státní dávky svědčí minimálně o nedostatečné možnosti žalované zabezpečit sebe a své potřeby včetně potřeb jedné nezaopatřené osoby bez pomoci státu. Věřitel měl, pokud by postupoval s odbornou péčí, alespoň trvat na osvědčení dalšího příjmu tvrzeného žalovanou.

30. Podle §580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

31. Podle §588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

32. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] za neplatnou, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť způsob posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem odporuje zákonu, resp. věřitel nedostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§9 z. o spotřebitelském úvěru).

33. Podle §2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

34. Podle §2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. Podle §2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

36. Žalovaná obdržela na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] celkem částku 10 000 Kč, z níž dobrovolně uhradila částku 9 650 Kč (Nárok 2 čl. II., IV. žaloby). Žalovaná se s ohledem na výše uvedené bezdůvodně ke dni rozhodnutí obohatila o částku ve výši 350 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to v souladu s §2991 a násl. o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

37. O postoupení žalovaných pohledávek bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

38. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo žalované v souladu s §573 o. z. doručeno prostřednictvím pošty dne [datum] s tím, že žalovaná byla v tomto oznámení vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto oznámení (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně podacího lístku s datem podání [datum]).

39. Pokud se týká smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] je další právní posouzení nároku následující. Předmětnou smlouvu soud posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaného § 2390 a násl. o. z.

40. Pokud se týká smluvního úroku ve výši 29 % jako výpůjční roční úrokové sazby, který žalobkyně jednak kapitalizuje do [datum] a dále se ho domáhá z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, soud uvádí následující.

41. Podle §583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

42. Předmětný úrok je sjednán jako„ úroková sazba“, ač v hlavním textu smlouvy je sjednán pevný úrok ve výši 2 862 Kč. Rovněž věřitel zcela jasně definuje„ celkovou dlužnou částku“ ve výši 29 967 Kč. Právě tuto částku se žalovaná zavázala splácet po 500 Kč v 60 týdenních splátkách s tím, že poslední částka činí 467 Kč. Výpočtem lze dospět k částce 30 467 Kč. Pokud se žalobkyně domáhá dále úroku ve výši 29 % jako ročního úroku z poskytnuté jistiny, je třeba mít za to, že tento úrok je sjednán matoucím způsobem a je v rozporu se zásadními ustanoveními smlouvy, v nichž je definována celková dlužná částka (a to včetně úroku ve výši 2 862 Kč), z níž vychází i výpočet splátek úvěru. Rovněž lze s ohledem nejen na výši žalovaného smluvního úroku mít za to, že se jednalo o jednu z rozhodujících okolností, ke které se při uzavření smluv o úvěru či zápůjčce obecně přihlíží. V souladu s tím právním posouzením soud ustanovení smlouvy o výši roční úrokové sazby posoudil jako neplatné a v tomto rozsahu žalobu zamítl.

43. O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

44. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

45. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Původně byla předmětem řízení částka 32 761,15 Kč (půjčky a poplatek za ně), kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6 713,99 Kč a smluvní 29 % úrok z částky 13 125,36 Kč od [datum], který soud pro potřeby zjištění rozsahu úspěchu žalobce kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku dne [datum], tj. úrok ve výši 5 266,90 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 268,74 Kč a zákonný 8,05 % úrok z prodlení z částky 13 125,36 Kč od [datum], který soud pro potřeby zjištění rozsahu úspěchu žalobkyně kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku dne [datum], tj. úrok ve výši 1 462,02 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 911,56 Kč a smluvní 28 % úrok z částky 5 135,03 Kč od [datum], který soud pro potřeby zjištění rozsahu úspěchu žalobkyně kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku dne [datum], tj. úrok ve výši 1 989,51 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 875,38 Kč a zákonný 8,05 % úrok z prodlení z částky 5 135,03 Kč od [datum], který soud pro potřeby zjištění rozsahu úspěchu žalobce kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku dne [datum], tj. úrok ve výši 571,98 Kč. Dohromady tak byla předmětem řízení částka 54 821,23 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze v částce 27 337,34 Kč, tj. v 50 % žalovaného předmětu řízení. Z tohoto důvodu soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.