22 C 143/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8 824 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 464 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z částky 3 338 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,5 % úrokem z prodlení z částky 70 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,5% úrokem z prodlení z částky 3 221 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,5% úrokem z prodlení z částky 835 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 1 360 Kč a 8,5% z prodlení z částky 1 130 Kč od [datum] do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení z částky 230 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 072,08 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byly pohledávky žalobkyně z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako obchodníkem a žalovaným jako zákazníkem. Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] znějící na částku 3 338 Kč, kterou byl vyúčtován odběr elektrické energie za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Z titulu téže smlouvy byla předmětem řízení faktura [číslo] znějící na částku 3 221 Kč, kterou byl vyúčtován odběr elektrické energie za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Předmětem řízení byl z uvedené smlouvy rovněž poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 820 Kč vyúčtovaný fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Dále byl předmětem řízení poplatek ve výši 380 Kč za 4 upomínky po 95 Kč jako paušální náklad spojený se zasíláním těchto výzev.

2. Dále byly předmětem řízení pohledávky žalobkyně z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako obchodníkem a žalovaným jako oprávněným zákazníkem. Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] znějící na částku 835 Kč, kterou byl vyúčtován odběr plynu za období od [datum] do [datum] se splatností dne [datum]. Dále byl z titulu téže smlouvy předmětem řízení poplatek ve výši 230 Kč za 3 upomínky jako paušální náklad spojený se zasíláním těchto výzev s tím, že na tyto poplatky již žalovaný uhradil 55 Kč.

3. Z listinných důkazů soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] jako dodavatel uzavřela se žalovaným jako zákazníkem dne [datum] smlouvu o dodávce elektřiny [číslo], v níž se zavázala dodávat žalovanému elektrickou energii na odběrní místo [číslo] [anonymizováno] [číslo] na adrese [adresa žalovaného], [část obce].

4. Dále soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] jako dodavatel uzavřela se žalovaným jako zákazníkem dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se zavázala dodávat žalovanému plyn na odběrní místo na adrese [adresa žalovaného], [část obce].

5. Žalovaný se v předmětných smlouvách zavázal platit za dodanou elektrickou energii a plyn cenu dle aktuálního ceníku dodavatelské společnosti. Žalovaný však řádně nezaplatil za odběr plynu dodaného mu do odběrného místa v období od [datum] do [datum]. Tento odběr mu byl vyúčtován výše uvedenou fakturou [číslo]. Dále žalovaný řádně nezaplatil za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] a tento odběr mu byl účtován fakturami [číslo].

6. Rovněž soud zjistil, že v souladu s čl. III odst. 2 Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, že náklady na přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny z důvodu neoprávněného odběru hradí zákazník.

7. Z ceníku [právnická osoba] soud zjistil, že smluvní pokuta za odpojení z důvodu neoprávněného odběru činí 820 Kč. Jedná se o smluvní pokutu za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 750 Kč a náklady spojené s odpojením z důvodu neoprávněného odběru 70 Kč.

8. Rovněž soud zjistil, že v souladu s čl. II odst. 7 písm. c) a VI odst. 2 písm. a) Všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, že je zákazník povinen zaplatit smluvní pokutu dle ceníku obchodníka za každou písemnou upomínku jednotlivého porušení povinností. V ceníku [právnická osoba] se uvádí, že smluvní pokuta za písemnou upomínku činí 95 Kč.

9. Všeobecné smluvní podmínky dodávky elektřiny i Ceník [právnická osoba] jsou formulářového charakteru a jsou psány drobným písmem. Tyto listiny nebyly žalovaným podepsány.

10. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalovaných pohledávek na žalobce.

11. Právní posouzení věci se opírá o § 50 odst. 1, §72 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Soud v souladu s těmito zákonnými ustanoveními přiznal žalobci právo na zaplacení částek odpovídajících výši plnění v podobě plynu a elektřiny, které se žalované dostalo.

12. Pokud jde o žalovaný poplatek ve výši 820 Kč za odpojení z důvodu neoprávněného odběru, soud uvádí následující. Tvrdí-li žalobkyně, že se jedná o poplatky za zvýšené náklady důvodu zasílání upomínek a náklady na odpojení odběrného místa, soud tuto argumentaci považuje za účelovou. V Ceníku smluvník pokut je tato platba samotným původním věřitelem nazývána smluvní pokutou a skládá se dle výslovné textace ze smluvní pokuty za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 750 Kč a z nákladů spojených s odpojením z důvodu neoprávněného odběru ve výši 70 Kč. Výše nákladů spojeným s odpojením je tedy samotným dodavatelem služby zcela určitě vyčíslena na 70 Kč a v tomto rozsahu lze přisvědčit nároku žalobce. Soud tak co do částky 70 Kč z titulu nákladů na odpojení žalobě vyhověl.

13. Pokud jde o žalovanou částku ve výši 610 Kč z důvodu 7 písemných upomínek po 95 Kč, soud uvádí následující. Tvrdí-li žalobkyně, že se jedná o paušální náklad za zasílání upomínek, soud tuto argumentaci považuje za účelovou. V Ceníku smluvník pokut je tato platba samotným původním věřitelem nazývána smluvní pokutou.

14. K částce 750 Kč jako smluvní pokutě za odpojení z důvodu neoprávněného odběru a k částce 610 Kč jako smluvní pokutě za zaslání písemných upomínek, jak je sám původní věřitel nazývá, soud uvádí následující.

15. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

16. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

18. S ohledem na skutečnost, že původní věřitel jednal se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

19. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 20. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR).

21. Soud s ohledem na uvedený nález Ústavního soudu ČR žalobkyni nepřiznal žalovanou smluvní pokutu za odpojení odběrného místa, resp. nárok na ni zamítl, neboť ujednání o ní nebylo součástí smlouvy o dodávce elektřiny samotné, nýbrž bylo součástí malým písmem psaných smluvní podmínek, na které v hlavním textu smlouvy strany pouze poukázaly, a rovněž smluvní podmínky samotné nebyly opatřeny podpisem žalovaného jako spotřebitele. Původní věřitel si tak v právním vztahu nepočínal poctivě a takovému jedná nelze v souladu s výše citovaným nálezem ÚS přiznat právní ochranu.

22. Nejvyšší soud ČR judikoval ve svém rozhodnutí ze dne 11. 12. 2013 sp. zn. Cpjn 200/2013 stanovisko, jeho část II. zní:„ Neplatná jsou ujednání dané smlouvy směřující k její automatické prolongaci, ujednání o povinnosti spotřebitele platit smluvní pokutu a náklady na písemnou upomínku, ujednání o nevratnosti plnění poskytnutého spotřebitelem bez ohledu na důvod, pro který dojde k předčasnému ukončení smlouvy tam, kde zákon vrácení vzájemně poskytnutého plnění předpokládá, a sjednání odlišného režimu účinnosti výpovědi smlouvy pro každou ze smluvních stran.“ 23. Z odůvodnění téhož rozhodnutí NS ČR soud dále cituje:„ Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu § 544 a násl. obč. zák. a tuto povinnost spotřebitele do adhézní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 55 odst. 2 obč. zák. Ze stejných důvodů je podle § 55 odst. 2 obč. zák. neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá.“ 24. Žalobkyně v žalobě žalovaný poplatek nazývá„ paušálním nákladem“ za zasílání upomínek, resp. mělo by být dovozeno, že se jedná o náklady, byť paušalizované, na vyhotovení a zaslání upomínky žalovanému, a to formou písemné upomínky v souladu se smluvními podmínkami původního věřitele ve spojení s jeho ceníkem. Povinnost zaplatit tyto paušalizované náklady má proto žalovaný, pokud poruší povinnost platit za dodanou elektřinu, popř. plyn. Ve smlouvě ani ve všeobecných smluvních podmínkách není naopak uvedeno, že by takovou povinnost měl v případě porušení svých smluvních povinností původní věřitel.

25. Soud má s ohledem na výše skutkové zjištění a právní posouzení a rovněž s ohledem na uvedené stanovisko NS ČR za to, že ujednání o paušalizované náhradě za uvedené upomínky je neplatné, a to v souladu s §1815 o. z., a proto žalobu v rozsahu částky 610 Kč zamítl.

26. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.

27. O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

28. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Původně byla žalovaná částka 8 824 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze v částce 7 464 Kč, tj. v 86 % žalovaného předmětu řízení. Po odečtení jejího neúspěchu (86 % - 14 %) od úspěchu má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72 % vynaložených nákladů.

30. Náklady řízení v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč Celkem činí náklady řízení žalobce částku 1 489 Kč, 72 % z této částky představuje částku 1 072,08 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána.

31. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř.