22 C 154/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 41 706 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 31 706 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu částky 10 000 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 000,44 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou jako zákazníkem dne [datum]. Žalobkyně se domáhala jednak nesplacené zápůjčky, dále smluvní úroku ve výši 29 % ročně, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení. Podle smlouvy by se jednalo o dosud neuhrazené částky ve výši 18 679,43 Kč (jistina), 3 356,11 Kč (úrok), 13 297,46 Kč (uvedené poplatky), celkem 35 333 Kč. Žalobkyně se však domáhá pouze žalované částky, když dlužnou částku snížila o částku 3 627 Kč za nespotřebované poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč podle čl. 16 smluvních podmínek, která byla smluvena ve výši 0,1 % denně z nehrazené celkové dlužné částky ve výši 31 706 Kč, s jejímž zaplacením byla žalovaná v prodlení od [datum] do [datum] Smluvní pokutu žalobkyně ponížila na žalovanou částku 10 000 Kč s ohledem na znění §122 odst. 3 z. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně uvedla, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutou zápůjčku v souladu s §9 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to především za základě informací získaných od spotřebitele a z dokladů předložených žalovanou, které byly zaznamenány v zákaznické kartě žalované. Rovněž žalobkyně zjistila, že v Centrální evidenci exekucí není ohledně žalované žádný záznam.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou písemně uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě níž žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 20 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 17 333 Kč složený z úroku ve výši 3 577 Kč, poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 8 316 Kč a poplatku za zpracování a flexibilní splácení ve výši 4 940 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 60 týdenních splátkách po 623 Kč (poslední splátku ve výši 576 Kč) od [datum] (viz uvedená smlouva).

5. Ve smluvních podmínkách uvedených na odlišné listině jinak svou povahou formulářové smlouvy byla v čl. 16 sjednána smluvní pokuta za prodlení ve výši 0,1% denně z celkové dlužné částky pro případ prodlení s placením splátek. Smluvní podmínky následující co do textu po smlouvě o zápůjčce nebyly žalovanou podepsány a byly psány malým písmem. Smluvní podmínky učinily strany smlouvy o zápůjčce nedílnou součástí této smlouvy výslovným ujednáním vtěleným přímo do hlavního textu smlouvy o zápůjčce, tj. do textu na přední straně listiny obsahující ujednání o předmětné smlouvě o zápůjčce. Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné listiny týkající se smlouvy o zápůjčce a navazující listiny nazvané Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce.

6. Na druhé straně předmětné smlouvy o půjčce je rovněž (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že mu bylo před uzavřením smlouvy poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Dále zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty (viz přední strana předmětné smlouvy o zápůjčce). Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. zde vyplněno, že žalovaná má v posledních třech měsících následující průměrný čistý příjem: čistou mzdu ve výši 18 292 Kč. Odhadované běžné měsíční výdaje žalované činí dle zákaznické karty částku 6 800 Kč. Žalobkyně měla od žalované k dispozici k ověření pracovní smlouvu a výplatní pásky za listopad, prosinec 2016 a leden 2017 (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty"). Ze Zákaznické karty soud rovněž zjistil, že žalovaná byla svobodná, bez vyživovací povinnosti, s typem bydlení – nájemník.

7. Soud učinil skutkový závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž žalovaná převzala od žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaná sdělila původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčila výši čistého měsíčního příjmu v částce 18 292 Kč a měsíční běžné výdaje ve výši 6 800 Kč. Půjčku měla žalovaná splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatků za poskytnutí půjčky ve výši po 623 Kč od [datum]. Žalovaná dosud půjčku včetně poplatků v žalovaném rozsahu nesplatila. Pro případ prodlení byla v účastníky nepodepsaných smluvních podmínkách stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.

9. V prvé ředě je třeba uvést, že soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu spotřebitelskou podle §1810 a násl. o. z.

10. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

11. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

13. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

14. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

16. Podle §2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle §3 odst. 1 písm. c) z. o spotřebitelském úvěru je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

18. Podle §75 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. V souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními je třeba předmětnou smlouvu o zápůjčce kvalifikovat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru.

20. Podle §86 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle §86 odst. 2 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Soud v předmětné věci zjistil, že žalobkyně postupovala při uzavření předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, neboť měl k dispozici informace spolu s doloženými doklady o příjmu žalované za poslední tři měsíce, dále informaci, že žalovaná není vedena v evidenci exekucí. Čistý měsíční příjem žalované spolu s běžnými výdaji žalované nedávaly žalobkyni důvodné pochybnosti o její schopnosti jako spotřebitele předmětný úvěr splácet. V souladu s tím soud žalobě vyhověl, pokud byla žalovaná dosud nesplacená zápůjčka včetně poplatků a úroku za její poskytnutí, a to v souladu s §2390 a násl. o. z.

23. V rozsahu částky 10 000 Kč žalované z titulu smluvní pokuty však soud uvádí následující: Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR).

24. Soud s ohledem na uvedený nález Ústavního soudu ČR žalobkyni nepřiznal žalovanou smluvní pokutu, resp. nárok na ni zamítl, neboť ujednání o něm nebylo součástí smlouvy o zápůjčce samotné, nýbrž bylo součástí malým písmem psaných smluvní podmínek, na které v hlavním textu smlouvy strany pouze poukázaly, a rovněž smluvní podmínky samotné nebyly opatřeny podpisem žalované jako spotřebitele. Původní věřitel si tak v právním vztahu nepočínal poctivě a takovému jedná nelze v souladu s výše citovaným nálezem ÚS přiznat právní ochranu 25. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

27. Původně byla žalovaná částka 41 706 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 31 706 Kč, tj. v rozsahu 76 % původního předmětu řízení. Po odečtení neúspěchu (76 % - 24 %) má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 % vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 1 500 Kč (3 úkony právní služby po 500 Kč podle §14b odst. 1 b. 3, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 378 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 669 Kč Celkem činí náklady řízení žalobce částku 3 847 Kč, 52 % z této částky představuje částku 2 000,44 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána.