22 C 164/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 6. 2019 č. j. číslo jednací se s účinností od datum zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhal vůči žalovanému zrušení vyživovací povinností stanovené ve výroku I. specifikovaným rozsudkem soudu. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že žalovaný dne datum ukončil studium a nastoupil do zaměstnání. Žalovaný s návrhem na zrušení vyživovací povinnosti souhlasil. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobci jako otci žalovaného byla naposledy stanovena vyživovací povinnost k žalovanému rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 6. 2019 č. j. číslo jednací, kterým bylo určeno, že žalobce je povinen přispívat na výživu žalovaného částkou 3 700 Kč měsíčně s účinností od datum. Tato skutečnost byla prokázána uvedeným rozsudkem Okresního soudu v Mostě. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne datum žalovaný ukončil studium s tím, že se vyučil na kuchaře. Poté nastoupil do zaměstnání. Podle §120 odst. 4 o. s. ř. soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků. S ohledem na výše uvedené soud učinil skutkový závěr, že žalovaný již je od datum zaměstnán a má svůj vlastní příjem. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný (syn žalobce) ukončil datum studium, nastoupil do zaměstnání, a je proto schopen sám se živit. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že zanikla zákonná podmínka pro existenci vyživovací povinnost žalobce jako otce vůči žalovanému, a proto žalobě vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s tím, že ze spisu bylo zjištěno, že účastníkům dosud náklady řízení nevznikly. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.