22 C 176/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 8 615,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 615,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 592,40 Kč od [datum] do [datum], s 9 % úrokem z prodlení z částky 5 230,89 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 964,95 Kč a úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 230,89 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 774,28 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 615,87 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 5 230,89 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 3 384,98 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 29 % smluvního úroku ve výši 964,95 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč. Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 5 302 Kč složený z úroku ve výši 932 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 45 týdenních splátkách po 274 Kč (poslední splátku ve výši 246 Kč) od [datum]. V části smlouvy, v níž se stanoví splatnost smlouvy, původní věřitel zcela jasně definuje„ celkovou dlužnou částku“ ve výši 12 302 Kč, tj. součet jistiny ve výši 7 000 Kč a poplatku za půjčku ve výši 5 302 Kč.

5. Z předmětné smlouvy soud rovněž zjistil, že mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 29 %, a to pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy s tím, že není navázána na žádný index ani referenční úrokovou sazbu.

6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni.

7. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem. Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

9. Soud předmětnou smlouvu v rozsahu částky 5 230,89 Kč posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle §2390 a násl. o. z.

10. Pokud se týká smluvního úroku ve výši 29 % jako výpůjční roční úrokové sazby, který žalobkyně jednak kapitalizuje do [datum] a dále se ho domáhá z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení, soud uvádí následující. Podle §583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Předmětný úrok je sjednán jako„ úroková sazba“, ač v hlavním textu smlouvy je sjednán současně pevný úrok ve výši 932 Kč. Rovněž věřitel zcela jasně definuje„ celkovou dlužnou částku“ ve výši 12 302 Kč. Právě tuto částku se žalovaný zavázal splácet po 274 Kč ve 45 týdenních splátkách s tím, že poslední částka činí 246 Kč. Výpočtem lze dospět právě k částce 12 302 Kč. Pokud se žalobkyně domáhá dále úroku ve výši 29 % jako ročního úroku z poskytnuté jistiny, je třeba mít za to, že tento úrok je sjednán matoucím způsobem a je v rozporu se zásadními ustanoveními smlouvy, v nichž je definována celková dlužná částka (a to včetně úroku ve výši 932 Kč), z níž vychází i výpočet splátek úvěru. Rovněž lze s ohledem nejen na výši žalovaného smluvního úroku mít za to, že se jednalo o jednu z rozhodujících okolností, ke které se při uzavření smluv o úvěru či zápůjčce obecně přihlíží. V souladu s tím právním posouzením soud ustanovení smlouvy o výši roční úrokové sazby posoudil jako neplatné a v tomto rozsahu žalobu zamítl. O postoupení žalované pohledávky bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

12. Původně byla žalovaná částka 8 615,87 Kč (půjčka a poplatek za půjčku), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do [datum] ve výši 592,40 Kč, zákonný 9 % úrok z prodlení z částky 5 230,89 Kč od [datum] do dne vyhlášení rozsudku [datum] ve výši 675,93 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 964,95 Kč a smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 230,89 Kč od [datum], který soud pro potřeby zjištění rozsahu úspěchu žalobkyně kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku dne [datum], tj. úrok ve výši 2 178 Kč. Dohromady tak byla předmětem řízení částka 13 027,15 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze v částce 9 884,20 Kč, tj. v 76 % žalovaného předmětu řízení. Po odečtení jejího neúspěchu (24 %) od úspěchu má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 52 % vynaložených nákladů.

13. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 1 489 Kč, 52 % z této částky představuje částku 774,28 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána.