22 C 179/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o: zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované naposledy stanovená rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 10. 2010 č. j. [číslo jednací] se s účinností od [datum] zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal vůči žalované dceři zrušení vyživovací povinností stanovené ve výroku I. specifikovaným rozsudkem soudu. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že má pochybnost o tom, že žalovaná stále studuje. Účastníci spolu dlouhodobě nekomunikují, žalovaná na e-mail žalobce ohledně studia v únoru 2023 nijak nereagovala. Rovněž měl žalobce pochybnost o pravosti potvrzení o studiu, které mu zaslala matka žalované [datum]. Dále žalobce poukazoval na formu studia – kombinované studium s tím, že není jisté, zda zakládá nárok na výživné.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k ústnímu jednání soudu se nedostavila. Soud ve věci přesto jednal, a to v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř., podle kterého nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobci jako otci žalované byla naposledy stanovena vyživovací povinnost k žalované rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 10. 2010 č. j. [číslo jednací] (viz předmětný rozsudek).

4. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] vystaveného [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizováno] [anonymizováno] ([anonymizována čtyři slova]) soud zjistil, že žalovaná byla studentem kombinované formy akreditovaného bakalářského studijního oboru Informační a řídící technika v agropotravinářském komplexu od [datum] do [datum].

5. Z písemných sdělení TF ČZU ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že studium žalované na uvedené škole bylo ukončeno z důvodu nesplnění studijních požadavků. Žalovaná vystudovala v zimním semestru akademického roku 2022 pouze 4 kredity z povinných 10 kreditů. Řízení o ukončení studia bylo ze strany školy započato [datum], kdy byla žalovaná vyzvána k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí, a to ve lhůtě 10 dnů. Žalovaná se ve lhůtě nevyjádřila. Dne [datum] škola vystavila„ Rozhodnutí o ukončení studia“, které bylo žalované odesláno doporučeně poštou do vlastních rukou. Tento dopis se vrátil škole zpět dne [datum], byl vyvěšen na úřední desce školy. Po marném uplynutí 30tidenní lhůty odvolací lhůty dne [datum] bylo žalované ukončeno studium na TF ČZU. Z uvedených písemných vyjádření školy bylo dále zjištěno, že žalovaná nikdy nebyla zapsána, a proto ani nestudovala v letním semestru ak. roku 2022. Ze stejného důvodu jí nikdy školou nebylo vydáno potvrzení o studiu v letním semestru, resp. bylo jí vydáno, a to opakovaně, pouze potvrzení o studiu v zimním semestru ak. roku 2022. Opakovaně potud, že žalovaná dne [datum] kontaktovala emailem studijní referentku školy a žádala o další potvrzení o studiu. Bylo jí vysvětleno, že potvrzení, které je jí mailem odesláno, je opět pouze potvrzení o studiu v zimní semestru uvedeného ak. roku.

6. Z výzvy TF ČZU k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k vyjádření se podkladům pro vydání rozhodnutí o ukončení studia z dále uvedených důvodů. Z rozhodnutí o ukončení studia TF ČZU ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo v souladu s § 56 odst. 1b z. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a podle čl. 16 odst. 2 písm. b) Studijního a zkušebního řádu pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech ČZU ukončeno studium, neboť žalovaná nesplnila podmínku v podobě zisku 10 kreditů za předměty zapsané v zimní semestru do zahájení výuky v letním semestru. Toto rozhodnutí bylo doručováno žalované prostřednictvím pošty a dne [datum] byla zásilka vrácena zpět škole jako nevyzvednutá (viz přední strana obálky).

7. Ze sdělení Úřadu práce v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nebyla od [datum] dosud příjemcem dávek státní sociální podpory ani nebyla uchazečem o zaměstnání.

8. S ohledem na uvedené prokázané skutečnosti se soud více nezabýval tvrzením žalobce, že kombinovaná forma studia nezakládá nárok na výživné, neboť od [datum], jak bylo žalováno, již žalovaná nestudovala ani v této formě studia. Za tohoto stavu soud z důkazů v podobě„ Harmonogramu akademického roku 2022 2023 – kombinované studium“ a„ Harmonogramu akademického roku TF 2022 2023“ nezjistil žádné právně významné skutečnosti.

9. Údajům uvedeným v Potvrzení o studiu z blíže neuvedeného dne na TF ČZU v období od [datum] do [datum] soud neuvěřil. Toto potvrzení bylo doručeno žalobci emailovou cestou od matky žalované. Současně však přímo TF ČZU soudu sdělila, že žalovaná nikdy v letním semestru studium nezahájila.

10. S ohledem na výše uvedené soud učinil skutkový závěr, že žalovaná fakticky studovala na uvedené vysoké škole v bakalářském studiu pouze v zimním semestru, který trval do [datum]. Soud dále nezjistil, že by žalovaná byla v období následujícím, tj. od [datum] studentem jiné školy.

11. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

12. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Studium žalované fakticky trvalo do [datum], když tímto dnem byl ukončen zimní semestr. Studium v letním semestru žalovaná nezahájila, neboť nesplnila podmínku zisku minimálně 10 kreditů v zimním semestru. V souladu s výše uvedeným je třeba mít za to, že zanikla zákonná podmínka pro existenci vyživovací povinnost žalobce jako otce vůči žalované, neboť s účinností od [datum], tedy zcela jistě od [datum] je žalovaná schopna se sama živit. Důvodně tomu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

15. Plně úspěšný žalobce však náhradu nákladů řízení nežádal, a proto soud žádnému z účastníků jejich náhradu nepřiznal.