22 C 180/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 3 997,18 Kč

I. Žaloba na zaplacení částky 3 997,18 Kč se v plném rozsahu zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. Předmětem řízení byla pohledávka žalobkyně z titulu smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným dne datum. Konkrétně byly předmětem řízení nezaplacené smluvní pokuty vyúčtované žalovanému z důvodu, že nevrátil zapůjčená zařízení anonymizováno 6 slov (SN: anonymizováno) a právnická osoba anonymizována čtyři slova (SN: anonymizována dvě slova) původnímu věřiteli, ač tak učinit v souladu se smlouvou do sedmi dnů od ukončení předmětné smlouvy měl.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným předmětnou smlouvu, v níž se zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací. Za tím účelem pronajala žalovanému zařízení anonymizováno 6 slov (SN: anonymizováno) a právnická osoba anonymizována čtyři slova (SN: anonymizována dvě slova). Žalovaný řádně nehradil poplatky za služby na základě předmětné smlouvy poskytované, proto společnost právnická osoba od předmětné smlouvy písemně odstoupila, a to dne datum. V předmětné smlouvě v části pod písm. f) se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu dle ceníku, pokud nevrátí přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4 a 7.5 smluvních podmínek). V souladu s čl. 7 Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba (dále jen Všeobecné podmínky) byl žalovaný povinen vrátit předmětná zařízení, která mu byla pronajata, do distribučního skladu na adresu adresa. Nevrátí-li žalovaný zařízení v uvedené lhůtě, je společnost právnická osoba oprávněna vyúčtovat žalovanému smluvní pokutu dle ceníku. Dle aktuálního ceníku činila smluvní pokuta za nevrácení pronajatých zařízení částku vždy 2 000 Kč Smluvní podmínky a ceník učinily smluvní strany součástí smlouvy samotné, avšak jejich text nebyl stranami podepsán.

5. Dále soud zjistil, že žalobkyně je právním nástupcem společnosti právnická osoba, která zanikla v důsledku fúze sloučením se žalobkyní.

4. Právní posouzení nároku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty se opírá o z. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (zejména § 61 a násl. zákona), §52 a násl. z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době uzavření předmětné smlouvy (dále jen obč. zák.).

5. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 6. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR).

7. Soud při výkladu předmětné smlouvy ve spojení se smluvními podmínkami a ceníkem původního věřitele stanovujícím konkrétní výši smluvní pokuty za nevrácení zapůjčeného zařízení, dospěl k závěru, že původní věřitel v rozporu s citovaným nálezem ÚS ČR učinil ujednání o smluvní pokutě součástí všeobecných obchodních podmínek (ceníku služeb), resp. v samotné smlouvě odkázal v otázce výpočtu výše smluvní pokuty na svůj ceník. Tento ceník nebyl smluvními stranami podepsán. Původní poskytovatel služby si proto počínal nepoctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V souladu s tímto právním závěrem byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

9. Byl to žalovaný, který byl ve věci plně úspěšný, avšak ze spisu bylo zjištěno, že mu dosud náklady řízení nevznikly. V souladu s tím soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.

10. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.