22 C 198/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o určení vlastnictví k nemovitým věcem I. Žaloba na určení, že nemovitá věc – pozemek stpč. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu čp. , Anonymizováno, , vše zapsáno v současné době na LV č. , hodnota, pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, je ve společném jmění manželů žalobkyně a žalovaného č. , hodnota, , se zamítá.II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným č. 1 a 2 náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných.

1. Žalobkyně se předmětnou žalobou domáhala určení, že nemovitá věc specifikovaná ve výroku rozsudku je součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného č. 2 z následujících důvodů: žalobkyně a žalovaný č. 2 jako manželé uvedenou nemovitost nabyly za trvání manželství, které zaniklo rozvodem dne , datum, . V průběhu manželství žalobkyně a žalovaný č. 2 tuto nemovitost darovali dne , datum, darovací smlouvou synovi žalobkyně žalovanému č. 1 s tím, že současně bylo zřízeno doživotní právo matce žalobkyně a žalovanému č. 2 nemovitost užívat. Žalovaný č. 1 však po darování nemovitosti změnil své chování k žalobkyni tak, že se k ní na veřejnosti choval velmi nevhodně, v rozporu s dobrými mravy, nikoli slušně a s úctou, navenek dával najevo, že žalobkyní pohrdá, před společnými známými se jí vysmíval, že „je hloupá“, jak jim „skočila na špek“ a „zbavila se majetku“. Pohrdavým způsobem se vůči žalobkyni choval i před jejími kolegyněmi ze zaměstnání, které ji na špatné chování žalovaného č. 1 rovněž opakovaně upozornily. Žalovaný č. 1 žalobkyni ignoruje tak, že se odkloní poté, co se ho žalobkyně snaží opakovaně kontaktovat. Toto jeho chování trvá až do dnešní doby. Žalobkyně nezavdala příčinu k tomuto chování, naopak se snažila opakovaně navázat kontakt. Žalobkyně dále poukázala na chování žalovaného č. 1, který bez toho, že by žalobkyni upozornil, podal návrh na zahájení řízení o výmaz jejího trvalého pobytu. Žalobkyně rovněž poukázala na chování žalovaného č. 2, který s ní po uzavření darovací smlouvy přestal komunikovat, nesplnil tvrzenou dohodu o vypořádání a prakticky začal se žalovaným č. , hodnota, ovládat původně společné nemovité věci žalobkyně a žalovaného č.

2. S ohledem na přístup žalovaných se rovněž žalobkyně ocitla v nouzi, neboť se jí nedostalo ani přislíbené minimální částky na vypořádání a musí začínat svůj osobní život bez jakéhokoli finančního základu. Předmětnou nemovitost darovala synovi v dobré víře, že bude platit dohoda žalobkyně a žalovaného č. 2 o tom, že dům získá žalovaný č. 1, ale žalovaný č. 2 vyplatí žalobkyni na vypořádání částku, kterou si domluvili. Nicméně žalovaný č. 2 naopak trvá na tom, aby se žalobkyně podílela na splácení společných závazků vztahujících se právě k darované nemovitosti, kterou užívá on sám. Z uvedených důvodů žalobkyně odstoupila dne , datum, od darovací smlouvy, odvolala tento dar pro nevděk a nouzi s tím, že vyzvala žalované k součinnosti o zpětné zapsání vlastnického práva do katastru nemovitostí. Žalovaní na výzvu žalobkyně o součinnost nereagovali. K námitce, že žalovaný č. 2 jako druhý dárce nedal souhlas k tomuto odstoupení, žalobkyně poukázala na obecná ustanovení občanského zákoníku, konkrétně § 6 až § 8 tohoto zákoníku s tím, že v souladu s těmito ustanoveními je možné posoudit úkon žalobkyně v podobě odvolání daru jako platný, aniž by bylo potřeba souhlasu žalovaného č. 2, neboť tento souhlas nikdy nedá. Naléhavý právní zájem na žalovaném určení žalobkyně odůvodnila k výzvě soudu tím, že probíhá paralelní řízení o vypořádání společného jmění žalobkyně a žalovaného č. 2 a výsledek předmětného sporu má vliv na způsob a výsledek vypořádání společného jmění účastníků. Rovněž poukázala na skutečnost, že v katastru nemovitostí je veden jako vlastník věci právě žalovaný č. 1 jako obdarovaný, resp. tento zápis po odvolání daru neodpovídá skutečnosti.

2. Žalovaní nesouhlasili s tvrzeními žalobkyně ohledně chování žalovaného č. 1, které přimělo žalobkyni odstoupit od darovací smlouvy. Žalovaný č. 2 jako další dárce se nepřipojil k výzvě žalobkyně na vrácení daru, ani nedal žalobkyni souhlas k tomu, aby dar odvolala. Žalovaný č. 2 poukázal na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2731/2000 s tím, že odvolání daru žalobkyní je neplatným právním úkonem pro nedostatek souhlasu žalovaného č. 2 jako dalšího dárce. Žalovaní dále namítli, že vymezení důvodů v písemném odvolání daru pro nevděk je neurčité a nemůže vyvolat žádné právní následky. Rovněž namítli, že důvody v písemném odvolání daru neodpovídají důvodům tvrzeným pro odvolání daru v žalobě. K řízení o výmaz trvalého pobytu žalobkyně uvedli, že žalovaný č. 1 začal mít obavu z exekutorů, když se mu dostalo informace, že nový partner žalobkyně má být zadlužen a má být proti němu vedeno minimálně jedno exekuční řízení. Žalovaní rovněž namítli, že nově je v žalobě uvedeno odvolání daru z důvodu nouze, kterou však popírají, neboť žalobkyně je výdělečně činná, žije s partnerem a o vypořádání SJM podala žalobu ke zdejšímu soudu. Žalovaný č. 2 popřel existenci dohody o vypořádání, když uvedl, že došlo pouze k uzavření písemné dohody o tom, že se žalobkyně bude podílet na splácení společných závazků bývalých manželů. Žalovaný č. 2 uvedl, že ve stejný den, kdy účastníci uzavřeli darovací smlouvu, bylo sepsáno žalobkyní čestné prohlášení, které bylo žalobkyní podepsáno a její podpis úředně ověřen. Toto čestné prohlášení je o povinnosti žalobkyně splácet společné závazky. Tento závazek však ze strany žalobkyně plněn není. Žalovaný č. 2 popřel, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů. Ke vztahům mezi žalobkyní a žalovaným č. 1, rovněž žalovaným č. 2 žalovaní uvedli, že to byla žalobkyně, která odešla ze společné domácnosti s tím, že důvodem bylo navázání mimomanželské známosti. Zbořila tím domácnost takovou, jak jí všichni členové rodiny znali a měli. Komunikace mezi účastníky vázla již v okamžiku, kdy se takto žalobkyně zachovala. V této situaci došlo k darování nemovitosti žalovanému č. 1.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že předmětná nemovitá věc náležela před uzavřením darovací smlouvy do společného jmění žalobkyně a žalovaného č. 2 (viz protokol o ústním jednání ze dne , datum, ). Soud odkazuje na § 120 odst. 3 o. s. ř., podle kterého soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.

4. Ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že žalovaný č. 1 v předmětném domě nebydlí, bydlí ve vlastním bytě (viz protokol o ústním jednání ze dne , datum, ).

5. Ze shodných tvrzení žalobkyně a žalovanému č. 2 soud dále zjistil, že darovací smlouvu považují ve vztahu k jejich majetku ve společném jmění manželů za záležitost nikoliv běžnou (viz protokol o ústním jednání ze dne , datum, ).

6. Ze shodných tvrzení žalobkyně a žalovaného č. 2 soud zjistil, že žalobkyně učinila vůči žalovanému č. 1 úkon v podobě odvolání daru bez součinnosti žalovaného č. 2 (viz protokol o ústním jednání ze dne , datum, ).

7. Z písemného vyjádření zástupkyně žalovaných v předmětné věci ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný č. 2 vznesl námitku neplatnosti odvolání daru vůči žalovanému č.

1. Toto vyjádření bylo žalobkyni doručeno prostřednictvím její zástupkyně dne , datum, (viz potvrzení o dodání a doručení do datové schránky).

8. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu , datum, soud zjistil, že žalovaný č. 1 je vlastníkem žalované nemovitosti.

9. Z rozsudku Okresního soudu v Mostě z , datum, , č. j. , spisová značka, soud zjistil, že bylo rozvedeno manželství žalobkyně a žalované č. , hodnota, s tím, že právní moci rozsudek nabyl dne , datum, .

10. Z notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, sp. zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že před touto notářkou byla uzavřena darovací smlouva, kterou žalobkyně a žalovaný č. 2 darovali žalovanou nemovitost žalovanému č. 1, který tento dar přijal. Současně z uvedeného notářského zápisu soud zjistil, že účastníci dále zřídili žalovanému č. 2 a matce žalobkyně , jméno FO, bezplatné neomezené doživotní užívání předmětné nemovitosti.

11. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému č. 1 ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně odstoupila od uvedené darovací smlouvy. Žalobkyně uvedla, že tak činí z důvodu jednání žalovaného č. 1 vůči ní, které označuje za v rozporu s dobrými mravy, dále pak z důvodu, že by s ohledem na sdělení žalovaného č. 2 neměla z čeho vyžít. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný č. 1 se k ní chová přezíravě, odmítavě a ošklivě, jako ke kusu hadru, jako kdyby nebyla jeho máma, které se o něho vždy s láskou starala a která ho miluje. Ke sdělení žalovaného č. 2 v dopisu uvádí, že žalovaný č. 2 vůči ní neplní, co dřív slíbil, naopak žádá, aby platila hypotéku a ještě další vyrovnání. Tím ji dostává do strašlivé situace, kdy by doslova neměla z čeho vyžít. Dopis byl doručen žalovanému č. 1 dne , datum, (viz podací lístek a dodejka s podpisem žalovaného č. 1).

12. Z dopisů žalobkyně ze dne , datum, adresovaných žalovaným soud nezjistil žádné významné skutečnosti.

13. Z usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne , datum, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že řízení o vypořádání SJM účastníků, které je pod touto spisovou značkou u zdejšího soudu vedeno, bylo přerušeno do pravomocného ukončení řízení ve věci předmětné.

14. Soud zamítl návrhy na provedení důkazu dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne , datum, a dopisem zástupkyně žalovaných ze dne , datum, , písemným prohlášením paní , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , SMS komunikací mezi žalobkyní a žalovaným č. 1 a žalobkyní a žalovaným č. 2 a rovněž žalobkyní a dcerou , jméno FO, , dále čestným prohlášením žalobkyně ze dne , datum, , výslechem , jméno FO, , výslechem účastníků, výslechem , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , čestnými prohlášeními , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , oznámením o zahájení správního řízení ze dne , datum, , značky , Anonymizováno, , značka, , Anonymizováno, Obecního úřadu , adresa, , oznámením o ukončení shromažďování podkladů k vydání rozhodnutí ze dne , datum, v téže věci, protokolem o výslechu účastníka řízení ze dne , datum, v téže věci a rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, v téže věci o zrušení údaje o trvalém pobytu žalobkyně, opatrovnickým spisem o úpravu poměrů k nezletilé dceři žalobkyně a žalovaného č. , hodnota, , jméno FO, , nar. , datum, , neboť s ohledem na zjištěné skutečnosti a dále uvedené právní posouzení věci nebyly způsobilé prokázat žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr: Žalobkyně jako bývalá manželka žalovaného č. , hodnota, bez jeho souhlasu odvolala dar, který společně darovali žalovanému č. 1 jako manželé za trvání manželství. Toto darování nebylo záležitostí nikoli běžnou. Společné jmění dárců sice zaniklo, ale dosud nebylo vypořádáno. Žalovaný č. 2 vznesl v průběhu řízení námitku neplatnosti odvolání daru.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Úvodem právního posouzení soud shrnuje, že předmětem řízení byl nárok žalobkyně jako bývalé manželky žalované č. 2 na určení, že předmětný pozemek je součástí SJM. Soud v předmětné věci rozhodoval za stavu, kdy společné jmění žalobkyně a žalovaného č. 2 zaniklo dne , datum, a na vypořádání společného jmění se uvedení účastníci nedohodli a byl podán návrh na jeho vypořádání k soudu. Z tohoto důvodu je třeba mít za to, že nenastala fikce vypořádání stanovená v § 741 písm. b) o. z., podle kterého ve vztahu k nemovitým věcem platí, že nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné.

17. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

18. Žalobkyně zdůvodnila naléhavý právní zájem na žalovaném určení tím, že je třeba uvést v soulad skutečný stav vlastnictví se stavem uvedeným v katastru nemovitostí. Rovněž poukázala na řízení o vypořádání SJM účastníků, které nyní přerušeno do pravomocného ukončení řízení předmětného.

19. Soud dospěl k závěru, že naléhavý zájem na předmětném určení je dán. K důvodu tvrzenému žalobkyní, tedy potřebě souladu skutečného stavu a stavu uvedeného v katastru nemovitostí, soud uvádí, že tomuto přisvědčil.

20. V souladu s § 15 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona přílohou návrhu na zahájení vkladového řízení je mj. listina, na jejímž základě má být zapsáno právo do katastru (dále jen „vkladová listina“).

21. Žalobkyně však takovou vkladovou listinou nedisponuje, když pouhé jednostranné odvolání daru z důvodu nevděku bez součinnosti žalovaných samo o sobě by nutně muselo u katastrální úřadu vyvolat pochybnost o neexistenci konfliktu mezi stranami darovací smlouvy.

22. Dále je třeba mít za to, že by bylo nepřípustným formalismem, aby se žalobkyně domáhala vyklizení nemovitosti za stavu, kdy žalovaný č. 1 jako obdarovaný předmětnou nemovitost fakticky neužívá a tuto užívají osoby mající k ní doživotní užívací právo.

23. Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, v právní větě uvádí: „Při volbě formy, kterou se dárce u soudu může domáhat restituce původního stavu, je nutno vycházet z konkrétní situace. Jedná-li se o nemovitost, lze v případech, kdy obdarovaný dále nemovitou věcí disponuje, užívá ji, podávat žalobu na vyklizení; jestliže však žalovaný předmětnou nemovitost již vyklidil, svědčí v takovém případě dárci naléhavý právní zájem na domáhání se žaloby na určení, že je vlastníkem darované nemovitosti.“24. V souladu s výše uvedeným soud shledal, že naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. na žalovaném určení je dán s tím, že otázkou platnosti odvolání daru se nadále zabýval jako otázkou předběžnou.

25. Podle § 2068 odst. 1 o. z. upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.

26. Podle § 2072 odst.1 o. z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

27. Podle § 1236 o. z. nabude-li věc do vlastnictví více osob spojených na základě smlouvy, zákona nebo jiné právní skutečnosti ve společenství, ať již se jedná o manžele, osoby spojené v rodinné společenství, společenství dědiců nebo jiná obdobná společenství, platí, že má každá z těchto osob právo k celé věci.

28. Podle § 1237 o. z. práva a povinnosti vlastníků spojených ve společenství se řídí ustanoveními, podle kterých bylo společenství zřízeno. Ustanovení § 1238 a 1239 se použijí, není-li stanoveno něco jiného.

29. Podle § 714 odst. 1 o. z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

30. Podle § 714 odst. 2 o. z. jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

31. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

32. Právní věta již uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2001 sp. zn. 22 Cdo 2731/2000 zní: „Stejně jako darování nemovitosti patřící do bezpodílového spoluvlastnictví manželů není (nebylo) běžnou záležitostí ve smyslu § 145 odst. 1 OZ, není jí ani výzva k vrácení nemovitosti darované manžely, jejímž náležitým uplatněním se s účinky ex nunc obnovuje spoluvlastnictví manželů k nemovitosti. Tato výzva není právním úkonem, kterým má být věc teprve získána do bezpodílového spoluvlastnictví, jako je tomu v případě koupě věci. Naopak ji lze spíše přirovnat k jinému jednostrannému právnímu úkonu - odstoupení od smlouvy, kdy obdobně vzniká povinnost vrátit plnění ze zrušeného právního úkonu. K výzvě obdarovanému, aby vrátil nemovitosti darované mu z bezpodílového spoluvlastnictví oběma manžely, potřebuje tedy vyzývající manžel souhlas druhého z manželů.Pokud však takový úkon učinil jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, šlo o relativně neplatný právní úkon. Podstata relativní neplatnosti právního úkonu spočívá v tom, že se považuje za platný, pokud se ten, na jehož ochranu je relativní neplatnost stanovena, neplatnosti právního úkonu nedovolal. V případě relativní neplatnosti právního úkonu se této neplatnosti může dovolat vždy manžel, který k právnímu úkonu druhého manžela v neběžné záležitosti nedal souhlas, a jde-li o výzvu k vrácení daru také adresát tohoto právního úkonu, tj. obdarovaný.“ Je třeba mít za to, že ač uvedené rozhodnutí NS ČR bylo vyhlášeno za účinnosti minulého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., není důvod se od něho odklánět, neboť principy zákonné úpravy odvolání daru a hospodaření manželů, z nichž vychází, nejsou v rozporu s úpravou současnou.

33. V souladu s výše uvedeným je třeba mít za to, že odvolání daru, které žalobkyně učinila jak z důvodů uvedených v § 2068 o. z. (nouze), tak z důvodů uvedených v § 2072 o. z. (nevděk), je třeba posoudit v souladu s § 1237 o. z. a § 736 o. z. podle zákonných ustanovení týkajících se společného jmění. Tento závěr učinil soud za stavu, kdy předmětná nemovitá věc před darováním žalovanému č. 1 náležela do společného jmění žalobkyně a žalovaného č. 2 a toto společné jmění již sice zaniklo, ale dosud nebylo vypořádáno.

34. Dále soud zjistil, že předmětná darovací smlouva, a proto rovněž odvolání daru bylo záležitostí pro žalobkyni a žalovaného č. 2 jako manžele nikoli běžnou ve smyslu § 714 odst. 1 o. z., v níž je třeba, aby právně relevantně jednali oba manželé společně, případně jeden manžel se souhlasem druhého. V souladu s § 736 o. z. je rovněž třeba dospět k závěru, že tento způsob jednání v záležitostech nikoli běžných musí být naplněn i ve věci předmětné, resp. při odvolání daru, ač již společné jmění žalobkyně a žalovaného č. , hodnota, zaniklo, ale dosud nebylo vypořádáno. Bylo však zjištěno, že žalobkyně v rozporu s § 714 odst. 1 o. z. dar odvolala sama a bez souhlasu žalovaného č. 2 jako bývalého manžela. V souladu s tím, že se žalovaný č. 2 dovolal neplatnosti odvolání daru, byl tento úkon v souladu s § 714 odst. 2 o. z. stižen neplatností. Účinky odvolání daru proto nenastaly, resp. žalovaný č. 1 nepozbyl své vlastnického právo k žalované nemovitosti. Důvodně tomu soud předmětnou žalobu zamítl.

35. Soud se s ohledem na výše uvedené právní posouzení již dále nezabýval důvody, které vedly žalobkyni k odvolání daru z důvodu nouze (§ 2068 odst. 1 o. z.) a pro nevděk (§ 2072 odst. 1 o. z.), neboť by takto zjištěné skutečnosti nebyly pro rozhodnutí relevantní. V souladu s tím i zamítl důkazní návrhy uvedené pod b. 14 odůvodnění tohoto rozsudku.

36. K argumentaci žalobkyně odkazující na § 6 až 8 tohoto zákoníku s tím, že v souladu s těmito ustanoveními je možné posoudit úkon žalobkyně v podobě odvolání daru jako platný, aniž by bylo potřeba souhlasu žalovaného č. 2, neboť tento souhlas nikdy nedá, je třeba uvést následující:

37. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě.

38. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

39. Podle § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

40. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

41. Podstata argumentace žalobkyně spočívá ve skutkovém základu, že žalovaný č. 2 souhlas nikdy nedá. Tento závěr je podpořen tvrzenými konfliktními vztahy mezi žalobkyní a žalovanými, postojem žalovaného č. 2 k odvolání daru a rovněž skutečností, že žalovaný č. 2 má k nemovitosti doživotní užívací právo. Za těchto zjištěných okolností soud neshledal, že by žalovaný č. 2 jednal ve vztahu k odvolání daru nepoctivě, popř. že by zneužil své právo nesouhlasit s odvoláním daru žalobkyní, popř. právo vznést námitku neplatnosti vůči tomuto odvolání daru. V jeho jednání rovněž nelze spatřovat nepoctivý či protiprávní čin (§ 6 odst. 2 o. z.). Žalovaný č. 2 naopak využil svého zákonného práva (bývalého) manžela v záležitosti nikoli běžné nedat souhlas k právnímu jednání (bývalé) manželky ve smyslu § 714 odst. 1 věty první o. z. Nezbývá než uvést, že právu žalovaného č. 2 odpovídá právo žalobkyně zakotvené v § 714 odst. 1 větě druhé o. z.

42. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že se zabýval rovněž samotnou podstatou žalobního nároku ve smyslu jeho projednatelnosti, konkrétně tím, zda je možné vyslovit, že věc, která byla za trvání manželství manžely ze společného jmění vyňata darováním třetí osobě, a poté ji (teoreticky) bývalí manželé po zániku společného jmění před jeho vypořádáním nabyli v důsledku odvolání daru zpět, je součástí společného jmění bývalých manželů. Takový nárok učinila žalobkyně předmětem řízení. Soud při této úvaze dále vychází z ustálené judikatury, že vlastnictví dárce se v případě odvolání daru vrací dárci do vlastnictví s účinky ex nunc k okamžiku dojití revokačního projevu obdarovanému. V takovém okamžiku však již dárci nebyli manžely, resp. jejich společné jmění zaniklo, ač nebylo vypořádáno. Soud byl při posouzení projednatelnosti žaloby veden úvahami, že předmětná věc (dar), byla předmětem společného jmění, neboli nerozšiřuje zaniklé společné jmění ve smyslu např. přírůstků, dále že bývalí manželé nejsou právem nadáni, aby takový dar získali jinak, než s účinky ex nunc po zániku manželství a společného jmění, které však dosud nebylo vypořádáno. V souladu s § 1237 o. z. a § 736 o. z. současně bývalí manželé nemohou v případě nevypořádaného společného jmění nabýt takovou věc do jiného „nového“ (podílového) spoluvlastnictví, resp. společenství jmění ve smyslu § 1236 o. z. V souladu s výše uvedeným soud žalobní nárok posoudil jako nárok bez vad, které by ho činily neprojednatelným.

43. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

44. Žalovaní měli ve věci plný úspěch a soud jim proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení. K námitce žalobkyně, že by žalovaným neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, neboť námitka neplatnosti odvolání daru byla vznesena až po podání žaloby, soud uvádí, že tuto neshledal důvodnou. Žalobkyně neměla ve věci úspěch a pouze ustanovení § 150 o. s. ř. by mohlo zvrátit aplikaci § 142 odst. 1 o. s. ř.

45. Podle § 150 o. s. ř. Jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

46. Soud neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné, které by mohly mít za následek, že by soud žalovaným náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyně sama tvrdila, že vztahy mezi účastníky jsou konfliktní, nakonec proto došlo k odvolání daru z její strany. Nebylo zjištěno nic, co by napovídalo, že by žalovaný č. 2 souhlasil s odvoláním daru. Vznesení námitky neplatnosti za tohoto skutkového stavu, byť až v průběhu předmětného řízení, rozhodně nelze posoudit jako důvod zvláštního zřetele hodný ve smyslu § 150 o. s ř. Nadto i poté, co tato námitka vznesena byla, žalobkyně i nadále trvala na podané žalobě s tím, že její argumentace směřovala ke zdůvodnění jejího nároku i přes vznesenou námitku neplatnosti.

47. Náklady řízení ve věci plně úspěšných žalovaných sestávající z následujících položek: odměna za právní zastupování ve výši , částka, v podobě 4 úkonů právní pomoci po , částka, a jednoho polovičního úkonu po , částka, za každého žalovaného za úkony v podobě převzetí a přípravy zastoupení (1 úkon podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), vyjádření k žalobě ze dne , datum, (1 úkon podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), vyjádření k mediaci ze dne , datum, (půl úkonu podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu), účast na jednání soudu dne , datum, , které přesáhlo dvě hodiny (2 úkony podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu). Výše úkonu byla zjištěna v souladu s § 9 odst. 4 písm. b), § 7 b. 5, § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Dále mají žalovaní nárok na náhradu hotových výdajů advokáta ve výši , částka, (5 režijních paušálů po , částka, podle § 11 odst. 1, 2, § 13 odst. 4 advokátního tarifu) a na náhradu částky odpovídající dani z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, .