22 C 233/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem jméno příjmení bytem adresa o 21 420 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 21 420 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zprostředkování uzavřené dne [datum], v níž se žalobkyně zavázala vyvíjet činnost směřující k tomu, aby měla žalovaná příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu o převodu členského podílu v bytovém družstvu [anonymizována tři slova] [obec], [IČO] a s tím spojených práv a povinností s nájmem bytu na adrese [adresa]. Žalovaná se zavázala v uvedené smlouvě neuzavřít s jinou osobou smlouvy o zcizení téhož bytu. Žalovaná však svůj členský podíl převedla, aniž by o tom žalobkyni vyrozuměla. Žalobkyni tímto vznikl nárok na smluvní pokutu v žalované výši. Fakturu na žalovanou částku žalobkyně vystavila dne [datum], avšak žalovaná smluvní pokutu dosud nezaplatila. Rozhodčím nálezem rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] sp. zn. [číslo] bylo rozhodnuto o povinnosti žalované žalovanou částku žalobkyni zaplatit. Žalobkyně částku přiznanou uvedeným rozhodčím nálezem vymáhala v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [exekutorský úřad], avšak usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 5. 5. 2021 č. j. [číslo jednací] byla exekuce zastavena z důvodu nedostatku pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal. Žalobkyně se proto domáhala předmětnou žalobou žalované částky v souladu s § 16 odst. 2 z. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů z důvodu zachování účinků podané žaloby. Žalobkyně se dále k výzvě soudu vyjádřila k otázce způsobilosti žalované uzavřít předmětnou smlouvu tak, že žalovaná při uzavření smlouvy předložila svůj občanský průkaz, po jejím uzavření sama uzavřela smlouvu o převodu členského podílu, když nemá žádné informace o tom, že by někdo tento převod členského podílu rozporoval (argument a maiori ad minus). Žalobkyně neměla důvod pochybovat o tom, že žalovaná je schopna předmětnou smlouvu uzavřít.

2. Žalovaná ani její opatrovník se ve věci nevyjádřili.

3. Žalobkyně a žalovaná, resp. její opatrovník, ač řádně předvoláni, se nedostavili k jednání soudu, ani včas nepožádali z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o zprostředkování převodu členského podílu v bytovém družstvu č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala vyvíjet pro žalovanou činnost směřující k tomu, aby měla žalovaná příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu o převodu členského podílu v bytovém družstvu a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni jako zprostředkovateli provizi ve výši 6 % bez DPH z celkové ceny za převod členského podílu a užívacích práv k bytu, nejméně však 18 000 Kč bez DPH (čl. II, VI b. 2 smlouvy). Z čl. VII b. 2 téže smlouvy soud zjistil, že v případě porušení smluvní povinnosti žalovanou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši zprostředkovatelské provize do 14 dnů od porušení povinnosti. Smlouva byla písemná, formulářového charakteru s podpisem mj. žalované (viz předmětná smlouva). Byla psána strojopisem velmi drobným a malým písmem, zhuštěně, a to včetně ustanovení o smluvní pokutě.

5. Zálohovým listem [číslo] ze dne [datum] byla žalované vyúčtována smluvní pokuta„ dle smlouvy o zprostředkování“ ve výši 18 000 Kč (viz uvedený zálohový list).

6. Dne [datum] se žalobkyně písemně obrátila na [družstvo] [obec] za účelem zjištění, zda je žalovaná stále nájemcem předmětného bytu (viz dotaz ze dne [datum]).

7. Rozhodčím nálezem rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] sp. zn. [číslo] byla žalované na základě žalobního návrhu žalobkyně ze dne [datum] uložena povinnost k úhradě žalované smluvní pokuty. Rozhodce vzal za prokázané, že došlo k uzavření zprostředkovávané smlouvy, na základě které žalovaná převedla svůj členský podíl na třetí osobu. V souladu s tím, že nebylo v řízení prokázáno, za jakou cenu byly členský podíl a užívací práva k bytu převedeny, rozhodce žalobkyni přiznal nárok na zaplacení provize pouze v minimální ýši 18 000 Kč včetně 19 % DPH, tj. celkem 21 420 Kč. Uvedené skutečnosti soud zjistil z označeného rozhodčího nálezu ze dne [datum]. Z odůvodnění tohoto rozhodčího nálezu soud rovněž zjistil, že žalovaná se k jednání rozhodce nedostavila s tím, že rozhodci bylo pouze doručeno stanovisko žalované. V tomto stanovisku žalovaná uvedla, že si není vědoma závazků vůči žalobkyni. Nabídka žalobkyně k prodeji bytu měla být stažena za podmínky, že si žalovaná najde kupce sama, což se žalované podařilo. Dále uvedla, že se žalobkyně nezasadila o zprostředkování prodeje, a proto nemá nárok na provizi.

8. Usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 5. 10. 2012 č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že podle uvedeného rozhodčího nálezu ze dne [datum] sp. zn. [číslo] byla nařízena exekuce na majetek žalované (viz předmětné usnesení).

9. Usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 5. 5. 2021 č. j. [číslo jednací] byla uvedené exekuce zastavena. Z odůvodnění usnesení soud zjistil, že exekuce byla zastavena v souladu s § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., neboť rozhodčí doložka sjednaná v předmětné smlouvě o zprostředkování je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je osobou totožnou se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která uzavřela smlouvu o zprostředkování se žalovanou.

11. Z vyjádření sociální pracovnice [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] doručeného soudu v předmětné věci dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala tuto pracovnici o pomoc s písemným vyjádřením v předmětné věci. [anonymizována dvě slova]. [příjmení] soudu dále sdělila, že žalovaná nárok neuznává, neboť neumí číst ani psát, není proto schopna podnikat samostatně jakékoli právní kroky, natož chápat jejich důsledky. Celý dosavadní život tento stav žalované nijak neřešil, a proto svým jednání způsobila řadu komplikací (viz písemné vyjádření [anonymizována dvě slova]. [příjmení]).

12. Usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 2. 5. 2022 č. j. [číslo jednací] byla žalovaná omezena ve svéprávnosti tak, že není schopna právní jednání s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života.

13. Pro účely uvedeného řízení o posouzení svéprávnosti žalované byl dne [datum] vypracován soudně znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z tohoto znaleckého posudku soud zjistil, že znalec vycházel z podnětu [stát. instituce] na omezení svéprávnosti žalované, kde se mj. uvádí, že žalovaná neumí číst ani psát. Ve výpisu ze zdravotní dokumentace znalec uvádí zprávu MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který u žalované shledal lehkou mentální retardaci, dále mj. dysgrafii a dyskalkulii F81.1 a F 81.

2. Lehká mentální retardace byla shledána u žalované rovněž ve zprávě z psychologického vyšetření Mgr. [jméno] [příjmení] pod supervizí MUDr. PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], z níž znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] rovněž vycházel. Ve znaleckém posudku dále znalec zmiňuje zprávu z psychologického vyšetření PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který poukazuje na početní představy žalované nevykazující schopnost provádět početní operace ani v oboru do 10. Sám znalec dospěl k závěru, že žalovaná trpí duševní poruchou, a to snížením intelektu do pásma lehké až středně těžké mentální retardace. Uvádí, že mentální retardace se rozvíjí od časného dětství, je neléčitelná a má celoživotní charakter. K otázce, zda je žalovaná schopna pochopit smysl a účel peněz a samostatně s nimi disponovat, znalec uvedl, že jejich smysl a účel chápe žalovaná velmi zjednodušeně. Je zde riziko zneužití ze strany jiných osob. Znalec dále uvedl, že žalovaná není schopna spravovat své jmění. Není schopna vyhodnotit dopady uzavření žádné smlouvy.

14. Z úřední činnosti je soudu známo, že podle Mezinárodní klasifikace nemocí se IQ u osob s lehkou mentální retardací pohybuje přibližně mezi 50 až 69 (což u dospělých odpovídá mentálnímu věku 9 až 12 let). Diagnóza F81.1 podle téže klasifikace značí specifickou poruchu psaní a výslovnosti, kdy hlavní vlastností této poruchy je specifické a výrazné poškození vývoje dovednosti psát‚ aniž by byla přítomna nějaká specifická porucha čtení‚ a které nelze přičítat pouze nízkému mentálnímu věku‚ špatnému vidění čteného textu‚ nebo nepostačující výuce. Diagnóza F 81.2 podle téže klasifikace značí specifickou poruchu počítání, která se týká specifické poruchy schopnosti počítat a není vysvětlitelná pouze mentální retardací nebo nepostačující výukou. Defekt je především v neschopnosti běžného počítání‚ sčítání‚ odčítání‚ násobení a dělení‚ spíš než abstraktnějších početních úkonů‚ jako je algebra‚ trigonometrie‚ geometrie nebo vyšší matematika.

15. Po provedeném dokazování soud učinil skutkový závěr, že žalovaná podepsala dne [datum] smlouvu o zprostředkování převodu členského podílu v bytovém družstvu, v níž na straně zprostředkovatele stála žalobkyně, avšak s ohledem na duševní poruchu v podobě lehké mentální retardace nebyla schopna pochopit její smysl a vyhodnotit její dopady.

16. Soud se nezabýval důkazním návrhem žalobkyně v podobě dotazu na [anonymizována čtyři slova] [obec] za účelem předložení smlouvy o převodu členského podílu žalovanou, neboť tento důkaz nesměřoval k prokázání relevantních skutečností.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle § 38 odst. 2 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době uzavření předmětné smlouvy o zprostředkování (dále jen obč. zák.) je rovněž neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

18. Podle § 120 odst. 2 o. s. ř. soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

19. Soud v průběhu řízení zjistil, že žalovaná byla omezena ve svéprávnosti a byl jí ustanoven opatrovník. Opatrovník žalované se k jednání soudu nedostavil, avšak ani jinak se ve věci nevyjádřil, ač byl opakovaně soudem vyzýván (výzvy soudu ze dne [datum], [datum]).

20. Základ svého právního posouzení soud postavil na znaleckém posudku znalce MUDr. [jméno] [příjmení], jehož existenci soud zjistil při zkoumání existence řízení o omezení svéprávnosti žalované (§ 120 odst 2 o. s. ř.). Znalec popsal poruchu žalované mj. tak, že mentální retardace žalované se rozvíjí od časného dětství, je neléčitelná a má celoživotní charakter. Trpěla-li žalovaná mentální retardací již od časného dětství, má soud za prokázané, že touto poruchou trpěla i v době uzavření předmětné smlouvy o zprostředkování, kdy jí bylo 23 let. Z nejstarší lékařské zprávy, kterou znalec zmiňuje, tj. z roku 2015, soud zjistil, že žalovaná trpěla lehkou mentální retardaci, dále mj. dysgrafii a dyskalkulií. Výše uvedený závěr soudu dokládá i výše uvedená zpráva sociální pracovnice podaná v předmětném řízení, která uvedla, že se celý dosavadní život (tento) stav žalované nijak neřešil. Soud dále přihlédl k tomu, že předmětná smlouva o zprostředkování nebyla smlouvou zcela běžnou ve srovnání se smlouvami, s nimiž se lze potkat v běžném společenském styku (kupní smlouva, darovací smlouva, smlouva o zápůjčce, apod.). Rovněž byla uvedená smlouva formulářové charakteru, drobně a hustě psaná. Soud má za to, že i osoba průměrného rozumu a znalostí obsah smlouvy takového typu a obsahu zjistí a pochopí až po pečlivém studiu. Ze znaleckého posudku je však zřejmé, že žalovaná takového studia a pochopení v minulosti nebyla a i nadále není schopna.

21. Za tohoto stavu soud učinil závěr, že ač žalovaná nebyla v době uzavření předmětné smlouvy o zprostředkování podle tehdy platných předpisů zbavena či omezena ve způsobilosti k právním úkonům, je třeba mít za to, že uvedenou smlouvu uzavřela ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák. v duševní poruše, která ji činila k tomuto právnímu úkonu neschopnou. V souladu s tímto právním závěrem soud předmětnou smlouvu o zprostředkování posoudil jako neplatnou, a to v celém jejím rozsahu.

22. Tvrdí-li žalobkyně, že žalovaná mj. uzavřela smlouvu o převodu členského podílu, kterou nikdo nerozporoval, nelze mít za to, že takový argument odůvodňuje schopnost žalované uzavřít smlouvu o zprostředkování (popř. smlouvu jinou). Neplatnost podle § 38 odst. 2 obč. zák. je neplatností absolutní a soud je povinen k takové neplatnosti přihlížet z úřední povinnosti, resp. nikoli jen za podmínky, že i jiná smlouva, v níž žalovaná jako strana vystupovala, bude shledána neplatnou. Rovněž skutečnost, že žalovaná při uzavření předmětné smlouvy předložila svůj občanský průkaz, nemůže uvedené jednání žalované zhojit, neboť existence duševní poruchy je na uvedeném zcela nezávislá. V tomto směru soud dále uvádí, že byla-li zjištěna v rozhodčím řízení přiměřená obrana žalované, nebylo možné zjistit, kdo tuto obranu skutečně učinil, neboť žalobkyně soudu předložila pouze samotný rozhodčí nález, nikoli listinnou důkazní dokumentaci, která tomuto nálezu předcházela.

23. V souladu s výše uvedeným soud žalobu z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy o zprostředkování v plném rozsahu zamítl.

24. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že zmiňuje-li žalobkyně postup podle § 16 z. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, je třeba uvést, že o takový postup nejde, neboť nešlo o případ, kdy by o tom, že není dána pravomoc rozhodce, rozhodl právě rozhodce. Podle § 16 odst. 1 uvedeného zákona uplatní-li strana svůj nárok před rozhodci v promlčecí nebo prekluzivní lhůtě a rozhodnou-li rozhodci, že není dána jejich pravomoc, zůstávají účinky podané žaloby zachovány, pokud strana podá znovu u soudu, u příslušných rozhodců či stálého rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno rozhodnutí o nedostatku pravomoci. Shodně pak rozhodl i Nejvyšší soud ČR (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 854/2019 ze dne 25. 3. 2020).

25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

26. Žalované jako zcela úspěšnému účastníku řízení však dosud náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.