22 C 262/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 94 649 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 296 Kč s 15 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky 4 382 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 3 292,71 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 1 089,29 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 29 % smluvního úroku ve výši 3 983,86 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

2. Dále se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení částky 14 901 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 9 687,84 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 5 213,16 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 29 % smluvního úroku ve výši 9 755,78 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

3. Dále se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení částky 4 829 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 3 223,07 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 1 605,93 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 29 % smluvního úroku ve výši 3 194,77 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

4. Dále se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení částky 70 537 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 38 270,09 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 32 266,91 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 29 % smluvního úroku ve výši 22 782,40 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

6. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

7. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 25 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 20 200 Kč složený z úroku ve výši 6 127 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 6 550 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 523 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 18 měsíčních splátkách po 2 512 Kč (poslední splátku ve výši 2 496 Kč) od [datum] (viz uvedená smlouva). V předmětné smlouvě byla sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 29 %, a to pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy s odkazem na čl. 18 Smluvních podmínek. Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné smlouvy o zápůjčce.

8. Na druhé straně předmětné smlouvy o zápůjčce je (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že mu bylo před uzavřením smlouvy poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Dále zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty (viz druhá strana předmětné smlouvy o zápůjčce). Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaný má v posledních třech měsících následující průměrný příjem: čistý příjem ve výši 16 700 Kč. Dále bylo vyplněno, že dalším čistým příjmem domácnosti žadatele je částka 8 500 Kč. Počet zdrojů příjmu byly vyplněny 2, avšak tento údaj nebyl blíže popsán. Žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, nevyživuje jinou osobu, bydlí jako nájemník a pobírá starobní důchod. Odhadované měsíční výdaje za poslední tři měsíce žalovaný vyčíslil částkou 10 000 Kč. Současně žalovaný uvedl, že již splácí původnímu věřiteli společnosti [právnická osoba] splátky ve výši 2 800 Kč. Věřitel měl od žalovaného k dispozici výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty").

9. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.

10. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

11. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzal od společnosti [právnická osoba] částku ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčil, pokud jde o příjmy, pouze výši příjem ve výši 16 700 Kč, nikoli již další příjem v tvrzené výši 8 500 Kč. V době poskytnutí zápůjčky již žalovaný byl dlužníkem společnosti [právnická osoba] s tím, že výše splátky činila 2 800 Kč. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 2 512 Kč od [datum]. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil.

12. Z listinných důkazů soud dále zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 30 000 Kč, a to mj. k refinancování části zápůjčky [číslo] v rozsahu 6 626 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 24 139 Kč složený z úroku ve výši 7 352 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 178 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 609 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 18 měsíčních splátkách po 3 008 Kč (poslední splátku ve výši 3 003 Kč) od [datum] (viz uvedená smlouva). V předmětné smlouvě byla sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 29 %, a to pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné smlouvy o zápůjčce.

13. Na druhé straně předmětné smlouvy o zápůjčce je (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnost splácet zápůjčku. Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaný má v posledních třech měsících následující průměrný příjem: čistý příjem ve výši 16 900 Kč. Dále bylo vyplněno, že dalším čistým příjmem domácnosti je částka 8 552 Kč. Přesto žalovaný uvádí, že má jeden zdroj příjmů. Žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, nevyživuje jinou osobu, bydlí jako nájemník a pobírá starobní důchod. Odhadované měsíční výdaje za poslední tři měsíce žalovaný vyčíslil částkou 11 500 Kč s tím, že interní splátky společnosti [právnická osoba] činí částku 3 500 Kč. Věřitel měl od žalovaného k dispozici výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty").

14. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.

15. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

16. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzal od společnosti [právnická osoba] částku ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčil, pokud jde o příjmy, pouze čistý příjem ve výši 16 900 Kč, nikoli již další příjem v tvrzené výši 8 552 Kč. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 3 008 Kč od [datum]. V době poskytnutí zápůjčky již žalovaný byl dlužníkem společnosti [právnická osoba] s tím, že výše splátky činila 3 500 Kč. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil.

17. Z listinných důkazů soud dále zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 11 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 9 168 Kč složený z úroku ve výši 2 696 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 049 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 2 423 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 18 měsíčních splátkách po 1 121 Kč (poslední splátku ve výši 1 111 Kč) od [datum] (viz uvedená smlouva). V předmětné smlouvě byla sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 29 %, a to pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné smlouvy o zápůjčce.

18. Na druhé straně předmětné smlouvy o zápůjčce je (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnost splácet zápůjčku. Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaný má v posledních třech měsících následující průměrný příjem: čistý příjem ve výši 16 900 Kč. Dále bylo vyplněno, že ostatním příjmem žadatele je částka 4 500 Kč a dalším čistým příjmem domácnosti je částka 8 500 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, vyživuje 1 osobu, bydlí jako nájemník a pobírá starobní důchod. Dále uvedl dva zdroje příjmu, aniž by uvedl, jaký je ten druhý. Odhadované měsíční výdaje za poslední tři měsíce žalovaný vyčíslil částkou 10 000 Kč s tím, že interní splátky společnosti [právnická osoba] činí částku 7 000 Kč. Věřitel měl od žalovaného k dispozici výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty").

19. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.

20. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

21. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzal od společnosti [právnická osoba] částku ve výši 11 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčil, pokud jde o příjmy, pouze čistý příjem ve výši 16 900 Kč, nikoli již další příjmy v tvrzené výši 13 000 Kč. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 1 121 Kč od [datum]. V době poskytnutí zápůjčky již žalovaný byl dlužníkem společnosti [právnická osoba] s tím, že výše splátky činila 7 000 Kč. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil.

22. Z listinných důkazů soud dále zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 45 000 Kč, a to mj. v částce 8 071 Kč k refinancování části zápůjčky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] (viz smlouva o zápůjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 43 241 Kč složený z úroku ve výši 14 831 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 16 534 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 11 876 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 24 měsíčních splátkách po 3 677 Kč (poslední splátku ve výši 3 670 Kč) od [datum] (viz uvedená smlouva). V předmětné smlouvě byla sjednána roční zápůjční úroková sazba ve výši 29 %, a to pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné smlouvy o zápůjčce.

23. Na druhé straně předmětné smlouvy o zápůjčce je (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl věřiteli úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnost splácet zápůjčku. Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že tato karta je formulářem, do něhož byly vyplněny požadované informace do určených kolonek. Mj. je zde vyplněno, že žalovaný má v posledních třech měsících následující průměrný příjem: čistý příjem ve výši 16 750 Kč. Dále bylo vyplněno, že dalším čistým příjmem domácnosti je částka 8 591 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je rozvedený, nevyživuje jinou osobu, bydlí jako nájemník a pobírá starobní důchod. Má dva zdroje příjmů, přičemž uvedl pouze starobní důchod. Odhadované měsíční výdaje za poslední tři měsíce žalovaný vyčíslil částkou 8 000 Kč s tím, že interní splátky společnosti [právnická osoba] činí částku 8 000 Kč. Věřitel měl od žalovaného k dispozici výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (viz část zákaznické karty nazvaná "Ověřené dokumenty").

24. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.

25. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

26. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzal od společnosti [právnická osoba] částku ve výši 45 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalovaný sdělil původnímu věřiteli své majetkové poměry s tím, že osvědčil, pokud jde o příjmy, pouze čistý příjem ve výši 16 750 Kč, nikoli již další příjem domácnosti v tvrzené výši 8 591 Kč. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky [datum]. V době poskytnutí zápůjčky již žalovaný byl dlužníkem společnosti [právnická osoba] s tím, že výše splátky činila 8 000 Kč. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil.

27. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §1810 a násl. o. z.

28. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

29. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

30. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

31. S ohledem na skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně jednal se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o zápůjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu § 1810 a násl. o. z.

32. Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

33. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

34. Podle § 2 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

35. Podle §3 odst. 1 písm. c) z. o spotřebitelském úvěru je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

36. Podle § 75 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

37. V souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními je třeba předmětné smlouvy o zápůjčce kvalifikovat jako smlouvy o spotřebitelském úvěru.

38. Podle § 86 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

39. Podle § 86 odst. 2 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

40. Podle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

41. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb., Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010, je správný." 42. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

43. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích." 44. Soud v předmětné věci zjistil, že původní věřitel nepostupoval při uzavření uvedených smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, neboť ani v jednom případě neměl k dispozici potvrzení o dalším příjmu žalovaného, který výrazně navýšil ve všech 4 případech jeho celkový měsíční příjem. Uvedený nedostatek odborné péče je o to markantnější při zvážení, že žalovanému byla v průběhu roku 2018 poskytnuta zápůjčka od původního věřitele celkem čtyřikrát a již v době poskytnutí prvního žalovaného úvěru je zřejmé ze zákaznické karty, že žalovaný současně splácel již poskytnutou zápůjčku opět témuž věřiteli. Žalovaný měl v době poskytnuté první zápůjčky prakticky stejný příjem jako v době poskytnuté poslední žalované zápůjčky, jen měl o stále vyšší celkové splátky vyšší pravidelné měsíční výdaje. Rovněž dvě z poskytnutých zápůjček byly použity zčásti na již poskytnuté zápůjčky téhož věřitele. Věřitel měl, pokud by postupoval s odbornou péčí, alespoň trvat na osvědčení dalšího příjmu tvrzeného žalovaným, resp. zjistit, za co další příjem pobírá, tvrdil-li žalovaný že má dva zdroje příjmu, avšak specifikoval pouze starobní důchod. Původní věřitel se však posouzením úvěruschopnosti žalovaného dostatečně nezabýval, o čemž mj. svědčí i opakované poskytování zápůjček bez toho, že by došlo k nárůstu příjmu žalovaného.

45. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

46. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

47. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť způsob posouzení úvěruschopnosti původním věřitelem odporuje zákonu, resp. věřitel nedostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§ 75 ve spojení s § 86 a § 87 z. o spotřebitelském úvěru).

48. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

49. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

50. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

51. Žalovaný obdržel na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] celkem částku 25 000 Kč, kterou dobrovolně uhradil v celém rozsahu, resp. uhradil částku 40 818 Kč (Nárok 4 čl. II. žaloby).

52. Žalovaný obdržel na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] celkem částku 30 000 Kč, kterou dobrovolně uhradil v celém rozsahu, resp. uhradil částku 39 238 Kč (Nárok 3 čl. II žaloby).

53. Žalovaný obdržel na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] celkem částku 11 000 Kč, kterou dobrovolně uhradil v celém rozsahu, resp. uhradil částku 15 339 Kč (Nárok 2 čl. II žaloby).

54. Žalovaný obdržel na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] celkem částku 45 000 Kč, kterou dobrovolně uhradil v celém rozsahu, resp. uhradil částku 17 704 Kč (Nárok 1 čl. II žaloby).

55. Celkem tak žalovaný obdržel na základě uvedených smluv o zápůjčce částku 111 000 Kč, z níž uhradil částku celkem 83 704 Kč. Žalovaný se s ohledem na výše uvedené bezdůvodně ke dni rozhodnutí obohatil o částku ve výši 27 296 Kč. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, a to v souladu s § 2991 a násl. o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Ve zbývajícím rozsahu v souladu s výše uvedeným právním posouzením žalobu zamítl.

56. O postoupení žalovaných pohledávek bylo rozhodnuto v souladu s § 1879 a násl. o. z. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

57. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo žalovanému doručováno prostřednictvím pošty s tím, že žalovaný byl v tomto oznámení vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto oznámení (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně podacího lístku s datem podání [datum]), a to v souladu s § 573 o. z. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

58. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

59. Původně byla žalovaná částka 94 649 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 27 296 Kč, tj. v rozsahu přibližně 29 % původního předmětu řízení. S ohledem na převážný úspěch žalovaného v předmětném řízení, by to byl právě žalovaný, kterému by náležela částečná náhrada nákladů řízení. Ze spisu však bylo zjištěno, že žalovanému dosud žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.