22 C 264/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného o 29 758 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s 12 % úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí žalovanou částku s odůvodněním, že žalovaný dne , datum, okolo 19:30 hodin v pokoji č. , hodnota, ubytovny na adrese , adresa, fyzicky napadl , jméno FO, , nar. , datum, , pojištěnce žalobkyně, a způsobil mu poškození zdraví. V důsledku tohoto zranění žalobkyně uhradila náklady zdravotní péče v celkové výši , částka, . Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaného vyzvala výzvou ze dne , datum, k úhradě nákladů podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., avšak žalovaný částku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Z rozhodnutí Městské části , adresa, sp. zn. , číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. l) písm. b) zák. o některých přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne , datum, , okolo 19.30 hod., v pokoji č. , hodnota, , na adrese , adresa, — ubytovna, pokoj č. , hodnota, , po slovní rozepři opakovaně udeřil pěstí do obličeje , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , a způsobil mu zranění — otok měkkých tkání na levé straně obličeje, povrchové četné exkoriace, hematom a otok víček které si vyžádalo lékařské ošetření, tedy jinému úmyslně ublížil na zdraví.

5. Z vyúčtování žalobkyně, konkrétně z přehledu uhrazených hrazených služeb zpracovaného dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vynaložila na léčbu poškozeného , jméno FO, související s uvedeným jednáním žalovaného žalovanou částku.

6. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k náhradě nákladů léčení poškozeného ve výši žalované částky s poučením o možném vymáhání soudní cestou, kdy výzva byla žalovanému zaslána prostřednictvím , právnická osoba, (viz doručenka).

7. Na základě uvedených důkazů soud učinil následující skutkový závěr: Dne , datum, žalovaný fyzicky napadl , jméno FO, , pojištěnce žalobkyně. V důsledku napadení utrpěl poškozený újmu na zdraví, pro niž mu byla poskytnuta zdravotní péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Žalobkyně na tuto péči vynaložila částku , částka, . Rozhodnutím uvedeného správního orgánu byl žalovaný uznán vinným za uvedené protiprávní jednání.

8. Po právní stránce soud věci posoudil následujícím způsobem: Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění v době jednání žalovaného příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

9. Citované ustanovení zakládá přímý regresní nárok zdravotní pojišťovny proti třetí osobě, která svým zaviněným protiprávním jednáním způsobila pojištěnci újmu na zdraví, jejímž následkem bylo poskytnutí hrazených zdravotních služeb. Předpoklady tohoto nároku jsou existence zaviněného protiprávního jednání třetí osoby, újma na zdraví osoby účastné veřejného zdravotního pojištění, vynaložení nákladů na hrazenou zdravotní péči příslušnou zdravotní pojišťovnou, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem těchto nákladů. V projednávané věci byly tyto předpoklady splněny.

10. K otázce, zda se žalovaný dopustil protiprávního jednání a kdo je jeho pachatelem, soud vycházel z rozhodnutí příslušného správního orgánu. Podle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

11. V předmětné věci bylo zjištěno, že správní orgán pravomocně rozhodl o tom, že se žalovaný dopustil předmětného protiprávního jednání, a proto je soud tímto závěrem vázán.

12. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

13. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Fyzický útok proti tělesné integritě jiné osoby je zjevně zaviněným protiprávním jednáním, jímž bylo zasaženo do absolutního práva poškozeného na zdraví. Následkem tohoto jednání vznikla žalobkyni majetková újma spočívající v tom, že musela z prostředků veřejného zdravotního pojištění uhradit zdravotní péči poskytnutou zraněnému pojištěnci.

15. Pokud jde o formu náhrady, podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

16. V dané věci přichází v úvahu jedině peněžitá náhrada, a to v rozsahu nákladů, které žalobkyně skutečně vynaložila na hrazené služby v důsledku jednání žalovaného. Výše těchto nákladů byla prokázána listinami předloženými žalobkyní za stavu, kdy žalovaný jejich správnost nijak nezpochybnil.

17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Bylo-li v řízení prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení dne , datum, , náleží žalobkyni od tohoto dne i zákonný úrok z prodlení v zákonné výši až do zaplacení.

20. V souladu s uvedeným skutkovým a právním posouzení nároku soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

22. Plně úspěšná žalobkyně nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložila výši svých hotových výdajů, a proto jí soud přiznal podle § 151 odst. 3 o. s. ř. paušální náhradu hotových výdajů. Výše této náhrady se určuje podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. V souladu s § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky soud žalobkyni přiznal paušální náhradu za 2 úkony (písemná upomínka a žaloba) po , částka, , celkem , částka, . Rovněž žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, .