22 C 302/2019

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 10 008,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 008,48 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 5 000 Kč a úroku z prodlení z částky 200 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala žalované částky z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovanou jako oprávněným zákazníkem. Konkrétně byla předmětem řízení nezaplacená faktura [číslo] ze dne [datum] účtující období odběru elektřiny od [datum] do [datum] znějící na částku 5 208,48 Kč. Dále se žalobkyně domáhala smluvních pokut ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh za měsíc srpen a září 2018 (2 x 100 Kč). Dále byla z důvodu uvedené smlouvy předmětem smluvní pokuta ve výši 4 800 Kč za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě, knkrétně za 12 měsíců od listopadu 2018 do října 2018 (12 x 400 Kč).

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. K pohledávce z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil následující:

5. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně jako obchodník uzavřela se žalovanou jako zákazníkem dne [datum] [číslo] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (viz předmětná smlouva).

6. Předmětná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny má dvě strany. Na první straně jsou drobným písmem psané odstavce s názvy„ Předmět smlouvy“,„ Sdružené služby dodávky elektřiny“,„ Trvání smlouvy“,„ Cenové podmínky“,„ Ostatní ujednání“,„ Prohlášení zákazníka“. Z obsahu této strany smlouvy je zřejmé, že tato smluvní ujednání jsou formulářového typu, neobsahující žádné údaje týkající se konkrétního zákazníka, jsou psány drobným písmem.

7. V odstavci„ Trvání smlouvy“ se mj. uvádí, že smlouva je uzavřena na dobu určitou 15 měsíců ode dne její účinnosti a nelze ji vypovědět (viz předmětná smlouva).

8. V odstavci„ Ostatní ujednání“ jsou řešeny výlučně případy, kdy vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, resp. povinnosti, při jejich porušení vzniká žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, a dále výše smluvní pokuty, popř. její výpočet. Mj. je zde zakotven nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty v případě, kdy zákazník opakovaně (tj. dvakrát a vícekrát) poruší jakoukoli platební povinnost vyplývající ze smlouvy, ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy včetně případné prolongace. Tento nárok žalobkyně je vtělen do textu neúměrně dlouhého souvětí zcela zbytečně zatíženého uvedením dalších alternativních situací, za kterých má žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty (viz část smlouvy označená„ Ostatní ujednání“). Délka uvedeného souvětí činí uvedené ujednání méně srozumitelným a nepřehledným. Ve stejné části smlouvy („ Ostatní ujednání“) je definován nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle smlouvy přesahující 10 dní.

9. Až druhá strana smlouvy obsahuje údaje týkající se konkrétních smluvních stran, platebních podmínek a smluvních a technických údajů týkajících se mj. konkrétního odběrného místa a distribuční sazby. Na konci této strany je datum podpisu smlouvy a podpisy smluvních stran (viz předmětná smlouva).

10. Soud z druhé strany smlouvy rovněž zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektrickou energii na odběrní místo na adrese [adresa žalované], EAN [číslo] (viz strana 2 předmětné smlouvy).

11. Z vyúčtování dodávky elektřiny [číslo] soud zjistil, že cena za dodávku elektřiny za zúčtovací období od [datum] do [datum] činí částku 5 008,48 Kč. Součástí vyúčtování je smluvní pokuta ve výši 200 Kč, dle tvrzení žalobkyně za prodlení s platbou výše uvedených zálohových plateb. Uvedeným vyúčtováním byl vyčíslen nedoplatek za dodávku elektřiny včetně smluvních pokut ve výši 5 208,48 Kč. Datum splatnosti bylo stanoveno na den [datum]. Uvedená faktura byla opravným vyúčtováním k původní faktuře [číslo] ze dne [datum] (viz uvedené vyúčtování).

12. Z platebního kalendáře na období od [datum] do [datum] vystaveného dne [datum] soud zjistil, že žalované byly stanoveny měsíční zálohy na elektřinu ve výši 1 000 Kč.

13. Z důvodu opakovaného neplnění platebních povinností žalobkyně dopisem ze dne [datum] žalovanou vyrozuměla o přerušení dodávky elektřiny a odstoupení od smlouvy (viz písemné oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky elektřiny ze dne [datum]).

14. Z vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalované vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 4 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy.

15. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky (viz předžalobní upomínka ze dne [datum]).

16. Soud učinil následující skutkový závěr. Žalovaná porušila předmětnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny tím, že nezaplatila za odběr elektřiny v žalovaném období. Pokud se týká ujednání o smluvních pokutách za nezaplacení záloh celkem ve výši 200 Kč a za porušení povinnosti žalovaného odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě ve výši 4 800 Kč, tato jsou formulována nepřehledně, složitě, malým písmem a skrytou formou.

17. Pokud se týká smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, po právní stránce soud vztah mezi účastníky posoudil jako vztah založený smlouvou o dodávce elektřiny uzavřenou v souladu s §50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví (energetický zákon). Podle §50 odst. 1 energetického zákona ve znění v době uzavření předmětné smlouvy smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných míst, b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, f) dobu trvání závazku.

18. Podle §50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ve znění v době uzavření předmětné smlouvy smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

19. Žalovaná porušila svou smluvní povinnost plynoucí jí ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené v souladu s §50 energetického zákona, když nezaplatila odběr elektřiny za žalované období. V souladu s tímto právním závěrem soud uznal žalobu co do částky ve výši 5 008,48 Kč důvodnou a v tomto rozsahu jí vyhověl.

20. Pokud se týká žalovaných smluvních pokut ve výši 4 800 Kč za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvy a ve výši celkem 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh, soud nárok na jejich zaplacení po právní stránce posoudil následujícím způsobem.

21. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

22. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

23. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

24. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednala se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba učinit závěr, že předmětná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny i smlouva o sdružených službách dodávky plynu je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

25. Podle §1798 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit (odst. 1). Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem (odst. 2).

26. Předmětná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny je smlouvou uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu §1798 o. z., z jejichž textu je zřejmé, že jejich obsah byl žalobkyní jako dodavatelem elektřiny stanoven předem bez ohledu na konkrétního zákazníka. Rovněž je zřejmé, že žalovaná neměla možnost jejich obsah nijak ovlivnit. Tyto skutečnosti vyplývají zejména z první strany těchto smluv blíže popsaných ve skutkovém zjištění věci.

27. Podle §2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

28. Žalované smluvní pokuty byly mj. sjednány pro případ odstoupení žalobkyně z důvodu opakovaného porušení platebních povinností plynoucích ze smlouvy, a to v souladu s §2048 o. z.

29. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013 sp. zn. I. ÚS 3512/11, a to v jeho právní větě uvádí, že:„ V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ 30. Ústavní soud mj. vyšel z toho, že:„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“ (viz b. 30 uvedeného nálezu Ústavního soudu ČR).

31. Soud výše popsal, jakým způsobem je strukturována předmětná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, a to včetně její grafické podoby, kdy přední strana obsahující ujednání o žalovaných smluvních pokutách je psána malým písmem, nárok žalobkyně na smluvní pokutu je složitě formulován ve velmi dlouhém a nepřehledném souvětí. Skutečnost, že ujednání o smluvních pokutách jsou obsažena v obecně označeném odstavci„ Ostatní ujednání“, lze nepochybně přičíst snaze dodavatele skrýt tato nevýhodná ujednání s předpokladem, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou.

32. Z výše uvedeného postupu dodavatele při formulaci uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, který byl plně stanoven právě jím a dopředu, lze nepochybně vyčíst snahu vyhnout se dopadu výše uvedeného nálezu v podobě nepřiznání právní ochrany tomuto právnímu úkonu. Dodavatel, resp. žalobkyně tak činí tím, že ujednání o smluvních pokutách, která v minulosti pravidelně bývala součástí v nálezu ÚS popsaných obchodních podmínkách, vtělila přímo do textu smlouvy, čímž je„ opatřila“ podpisem spotřebitele. V této souvislosti je třeba zmínit, že úprava smluvní pokuty formulovaná ve výši citovaném §2048 o. z. již neobsahuje požadavek písemné formy ujednání zakládající nárok na smluvní pokutu.

33. Žalobkyně však výše uvedená ujednání o smluvních pokutách v předmětných smlouvách již dále neoprostila vad, které jim výše citovaný nález ÚS vytýká: nepřehlednost, složitá formulace, malé písmo, skrytá forma, nevýhodnost pro spotřebitele. Rovněž je třeba poukázat na zjištění, že pro případ porušení smluvních povinností dodavatelem smluvní pokuta sjednána není (viz čl. 8 obchodních podmínek).

34. Podle §1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

35. Soud na základě výše uvedených úvah dospěl k závěru, že výše uvedená ujednání o smluvních pokutách zakládají ve smyslu §1813 o. z. v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu povinností v neprospěch žalované jako spotřebitele.

36. Podle §1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

37. V souladu s §1815 o. z. soud nepřihlédl k ujednáním smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny o žalovaných smluvních pokutách ve výši 4 800 Kč za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvy, dále ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením zálohy za měsíce srpen a září ve výši celkem 200 Kč, a proto nárok na jejich zaplacení zamítl.

38. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

39. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

41. Původně byla předmětem řízení částka 10 008,14 Kč, žalobkyně měla úspěch pouze v rozsahu částky 5 008,48 Kč, tj. v rozsahu 50 % původního předmětu řízení. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu (50 % minus 50 %) tak soud dospěl k závěru, že žádný z účastníků nemá právo na náklady řízení