22 C 303/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 24 709,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 902,27 Kč s 10 % úrokem z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. <b>II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.</b>

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení částky 7 593,93 Kč z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 4 824,21 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 2 769,72 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 19,98 % smluvního úroku ve výši 7 217,89 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o půjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

2. Dále se žalobkyně domáhala nároku na zaplacení částky 17 115,27 Kč z titulu smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným jako zákazníkem dne [datum] Částky 10 504,40 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 6 610,87 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 19,98 % smluvního úroku ve výši 14 483,37 Kč ke dni [datum], a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od [datum] do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

5. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 10 000 Kč (viz smlouva o půjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 8 361 Kč složený z úroku ve výši 1 277 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 1 901 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 5 183 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 60 týdenních splátkách po 307 Kč (poslední splátku ve výši 248 Kč) od [datum] (viz uvedená smlouva).

6. Ve smluvních podmínkách uvedených na odlišné listině jinak svou povahou formulářové smlouvy byla v čl. 3 sjednána roční výpůjční úroková sazba ve výši 19,98 % Smluvní podmínky následující co do textu po smlouvě o půjčce nebyly žalovaným podepsány a byly psány malým písmem. Smluvní podmínky učinily strany smlouvy o půjčce nedílnou součástí této smlouvy výslovným ujednáním vtěleným přímo do hlavního textu smlouvy o půjčce, tj. do textu na přední straně listiny obsahující ujednání o předmětné smlouvě o půjčce. Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné listiny týkající se smlouvy o půjčce a další samostatné listiny nazvané Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce.

7. Na přední straně předmětné smlouvy o půjčce je rovněž (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že mu bylo před uzavřením smlouvy poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Dále zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty (viz přední strana předmětné smlouvy o zápůjčce). Zákaznická karta předložena žalobkyní nebyla, neboť se jí nepodařilo dohledat.

8. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. půjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.

9. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

10. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě níž převzal od společnosti [právnická osoba] částku ve výši 10 000 Kč. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 307 Kč od [datum]. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil.

11. Z listinných důkazů soud dále zjistil, že dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a žalovaným písemně uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 17 000 Kč (viz smlouva o půjčce ze dne [datum]). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 14 213 Kč složený z úroku ve výši 2 171 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 231 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 8 811 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 60 týdenních splátkách po 521 Kč (poslední splátku ve výši 474 Kč) od [datum] (viz uvedená smlouva).

12. Ve smluvních podmínkách uvedených na odlišné listině jinak svou povahou formulářové smlouvy byla v čl. 3 sjednána roční výpůjční úroková sazba ve výši 19,98 % Smluvní podmínky následující co do textu po smlouvě o půjčce nebyly žalovaným podepsány a byly psány malým písmem. Smluvní podmínky učinily strany smlouvy o půjčce nedílnou součástí této smlouvy výslovným ujednáním vtěleným přímo do hlavního textu smlouvy o půjčce, tj. do textu na přední straně listiny obsahující ujednání o předmětné smlouvě o půjčce. Tyto skutečnosti byly zjištěny z předmětné listiny týkající se smlouvy o půjčce a další samostatné listiny nazvané Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce.

13. Na přední straně předmětné smlouvy o půjčce je rovněž (formulářové) prohlášení o tom, že podpisem smlouvy zákazník potvrzuje, že mu bylo před uzavřením smlouvy poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Dále zákazník potvrzuje, že věřitel před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka - tyto jsou obsahem Zákaznické karty (viz přední strana předmětné smlouvy o zápůjčce). Zákaznická karta však nebyla soudu předložena, neboť nebyla žalobkyní dohledána.

14. Žalobkyně v žalobě poukázala na skutečnost, že původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy ověřených uvedenými dokumenty dle Zákaznické karty.

15. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

16. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce, na základě níž převzal od společnosti [právnická osoba] částku ve výši 17 000 Kč. Půjčku měl žalovaný splácet v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně poplatku za poskytnutí půjčky ve výši po 521 Kč od [datum]. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil.

17. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.

18. V prvé řadě je třeba uvést, že soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy spotřebitelské podle §52 a násl. z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době uzavření předmětných smluv o půjčce (dále jen obč. zák.).

19. Podle §52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

20. Podle §52 odst. 2 obč. zák. dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

21. Podle §52 odst. 3 obč. zák. spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

22. S ohledem na skutečnost, že společnost [právnická osoba] jednala se žalovaným v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaný jednal jako fyzická osoba mimo svou obchodní či podnikatelskou činnost, je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná smlouva o půjčce je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §52 a násl. obč. zák.

23. Podle §657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

24. Podle §658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

25. Podle §1 věta druhá z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru účinného v době uzavření předmětných smluv o půjčce se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

26. Podle §9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

27. V odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 se mj. uvádí: " věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010 lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L., Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb., Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98–109). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu § 9 odst. 1 SpotřÚ 2010, je správný." 28. Právní věta téhož rozsudku Nejvyššího soudu ČR zní: " Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.

29. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích." 30. Soud v předmětné věci zjistil, že žalobkyně neprokázala, že původní věřitel postupoval při uzavření uvedených smluv o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení, neboť ani v jednom případě neprokázal existenci potvrzení o příjmu žalovaného, potvrzení jeho majetkových a osobních poměrech ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

31. V souladu s výše uvedeným právním posouzením soud považuje uvedené smlouvy o zápůjčce za neplatné, když k této neplatnosti přihlédl i bez návrhu, neboť žalobkyně neprokázala, že původní věřitel dostál povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru (§9 z. o spotřebitelském úvěru).

32. Podle §451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

33. Podle §451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

34. Žalovaný obdržel na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum] celkem částku 10 000 Kč, z níž dobrovolně uhradil částku 10 767,07 Kč (Nárok 2 čl. II. žaloby). V rozsahu nároku II. žaloby žalobkyně tak žaloba není důvodná, a proto byla zamítnuta.

35. Žalovaný dále obdržel na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] celkem částku 17 000 Kč, z níž dobrovolně uhradil částku 14 097,73 Kč (Nárok 1 čl. II. žaloby). V rozsahu nároku I. žaloby byla žalobkyně úspěšná v rozsahu částky 2 902,27 Kč, a to v souladu s §2991 a násl. o. z., tj. z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

36. V souladu s tím, že soud smlouvy o půjčce posoudil jako neplatné, rovněž zamítl nárok na zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 19,98 % ročně.

37. O postoupení žalovaných pohledávek bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

38. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

39. Podle § 573 o. z. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

40. Soud vyšel při stanovení okamžiku prodlení a odpovídající výše úroku z prodlení z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo žalovanému doručeno prostřednictvím pošty s tím, že žalovaný byl v tomto oznámení vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto oznámení (viz Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně podacího lístku s datem podání [datum]). K doručení výzvy k plnění došlo v souladu s § 573 o. z. žalovanému dne [datum], do prodlení se zaplacením žalované pohledávky se dostal dnem [datum].

41. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

42. Původně byla žalovaná částka 24 709,20 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze co do částky 2 902,27 Kč, tj. v rozsahu 12 % původního předmětu řízení. Žalovaný byl úspěšný v rozsahu 88 % předmětu řízení, náležel by mu tak nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 76 % (88 % - 12 %). Ze spisu však bylo zjištěno, že žalovanému náklady řízení dosud nevznikly, a proto soud rozhodl v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.