22 C 326/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o: zvýšení výživného pro zletilou osobu

I. Vyživovací povinnost žalované vůči žalobci se pro období od datum do datum stanovuje ve výši 2 000 Kč měsíčně, dále s účinností od datum ve výši 1 500 Kč měsíčně.

II. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 12. listopadu 2019, č. j. 19 P 118/2008-115.

III. Žaloba se v rozsahu nároku na zvýšení výživného o dalších 1 000 Kč měsíčně pro období od datum do datum a o dalších 1 500 Kč měsíčně pro období od datum zamítá.

IV. Nedoplatek na výživném ve výši 2 133 Kč za období od datum do datum je žalovaná povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum domáhal vůči žalované zvýšení výživného z částky 1 000 Kč na částku 3 000 Kč, a to s účinností od datum. Svůj žalobní návrh žalobce odůvodnil tím, že od poslední úpravy výživného jeho životní náklady vzrostly.

2. Žalovaná s návrhem na zvýšení výživného nesouhlasila, a to zejména s ohledem na skutečnost, že je nyní bez práce.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

4. Žalované jako matce žalobce byla naposledy stanovena vyživovací povinnost k žalobci rozsudkem Okresního soudu v Mostě č. j. 19 P 118/2008-115 ze dne 12. 11. 2019, kterým bylo určeno, že žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobce částkou 1 000 Kč měsíčně s účinností od datum. Tato skutečnost byla prokázána uvedeným rozsudkem zdejšího soudu.

5. Žalobce studuje na anonymizována tři slova v obec, nyní je ve třetím ročníku denního studia. (viz potvrzení uvedené školy ze dne datum). Otec žalobce je zaměstnán u právnická osoba s průměrným čistým měsíčním příjmem přibližně 26 399 Kč (viz potvrzení uvedeného zaměstnavatele). Otec žalobce má ještě jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Žalobce bydlí s otcem ve společné domácnosti, nemá sám žádný pravidelný příjem, pouze si přivydělává příležitostně na brigádách 2 000 Kč až 3 000 Kč. Peníze si šetří na budoucí bydlení. Žalobce je v dobrém zdravotním stavu. Mezi jeho pravidelné výdaje boty na sport v částce 2 000 Kč za půl roku, boty na skateboard v částce 2 000 Kč za půl roku, výdaje na desku na skateboard v částce 1 000 Kč za tři měsíce, kolečka na skateboard v částce 1 050 Kč za tři měsíce. Žalobce dále v anonymizováno rok vynaložil částku 3 000 Kč na anonymizováno kurs (viz pokladní dokad číslo ze dne datum), v anonymizováno rok částku 8 500 Kč na kurs anonymizováno (viz pokladní doklad ze dne datum). Rovněž žalobce, resp. jeho otec žalobci zakoupil nový počítač v částce 12 000 Kč v souvislosti s distanční výukou ve škole.

6. Žalovaná byla od datum do konce roku rok zaměstnána u právnická osoba s průměrným měsíčním čistým příjmem ve výši 16 522 Kč (viz Potvrzení o zaměstnání ze dne datum, Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti ze dne datum). Z výplatních pásek soud zjistil, že žalovaná za anonymizováno rok dostala výplatu ve výši 16 508 Kč, za anonymizováno částka, za anonymizováno rok částku 5 541 Kč, za anonymizováno rok částku 48 039 Kč (viz výplatní pásky za uvedená období). Žalovaná dne datum nastoupila pro pracovní úraz na nemocenskou (viz doklad o pracovní neschopnosti ze dne datum), do práce nastoupila poté dne datum. Pracovní poměr žalované u uvedené společnosti byl ukončen dnem datum na základě dodatku k pracovní smlouvy ze dne datum (viz uvedený dodatek). Dne datum žalovaná nastoupila na nemocenskou, tato byla ukončena datum. Od datum je žalovaná evidována na úřadu práci (viz kartička vystavená úřadem práce). Žalovaná nemá majetek větší hodnoty, ani jiný příjem. Ve společné domácnosti žije se dvěma nezletilými syny ve věku 10 a 12 let, k nimž má vyživovací povinnost, a dále s manželem, který pobírá minimální mzdu. Žalovaná žije s rodinou v nájemním bytě, za jeho užívání platí nájemné ve výši 3 000 Kč (viz nájemní smlouva ze dne datum a evidenční list). Další platby spojené s bydlením (elektřina, plyn, televize, apod.) činí částku 4 589 Kč měsíčně (viz doklad SIPO za anonymizováno rok). Dále žalovaná splácí půjčky přibližně měsíčně v částce 2 000 Kč použité na zakoupení notebooků synům v souvislosti s distanční výukou na školách.

7. Při výše uvedené poslední úpravě výživného v roce rok (na konci roku rok) soud vycházel z čistého průměrného příjmu žalované ve výši 12 433 Kč měsíčně, dále ze skutečnosti, že žalovaný studoval ve druhém ročníku (viz výše uvedený rozsudek zdejšího soudu). Jiným způsobem se poměry účastníků oproti poslední úpravě významně nezměnily.

8. Soud učinil skutkový závěr, že příjem žalovaného se od poslední soudní úpravy změnil, nicméně výrazněji pouze do konce roku rok. Jiným způsobem se poměry účastníků nijak významněji nezměnily.

9. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem.

10. Podle §910 odst. 1 obč. zák. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

11. Podle §911 obč. zák. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Bylo zjištěno, že žalobce dosud studuje střední školu a nemá žádný pravidelný příjem, tedy není schopen se živit ve smyslu §911 obč. zák..

12. Podle §913 odst. 1 obč. zák. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

13. Podle §915 odst. 1 obč. zák. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

14. Podle §163 o. s. ř. rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že od poslední úpravy vyživovací povinnost mezi účastníky došlo k výrazné změně okolnosti, která je rozhodná pro výši výživného, a to v podobě výše příjmu žalované, avšak pouze pokud jde o období do datum.

16. Příjem žalované byl v období od datum do datum vysoký natolik, aby soud ke zvýšení vyživovací povinnosti přistoupil, i když ne v žalované výši. Částka 2 000 Kč, na níž výživné v daném období zvýšil, odpovídá skutečnosti, že žalovaná měla příjem přibližně o 4 000 Kč měsíčně vyšší, avšak při současné existenci dalších dvou vyživovacích povinností. V období od anonymizováno rok soud přihlédl k tomu, že příjem žalované bude opět snížen díky nemocenské (anonymizováno rok) a od anonymizováno rok s ohledem na evidenci žalované u úřadu práce. Soud nicméně vycházel dále z toho, že v prvních měsících tento příjem ovlivněn výší příjmu v anonymizováno rok, a proto vyživovací povinnost oproti poslední soudní úpravě zvýšil alespoň o 500 Kč měsíčně. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

17. Nedoplatek na výživném za období od podání žaloby vzniklý zpětným zvýšením výživného ve výroku uvedené výši soud uložil s ohledem na současné zvýšení vyživovací povinnosti a výši příjmu žalované zaplatit ve splátkách, a to v souladu s §160 odst. 1 o. s. ř. Podle §160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s prohlášením účastníků, že žádný na nákladech řízení ničeho nežádá. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.