22 C 36/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 3 338 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 988 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 177 Kč.

II. Žaloba se co do částky 350 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 191 Kč k rukám právní zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně jako pojistitele na zaplacení žalované částky peněz vůči žalované jako pojistníkovi z titulu pojistné smlouvy [číslo] [anonymizováno] životní pojištění ze dne [datum] Částky 2 988 Kč se domáhala z titulu dlužného pojistného za období od [datum] do [datum], částky 350 Kč se domáhala z titulu poplatku za předčasné ukončení smlouvy.

2. Z listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovanou jako pojistníkem byla uvedeného dne uzavřena předmětná pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo mj. úrazové pojištění žalované a pojištění pro případ smrti nebo dožití. Žalovaná se v pojistné smlouvě zavázala k placení měsíčního pojistného ve výši 590 Kč s účinností od [datum]. Žalovaná však řádně pojistné nehradila a za období [datum] do [datum] dluží žalobkyni na pojistném částku 2 988 Kč. Pro neplacení pojistného dne [datum] došlo k zániku pojistné smlouvy.

3. Dále soud zjistil, že podle Přehledu poplatků a parametrů produktu [anonymizováno] životní pojištění činil poplatek spojený s ukončením pojistné smlouvy pro neplacení pojistného částku 350 Kč. Stejný poplatek je stanoven pro pojistníka v případě např. ukončení pojistné smlouvy výpovědí kdykoliv průběhu trvání smlouvy. Žalobkyně v žalobě uvedla, že při předčasném zániku pojistné smlouvy je zohledněn akumulovaný dluh, který představuje hodnotu poplatků, které si měl pojistitel strhnout z účtu pojistníka, ale nestrhnul, protože nebylo z čeho.

4. Po právní stránce soud smluvní vztah mezi účastníky posoudil jako vztah plynoucí z pojistné smlouvy ve smyslu §2758 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Právo žalobkyně na pojistné za dobu trvání pojištění upraveno v §2782 a násl. o. z. K zániku pojistného vztahu došlo v souladu s §2804 o. z.

5. S ohledem na výše uvedené soud shledal žalobu co do výše žalované částky z titulu dlužného pojistného ve výši 2 988 Kč za důvodnou a této v tomto rozsahu vyhověl. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb.

6. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvního poplatku ve výši 350 Kč soud posoudil následujícím způsobem.

7. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

8. Podle §419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

9. Podle §420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

10. Podle §1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle §1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně jednal se žalovanou v rámci své podnikatelské činnosti, naopak žalovaná jednala jako spotřebitel ve smyslu §419 o. z., je třeba rovněž učinit závěr, že předmětná pojistná smlouva je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu §1810 a násl. o. z.

13. Nejvyšší soud ČR judikoval ve svém rozhodnutí ze dne 11. 12. 2013 sp. zn. Cpjn 200/2013 stanovisko, jeho část II. zní:„ Neplatná jsou ujednání dané smlouvy směřující k její automatické prolongaci, ujednání o povinnosti spotřebitele platit smluvní pokutu a náklady na písemnou upomínku, ujednání o nevratnosti plnění poskytnutého spotřebitelem bez ohledu na důvod, pro který dojde k předčasnému ukončení smlouvy tam, kde zákon vrácení vzájemně poskytnutého plnění předpokládá, a sjednání odlišného režimu účinnosti výpovědi smlouvy pro každou ze smluvních stran.“ 14. Z odůvodnění téhož rozhodnutí NS ČR soud dále cituje:„ Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu § 544 a násl. obč. zák. a tuto povinnost spotřebitele do adhézní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 55 odst. 2 obč. zák. Ze stejných důvodů je podle § 55 odst. 2 obč. zák. neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá.“ 15. Žalobkyně v žalobě odůvodňuje dlužnou částku dlužným pojistným za uvedené žalované období a tzv. akumulovaným dluhem v podobě poplatků, které si nemohla z účtu pojistníka strhnout v žalovaném období, protože nebylo z čeho. Žalovaná částka však odpovídá výši dlužného pojistného, které bylo ve smlouvy sjednáno (590 Kč měsíčně), a proto je zřejmé, že tvrzené poplatky nebyly sjednány ve smlouvě, nýbrž jednostranně stanoveny ve smluvních podmínkách, resp. v přehledu poplatků a parametrů daného pojištění, který nebyl žalovanou podepsán. Je zřejmé, že povinnost zaplatit tento poplatek tíží pouze žalovanou, pokud dojde k předčasnému ukončení pojistné smlouvy. Tento poplatek však tíží pojistníka i v případě, že se rozhodně ukončit pojistnou smlouvu výpovědí, resp. nikoli jen v případě porušení smlouvy neplacením pojistného. Takovou povinnost, resp. povinnost zaplatit žalovaný poplatek v případě předčasného ukončení smlouvy má pouze pojistník, nikoli pojistitel.

16. Soud má s ohledem na výše skutkové zjištění a právní posouzení a rovněž s ohledem na uvedené stanovisko Nejvyššího soudu ČR za to, že ujednání o nároku na zaplacení uvedeného poplatku ve výši 350 Kč nemá oporu v zákoně, jednostranně tíží vždy pouze pojistníka, dále žalovaná neměla možnost ovlivnit existenci nároku na jeho zaplacení, neboť nárok je zakotven v žalovanou nepodepsaném přehledu poplatků a parametrů pojištění, a proto v souladu s §1815 o. z. žalobu v rozsahu částky 350 Kč zamítl.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

18. Původně byla žalovaná částka 3 338 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze v částce 2 988 Kč, tj. v 90 % žalovaného předmětu řízení. Po odečtení neúspěchu žalobce ve věci (10 %) má tak žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 80 % vynaložených nákladů řízení.

19. Náklady řízení v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč Celkem se jedná o náklady ve výši 1 489 Kč, 80 % z této částky představuje částku 1 191 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána.

20. V souladu s §115a o. s. ř. soud k projednání věci nenařídil jednání.