22 C 360/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní titul Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 13 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 13 000 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalované částky domáhala z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize uzavřené mezi žalobkyní (dříve pod [právnická osoba] s. r. o.) a žalovanou dne [datum]. Konkrétně byly předmětem řízení nezaplacené smluvní pokuty vyúčtované žalované z důvodu, že nevrátila zapůjčená zařízení, a to dva STB/CA Modul s. č. [anonymizováno] a [anonymizováno] a dvě přístupové karty [číslo] ač tak učinit v souladu se smlouvou do 10 dnů od ukončení předmětné smlouvy měla. Za set-top-boxy je žalována smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč za každý z nich, za přístupové karty ve výši 1 500 Kč za každou z nich.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize, v níž se zavázala poskytovat žalované mj. službu kombinované televize DIGI TV [číslo] v rozsahu„ Základ (SAT)“ (viz smlouva ze dne [datum]). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 24 měsíců (viz smlouva v části„ Předmět plnění“). Součástí smlouvy účastníci učinili mj. Zvláštní podmínky pro službu Kombinované televize DIGI TV a Ceník (viz čl. II předmětné smlouvy).

4. Spolu se smlouvou byla žalované pronajata zařízení v podobě dvou STB/CA Modul s. č. [anonymizováno] a [anonymizováno] a dvě přístupové karty [číslo] (viz smlouva v části„ Poskytované služby“). Podle čl. I. smlouvy účastník souhlasí mj. se smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč za nevrácení, poškození, zničení nebo neoprávněný zásah do zapůjčeného Koncového zařízení a ve výši 1 500 Kč za prodlení s úhradou jakéhokoli finančního závazku. Uhrazením smluvní pokuty není dotčeno právo na náhradu újmy. Z uvedeného smluvního ujednání soud dále zjistil, že tato povinnost není v čl.. I smlouvy vázána na ukončení předmětné smlouvy, popř. na způsob takového ukončení.

5. Ke dni [datum] byla smlouva ukončena a žalovaná byla vyzvána k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty dopisem ze dne [datum]. V tomto dopise byla žalovaná rovněž vyrozuměna o tom, že vrátí-li poskytnuté Technické (!) zařízení do 10 dnů od doručení této výzvy, nebudou po ní smluvní pokuty nárokovány. Uvedené skutečnosti byly zjištěny z výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne [datum]. V souladu s čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV (dále jen Zvláštní podmínky) byla žalovaná povinna vrátit Technická zařízení, které jí byla poskytnuta nejpozději do 10 dnů od data ukončení smlouvy. Zařízení měla vrátit jejich odesláním a doručením na adresu skladů uvedených na webových stránkách žalobkyně, protokolárním odevzdáním technikovi nebo odevzdáním v provozovně žalobkyně (čl. 4 smluvních podmínek). Uvedené skutečnosti byly zjištěny ze Zvláštních podmínek. Žalovaná dosud uvedená zařízení žalobkyni nevrátila.

6. Ze Zvláštních podmínek soud zjistil, že„ Kartou“ se rozumí zařízení vztahující se k vnitřní jednotce set-top boxu/CA Modulu (smart karta), bez něhož nelze přijímat službu kombinované televize (viz čl. 2 .5.2 Zvláštních podmínek).„ Technickým zařízením“ se rozumí zařízení potřebné k příjmu nebo přístupu k uvedené službě, které je za tímto účelem poskytnuto účastníkovi (set-top box, CA Modul. Není-li uvedeno jinak, rozumí se Technickým zařízením i Karta) (viz čl. 2 .5.9 Zvláštních podmínek).„ Koncovým zařízením Účastníka“ se rozumí zobrazovací zařízení účastníka, umožňující příjem uvedené služby (viz čl. 2 .5.3 Zvláštních podmínek).

7. Z Ceníku pro službu kombinovaného vysílání DIGI TV 02/2018 soud zjistil, že cena základního balíčku SAT TV činila částku 299 Kč měsíčně při trvání smlouvy 24 měsíců (viz uvedený ceník na stránkách www.telly.cz).

8. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně v souladu se smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřenou se žalovanou pronajala žalované uvedená zařízení v podobě dvou set-top boxů a dvou přístupových karet za účelem poskytování služeb, k nimž se současně zavázala. S ohledem na skončení předmětné smlouvy požádala o vrácení poskytnutých zařízení. Žalovaná tato zařízení dosud nevrátila, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení smluvních pokut za nevrácení těchto zařízení. Vrácení zařízení mělo být provedeno žalovanou postupem stanoveným ve smluvních podmínkách žalobkyně, který jednostranně zatěžoval žalovanou.

9. Právní posouzení věci se opírá o z. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (zejména §61 a násl. zákona), §419 a násl., § 1810 a násl., § 2048 a násl., §2201 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.).

10. Ustanovení §63 z. o elektronických komunikacích stanoví náležitosti smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Podle §63 odst. 1 písm. p) tohoto zákona (ve znění v době uzavření předmětné smlouvy) v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, ať již výpovědí, nebo dohodou smluvních stran, informace o výši úhrady, která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek.

11. Podle §419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle §1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

13. Podle §1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

14. Podle §1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

15. Podle §2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

16. Podle §2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

17. Podle §2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Podle §2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

19. Soud předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o elektronických komunikacích podle §63 a násl. zák. o elektronických komunikacích s tím, že v části týkající se pronájmu uvedených zařízení je třeba na posouzení smluvních práv a povinností použít odpovídající ustanovení týkající se nájmu věci v §2201 a násl. o. z. Rovněž soud shledal, že předmětná smlouva je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 409, §1810 a násl. o. z.

20. Žalobkyně se domáhá smluvní pokuty za nevrácení zařízení, která v žalobě označila svou povahou a svým jedinečným číslem v souladu se smlouvou, typově dvou set-top boxů a dvou přístupových karet. Tato zařízení jsou v souladu se Zvláštními podmínkami definována jako„ technická zařízení“. Jiným způsobem jsou definována„ koncová zařízení“, resp. žalobkyně ve Zvláštních podmínkách činí mezi těmito zařízeními rozdíl seznatelný právě z jejich definic (viz b. 6 odůvodnění rozsudku). Smluvní pokuta je v předmětné smlouvě sjednána pro nevrácení, poškození, zničení či neoprávněný zásah do zapůjčeného Koncového zařízení. Mezi Koncová zařízení však set-top box ani přístupová karta dle Zvláštních podmínek nepatří, a proto je třeba učinit závěr, že pro nevrácení těchto konkrétních zařízení smluvní pokuta mezi smluvními stranami sjednána nebyla. Nárok žalobkyně není proto v souladu s § 2048 o. z. důvodný, protože pro porušení povinnosti vrátit set-top box a přístupovou kartu žalobkyni smluvní pokuta ujednána nebyla.

21. Nad rámec uvedeného zjištění má soud dále za to, že povaha žalovaného nároku je v rozporu s ochranou spotřebitele zakotvenou v občanském zákoníku. Soud zjistil, že ustanovení smluvních podmínek o povinnosti vrátit poskytnutá zařízení poskytovateli služeb (popř. osobě jí pověřené) zakládá mezi účastníky značnou nerovnováhu v jejich povinnostech a je v rozporu s požadavkem dobré víry ve smyslu §1813 o. z. Předmětná smlouva byla uzavřena s tím, že poskytované služby není možné realizovat bez poskytnutých technických zařízení. Bylo proto nepochybně v zájmu poskytovatele služeb tato zařízení poskytnout, resp. pronajmout. Přesto v případě ukončení smlouvy je to žalovaná, kdo má povinnost tato zařízení vrátit, a to v krátké lhůtě a způsobem, který nutí žalovanou vynaložit ještě další náklady (poštovné, popř. jízdné) na vrácení těchto zařízení poskytovateli služeb. I tento způsob ujednání by byl akceptovatelný, úprava v §2225 o. z. je dispozitivní, avšak už tím vzniklá nerovnováha v neprospěch spotřebitele by měla být ještě umocněna smluvní pokutou, která by v případě nesplnění smluvní povinnosti vrátit zařízení účastníka stíhala. K takovému smluvnímu ujednání by soud nemohl v souladu § 1815 o. z. přihlédnout.

22. Z formulace smluvní pokuty v čl. I předmětné smlouvy je dále zřejmé, že účelem předmětné smluvní pokuty není zajištění splnění smluvní povinnosti vrátit poskytovateli služby jím poskytnutá technická zařízení. Nicméně smluvní pokuta je jeden z právních instrumentů zajištění dluhu (Díl 8 občanského zákoníku: Zajištění a utvrzení dluhů § 2010 -§ 2054). Žalobkyně ujednáním předmětné smluvní pokuty sleduje zjevně jiný účel, a to bez zvýšených (vlastních) nákladů dosáhnout (více než) hodnoty zapůjčeného technického zařízení v případě, kdy už mu existence, resp. neexistence takových zařízení u účastníka smlouvy nebrání poskytovat službu z důvodu, že smlouva byla ukončena. Tato skutečnost je nepřímo zjevná z formulace čl. I smlouvy pro případ, kdy dojde k poškození či zničení zařízení, a to v kontextu s čl. 4 Zvláštních podmínek. Dle čl. 4 podmínek je účastník povinen bez zbytečného odkladu oznámit ztrátu, krádež, zničení nebo poškození technického zařízení. Neprokáže-li účastník, že ke ztrátě, krádeži, zničení či poškození nedošlo porušením jeho povinností, žalobkyně vymění nebo opraví technické zařízení až poté, co účastník uhradí cenu takového zařízení včetně úhrady nákladů spojených s opravou nebo výměnou. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě zničení, popř. poškození zařízení za podmínky dalšího trvání smlouvy je účastník povinen zaplatit pouze„ cenu“ zařízení, a to oproti stavu, kdy smlouva již byla ukončena. V případě ukončení smluvního vztahu musí účastník zaplatit„ smluvní pokutu“ v předem stanovené výši bez ohledu na cenu konkrétního zařízení. Výše uvedený závěr soudu je rovněž podepřen tím, že ani zaplacení smluvní pokuty by v souladu s §2049 o. z. nezbavilo účastníka povinnosti splnit smluvní povinnost, kterou by měla smluvní pokuta zajišťovat, tj. vrácení technického zařízení poskytovateli služby. Tento následek však ustanovení čl. I předmětné smlouvy zjevně nepředpokládá.

23. Ne bezvýznamné se pro účely tohoto právního posouzení dále jeví skutečnost, že předmětná smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací je smlouvou formulářového typu, z čehož mj. vyplývá, že účastníkovi prakticky„ nezbude“, než na takové ujednání přistoupit.

24. S ohledem na skutečnost, že pro porušení povinnosti vrátit uvedená technická zařízení nebyla sjednána smluvní pokuta, soud žalobkyni nepřiznal žalované smluvní pokuty, resp. nárok na ně zamítl.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve sporu plně úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, avšak z obsahu spisu bylo zjištěno, že jí dosud žádné nevznikly.