22 C 400/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 817,25 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 817,25 Kč s 10 % úrokem z prodlení z částky 588,24 Kč od datum do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení z částky 10,01 Kč od datum do zaplacení a s 10 % úrokem z prodlení z částky 219 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala žalované částky z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní jako obchodníkem a žalovaným jako oprávněným zákazníkem. Konkrétně byla v rozsahu částky 588,24 Kč předmětem řízení nezaplacená faktura číslo ze dne datum účtující období odběru elektřiny od datum do datum.

2. V rozsahu částky 10,01 Kč byla předmětem řízení dosud nezaplacení faktura číslo ze dne datum účtující období odběru elektřiny od datum do datum.

3. Rovněž žalobkyně učinila předmětem řízení nárok na zaplacení částky 219 Kč z titulu dlužného pojistného splatného dne datum z titulu přistoupení k pojištění domácnosti ve variantě anonymizováno sjednaného na základě pojistné smlouvy anonymizováno číslo uzavřené mezi právnická osoba jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem dne datum.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

6. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně jako obchodník uzavřela se žalovaným jako zákazníkem dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Z této smlouvy soud zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektrickou energii na odběrní místo na adrese adresa, EAN číslo. Žalovaný řádně nezaplatil za odběr elektřiny dodané mu do odběrného místa v období od datum do datum. Tento odběr mu byl vyúčtován fakturou číslo ze dne datum znějící na částku 588,24 Kč a splatnou dne datum. Dále žalovaný řádně nezaplatil za odběr elektřiny dodané mu do odběrného místa v období od datum do datum. Tento odběr mu byl vyúčtován fakturou číslo ze dne datum znějící na částku 10,01 Kč a splatnou dne datum. Z písemné přihlášky k anonymizováno Pojištění domácnosti ze dne datum soud zjistil, že žalovaný souhlasil s podmínkami pojištění domácnosti podle pojistné smlouvy anonymizováno číslo uzavřené dne datum mezi právnická osoba jako pojistitelem a žalobkyní jako pojistníkem a udělil souhlas s tímto pojištěním domácnosti – varianta anonymizováno. Současně soud z výše uvedené přihlášky zjistil, že se žalovaný zavázal k placení měsíční úhrady za pojištění ve výši 219 Kč. Pojistné splatné dne datum však nezaplatil.

7. Po právní stránce soud vztah z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi účastníky posoudil jako vztah založený smlouvou o dodávce elektřiny uzavřenou v souladu s §50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětví (energetický zákon). Podle §50 odst. 1 energetického zákona ve znění v době uzavření předmětné smlouvy smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem musí dále obsahovat a) výčet odběrných míst, b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny, c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, f) dobu trvání závazku.

8. Podle §50 odst. 2 energetického zákona smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ve znění v době uzavření předmětné smlouvy smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.

9. Nárok žalobkyně na zaplacení dlužného pojistného soud posoudil podle §2758 a násl. o. z. Podle §2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

10. Podle §2762 odst. 1 o. z. má pojistník pojistný zájem na vlastním životě a zdraví. Má se za to, že pojistník má pojistný zájem i na životě a zdraví jiné osoby, osvědčí-li zájem podmíněný vztahem k této osobě, ať již vyplývá z příbuzenství nebo je podmíněn prospěchem či výhodou z pokračování jejího života.

11. Podle §2762 odst. 2 o. z. má pojistník pojistný zájem na vlastním majetku. Má se za to, že pojistník má pojistný zájem i na majetku jiné osoby, osvědčí-li, že by mu bez jeho existence a uchování hrozila přímá majetková ztráta.

12. Podle § 2762 odst. 2 da-li pojištěný souhlas k pojištění, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán.

13. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s § 1970 ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., podle kterého uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni tak náleží plná náhrada nákladů řízení.

16. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 600 Kč (3 úkony právní služby po 200 Kč podle §14b odst. 1 b. 1, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč.

17. V souladu s §115a o. s. ř. soud k projednání věci nenařídil jednání. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.