22 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele a osvojence: osobní údaje osvojence a účastníků: 3. celé jméno účastníka, datum narození bytem adresa účastníka, účastníka, osvojence a svědkyně 4. celé jméno účastníka, datum narození bytem adresa účastníka, účastníka, osvojence a svědkyně o osvojení zletilého I. celé jméno účastníka, narozen datum, syn celé jméno svědka, narozeného datum, bytem adresa svědka, a jméno příjmení, rozené příjmení, narozené datum, zemřelé datum, je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem celé jméno osvojitele, narozeného datum, bytem adresa osvojitele. Osvojitel celé jméno osvojitele, narozen datum, bytem adresa osvojitele, syn jméno celé jméno osvojitele a jméno příjmení, rozené příjmení, se zapíše v knize narození stát. instituce, ročník rok, na straně anonymizováno, pod číselnou řadou anonymizováno místo otce osvojence celé jméno svědka.

II. Osvojení má právní následky vůči potomkům osvojence celé jméno účastníka, narozenému datum a celé jméno účastníka, narozenému datum.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl návrh navrhovatele celé jméno osvojitele (dále jen„ osvojitele“) na osvojení zletilého celé jméno účastníka, narozeného datum (dále jen„ osvojence“), které je obdobou osvojení zletilého. Osvojenec se k návrhu připojil.

2. S ohledem na skutečnost, že se účastníci řízení vzdali práva odvolání po vyhlášení rozsudku do protokolu před soudem I. stupně, obsahuje toto písemné vyhotovení rozhodnutí pouze zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

4. Osvojitel pečoval o osvojovaného společně s jeho matkou již od roku 1986, kdy začal s matkou osvojence a osvojencem sdílet domácnost. Dne datum uzavřeli osvojitel a matka osvojence manželství. V řízení bylo prokázáno, že osvojitel a osvojenec mezi sebou mají dlouhodobě navázán pevný vztah, který je svou povahou vztahem mezi otcem a synem. Ačkoliv se osvojenec v roce 2001 odstěhoval ze společné domácnosti, vzájemné vztahy jsou nadále velmi dobré, jako klasické rodinné vztahy, účastníci jsou v pravidelném kontaktu. Od téhož roku spolu osvojitel a osvojenec rovněž pracují v jednom zaměstnání.

5. Osvojencovy děti, celé jméno účastníka, datum narození, a celé jméno účastníka, datum narození, byly rovněž účastníky řízení. Tito účastníci s osvojením vyslovili souhlas, osvojitele považují za svého dědečka.

6. Matka osvojence jméno příjmení, datum narození, dne datum zemřela. Otec osvojence celé jméno svědka, datum narození, s osvojením souhlasil.

7. Osvojencova manželka celé jméno svědkyně, datum narození, s osvojením souhlasila.

8. Osvojitel má děti z prvního manželství, a to jméno celé jméno osvojitele, nar. rok, a jméno celé jméno osvojitele, nar. rok. S těmito dětmi se stýká a má za to, že osvojení není v rozporu s jejich zájmy.

9. Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu (§ 795 věta první o. z.). Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy (§ 846 o. z.). Zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti (§ 847 odst. 1 písm. c) o. z.). Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (§ 847 odst. 2 o. z.) O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 o. z.). Trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela (§ 850 odst. 2 věty první o. z.). Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas (§ 852 o. z.). Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl jmenován, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával (§ 833 odst. 1 o. z.). Vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát (§ 853 odst. 1 o. z.). Osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám (§ 853 odst. 2 o. z.). Má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně (§ 853 odst. 3 o. z.).

10. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a po vyhodnocení důkazů provedených v tomto řízení dospěl soud k závěru, že v daném případě je na místě návrhu na osvojení vyhovět. Po právní stránce pak soud věc posoudil podle § 847 odst. 1 písm. c) o. z., když v řízení bylo prokázáno, že osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního syna již v době jeho nezletilosti, a rovněž soud neshledal, že by osvojení bránil odůvodněný zájem pokrevních rodičů osvojence, resp. otce osvojence, popř. že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy. Tímto rozhodnutím bude dosaženo souladu mezi faktickým stavem existujícím mezi osvojitelem a osvojencem a stavem právním. Toto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem promítne v zápisu v knize narozených (§ 847 odst. 3 a § 797 o. z.). Soud poučil účastníky o právních následcích osvojení ve smyslu § 833 a § 853 o. z.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Všichni účastníci shodně prohlásili, že tuto náhradu nežádají. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.