22 C 42/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele a osvojence: osobní údaje osvojence a účastníků: 3. celé jméno účastníka , datum narození bytem adresa účastníka, účastníka, osvojence a svědkyně 4. celé jméno účastníka , datum narození bytem adresa účastníka, účastníka, osvojence a svědkyně o osvojení zletilého I. [celé jméno účastníka], narozen [datum], syn [celé jméno svědka], narozeného [datum], bytem [adresa svědka], a [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], je od právní moci tohoto rozsudku osvojencem [celé jméno osvojitele], narozeného [datum], bytem [adresa osvojitele]. Osvojitel [celé jméno osvojitele], narozen [datum], bytem [adresa osvojitele], syn [jméno] [celé jméno osvojitele] a [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], se zapíše v knize narození [stát. instituce], ročník [rok], na straně [anonymizováno], pod číselnou řadou [anonymizováno] místo otce osvojence [celé jméno svědka]. <b>II. Osvojení má právní následky vůči potomkům osvojence [celé jméno účastníka], narozenému [datum] a [celé jméno účastníka], narozenému [datum].</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl návrh navrhovatele [celé jméno osvojitele] (dále jen„ osvojitele“) na osvojení zletilého [celé jméno účastníka], narozeného [datum] (dále jen„ osvojence“), které je obdobou osvojení zletilého. Osvojenec se k návrhu připojil.

2. S ohledem na skutečnost, že se účastníci řízení vzdali práva odvolání po vyhlášení rozsudku do protokolu před soudem I. stupně, obsahuje toto písemné vyhotovení rozhodnutí pouze zkrácené odůvodnění (§ 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

4. Osvojitel pečoval o osvojovaného společně s jeho matkou již od roku 1986, kdy začal s matkou osvojence a osvojencem sdílet domácnost. Dne [datum] uzavřeli osvojitel a matka osvojence manželství. V řízení bylo prokázáno, že osvojitel a osvojenec mezi sebou mají dlouhodobě navázán pevný vztah, který je svou povahou vztahem mezi otcem a synem. Ačkoliv se osvojenec v roce 2001 odstěhoval ze společné domácnosti, vzájemné vztahy jsou nadále velmi dobré, jako klasické rodinné vztahy, účastníci jsou v pravidelném kontaktu. Od téhož roku spolu osvojitel a osvojenec rovněž pracují v jednom zaměstnání.

5. Osvojencovy děti, [celé jméno účastníka], [datum narození], a [celé jméno účastníka], [datum narození], byly rovněž účastníky řízení. Tito účastníci s osvojením vyslovili souhlas, osvojitele považují za svého dědečka.

6. Matka osvojence [jméno] [příjmení], [datum narození], dne [datum] zemřela. Otec osvojence [celé jméno svědka], [datum narození], s osvojením souhlasil.

7. Osvojencova manželka [celé jméno svědkyně], [datum narození], s osvojením souhlasila.

8. Osvojitel má děti z prvního manželství, a to [jméno] [celé jméno osvojitele], nar. [rok], a [jméno] [celé jméno osvojitele], nar. [rok]. S těmito dětmi se stýká a má za to, že osvojení není v rozporu s jejich zájmy.

9. Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní (§ 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu (§ 795 věta první o. z.). Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy (§ 846 o. z.). Zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti (§ 847 odst. 1 písm. c) o. z.). Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (§ 847 odst. 2 o. z.) O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 o. z.). Trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela (§ 850 odst. 2 věty první o. z.). Osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas (§ 852 o. z.). Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Zanikají také práva a povinnosti opatrovníka, popřípadě poručníka, který byl jmenován, aby za rodiče tato práva a povinnosti vykonával (§ 833 odst. 1 o. z.). Vyživovací povinnost osvojence vůči jeho předkům nebo potomkům trvá nadále jen tehdy a jen v té míře, nejsou-li jiné osoby, které mají vyživovací povinnost, popřípadě nejsou-li tyto osoby schopny své vyživovací povinnosti dostát. Osvojenec má právo na výživné vůči svým předkům nebo potomkům jen tehdy a jen v té míře, není-li osvojitel s to své vyživovací povinnosti dostát (§ 853 odst. 1 o. z.). Osvojenec dědí po osvojiteli v první zákonné třídě dědiců, nevstupuje však v dědické právo osvojitele vůči jiným osobám (§ 853 odst. 2 o. z.). Má-li osvojení právní následky i pro potomky osvojence, použijí se odstavce 1 a 2 obdobně (§ 853 odst. 3 o. z.).

10. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a po vyhodnocení důkazů provedených v tomto řízení dospěl soud k závěru, že v daném případě je na místě návrhu na osvojení vyhovět. Po právní stránce pak soud věc posoudil podle § 847 odst. 1 písm. c) o. z., když v řízení bylo prokázáno, že osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního syna již v době jeho nezletilosti, a rovněž soud neshledal, že by osvojení bránil odůvodněný zájem pokrevních rodičů osvojence, resp. otce osvojence, popř. že by osvojení bylo v rozporu s dobrými mravy. Tímto rozhodnutím bude dosaženo souladu mezi faktickým stavem existujícím mezi osvojitelem a osvojencem a stavem právním. Toto rozhodnutí se odpovídajícím způsobem promítne v zápisu v knize narozených (§ 847 odst. 3 a § 797 o. z.). Soud poučil účastníky o právních následcích osvojení ve smyslu § 833 a § 853 o. z.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Všichni účastníci shodně prohlásili, že tuto náhradu nežádají.