22 C 57/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Denisou Hamerskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 33 232,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 232,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 425,39 Kč od datum do datum, s 10 % úrokem z prodlení z částky 19 147,78 Kč od 19. 12 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 388,21 Kč a dále úroku ve výši 29 % ročně z částky 19 147,78 Kč od 19. 12 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 104,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala nároku na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené mezi společností právnická osoba a žalovaným jako zákazníkem dne datum Částky 19 147,78 Kč se žalobkyně domáhala z titulu poskytnuté a dosud nevrácené půjčky, částky 14 084,83 Kč jako dosud nezaplaceného poplatku za poskytnutí této půjčky. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného 29 % smluvního úroku ve výši 1 388,21 Kč ke dni datum, a to v souladu se smluvními podmínkami předmětné smlouvy o zápůjčce, dále téhož úroku od datum do zaplacení, a rovněž zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Soud ve věci nenařídil jednání, neboť postupoval v souladu s §115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí; to neplatí ve věcech uvedených v § 120 odst.

2. Účastníci byli vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, soud bude mít za to, že k tomuto postupu nemají námitky (§101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že dne datum byla mezi společností právnická osoba a žalovaným písemně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž uvedená společnost poskytla žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum). Z předmětné smlouvy soud zjistil, že byl stranami smlouvy sjednán rovněž poplatek za poskytnutou půjčku ve výši 17 333 Kč složený z úroku ve výši 3 577 Kč, poplatku za zpracování, administrativní činnost, flexibilní splácení a doručení ve výši 7 860 Kč a poplatku za komfortní splácení a vedení zákaznického účtu ve výši 5 896 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku včetně uvedeného poplatku splácet v 60 týdenních splátkách po 623 Kč (poslední splátku ve výši 576 Kč) od datum (viz uvedená smlouva). Celková dlužná částka, když právě pojem„ celková dlužná částka“ je věřitelem do smlouvy vepsán v uvozovkách, představovala částku 37 333 Kč s tím, že právě tuto částku je žalovaný povinen splácet v uvedených týdenních splátkách (viz uvedená smlouva). Ze zákaznické karty ze dne datum soud dále zjistil, že žalovaný byl v době uzavření předmětné smlouvy svobodný, zaměstnaný na plný úvazek na základě pracovní smlouvy z roku 2015 s čistým měsíčním příjmem ve výši 39 159 Kč a měsíčními výdaji ve výši 10 000 Kč, nebyl proti němu veden výkon rozhodnutí a nebylo proti němu vedeno insolvenční řízení (viz zákaznická karta). Výše příjmu byla žalovaným věřiteli osvědčena pracovní smlouvou a výplatními páskami za květen a červen 2019 (viz zákaznická karta).

5. Z předmětné smlouvy soud rovněž zjistil, že mezi účastníky byla sjednána roční úroková sazba ve výši 29 %, a to pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy s tím, že není navázána na žádný index ani referenční úrokovou sazbu.

6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek).

7. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce, na základě níž převzal od společnosti právnická osoba částku ve výši 20 000 Kč. Půjčku včetně poplatku za poskytnutí půjčky jako celkovou dlužnou částku ve výši 37 333 Kč měl žalovaný splácet v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný dosud půjčku včetně poplatku nesplatil.

8. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem: Podle §2390 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle §2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

10. Předmětnou smlouvu o zápůjčce soud posoudil podle § 2390 a násl. o. z. jako smlouvu o zápůjčce.

11. S ohledem na charakter smlouvy o zápůjčce soud rovněž uvedenou smlouvy posoudil jako spotřebitelský úvěr, a to v souladu s § 2 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Původní věřitel a poskytovatel úvěru posoudil v souladu s výše uvedenými zákonným ustanoveními úvěruschopnosti žalovaného, když s ohledem na zjištěné majetkové a osobní poměry žalovanému úvěr poskytl.

15. Pokud se týká smluvního úroku ve výši 29 % jako výpůjční roční úrokové sazby, který žalobkyně jednak kapitalizuje do datum a dále se ho domáhá z dlužné jistiny od datum do zaplacení, soud uvádí následující: Podle §583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

16. Předmětný úrok je ve smlouvě sjednán jako„ úroková sazba“, ač v hlavním textu smlouvy je sjednán pevný úrok ve výši 3 577 Kč. Rovněž věřitel vždy zcela jasně definuje„ celkovou dlužnou částku“ ve výši 37 333 Kč. Právě tuto částku se žalovaný zavázal splácet v uvedených splátkách. Výpočtem lze dospět právě k částce 37 333 Kč. Pokud se žalobkyně domáhá dále úroku ve výši 29 % jako ročního úroku z poskytnuté jistiny, je třeba mít za to, že tento úrok je sjednán matoucím způsobem a je v rozporu se zásadními ustanoveními smlouvy, v nichž je definována celková dlužná částka (a to včetně úroku ve výši 3 577 Kč), z níž vychází i výpočet splátek úvěru. Rovněž lze s ohledem nejen na výši žalovaného smluvního úroku mít za to, že se jednalo o jednu z rozhodujících okolností, ke které bylo při uzavření smlouvy o úvěru či zápůjčce přihlíženo, resp. obecně přihlíženo je. V souladu s tím právním posouzením soud ustanovení smlouvy o výši roční úrokové sazby v rozsahu 29 % posoudil v souladu s § 583 o. z. jako neplatné a v tomto rozsahu žalobu zamítl.

17. O postoupení žalovaných pohledávek bylo rozhodnuto v souladu s §1879 a násl. z. č. 89/2012Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Podle §1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto v souladu s §1970 o. z. ve spojení s §2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. Podle §1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s §142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

20. Původně byla žalovaná částka 33 232,61 Kč (půjčka a poplatek za půjčku), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 425,39 Kč, zákonný 10 % úrok z prodlení z částky 19 147,78 Kč od datum do dne vyhlášení rozsudku datum ve výši 2 769,68 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 388,21 Kč a smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 19 147,78 Kč od datum, který soud pro potřeby zjištění rozsahu úspěchu žalobkyně kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku dne datum, tj. úrok ve výši 8 032,08 Kč. Dohromady tak byla předmětem řízení částka 47 847,97 Kč. Žalobkyně měla úspěch pouze v částce 38 427,68 Kč, tj. 80 % žalovaného předmětu řízení. Po odečtení jejího neúspěchu (20 %) od úspěchu má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 60 % vynaložených nákladů.

21. Náklady řízení žalobkyně v předmětné věci jsou představovány mimosmluvní odměnou ve výši 1 500 Kč (3 úkony právní služby po 500 Kč podle §14b odst. 1 b. 2, §11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), v náhradě hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 režijní paušály po 100 Kč podle §14b odst. odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.), v částce odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 378 Kč (§137 odst. 3 o. s. ř.) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 330 Kč Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 3 508 Kč, 60 % z této částky představuje částku 2 104,80 Kč, která byla žalobkyni na nákladech řízení přiznána. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.