32 C 10/2026

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení 38 032 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do , částka, a co do zákonného úroku z prodlení 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne , datum, žalované původně úvěr ve výši , částka, , ovšem žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplácela v dohodnutých splátkách, za dobu trvání smlouvy neuhradila ničeho. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena nesplacenou jistinou , částka, , smluvním úrokem , částka, a smluvní pokutou , částka, . Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné jistiny z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na bankovní účet žalované. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.

2. Zástupkyně žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne , datum, (na čl. 50 spisu) doplnila svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalované. Zástupkyně žalobkyně uvedla, že relevantní informace ověřovala právní předchůdkyně žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází CEE, ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI a z informacích poskytnutých žalovanou. Dále uvedla, že od podání žalobního návrhu nezaplatila žalovaná ničeho.

3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek spolu s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalované + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, (shodně vyplývá též z listiny právní předchůdkyně žalobkyně – Výpisem z běžného účtu měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala tyto částky na účet žalované.Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve spojení dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, . ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , které byly údajně uzavřeny elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku, za použití SMS kódu. Obsahem smlouvy byl úvěr v celkové výši , částka, poskytnutý na 30 dnů, celkem k zaplacení bylo , částka, . Úroková sazba byla sjednána ve výši 270,99 % ročně, RPSN činila 3789,40 %. Úvěr měl být vyplacen na shora uvedený bankovní účet žalované.Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se s žalovanou dohodla na prodloužení splatnosti úvěru, a to na 60 dnů za poplatek ve výši , částka, + Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se dále s žalovanou dohodla na prodloužení splatnosti úvěru, a to na 113 dnů za poplatek ve výši , částka, .Obchodními podmínkami , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že i právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice.

6. Z výpisu řízení EXE a E soud zjistil, že proti žalované nebylo v době před ani po uzavření smlouvy o úvěru zahájeno žádné exekuční řízení.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané to, že na účet žalované č. , č. účtu, byly poskytnuty částky ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, , ve výši , právnická osoba, Kč dne , datum, , ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, , a to převodem na tento účet ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, a to z titulu smlouvy o úvěru ve znění dodatků 1 až 22, uzavřené elektronicky. Soud tak neměl za prokázané, že to byla skutečně žalovaná, kdo předmětnou smlouvu uzavřela, neboť přístupové údaje k účtu, stejně jako mobilní telefon, mohly být zneužity jinou osobou, například osobou, která s majitelem účtu žije v společné domácnosti. Žalobkyně dále neprokázala, že se její právní předchůdkyně před uzavřením úvěrové smlouvy jakkoli zabývala úvěruschopností žalované, tvrzení o tom, že majetková situace žalované byla prověřena prostřednictvím lustrací v dostupných evidencích nebylo prokázáno. Právní předchůdkyně žalobkyně se současně nijak nezabývala příjmy a výdaji žalované, přestože tyto informace jsou zásadní pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované a poskytla úvěr osobě, o jejíž majetkových poměrech neměla prakticky žádné informace. Kdyby si právní předchůdkyně žalobkyně vyžádala od žalované před tím, než uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, výpis z jejího účtu u banky zjistila by, že žalovaná čerpá několik dalších úvěry v řádu desítek tisíc korun, a to dokonce i ve stejném měsíci jako úvěr z něhož je žalováno v tomto řízení, má častý záporný zůstatek na účtu žalované, včetně častého čerpání hotovosti, a dále také že se žalovaná hojně věnuje sázkám na internetu. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované a žalovaná rozhodně nebyla úvěruschopná.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

11. Přestože shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Rovněž chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Jelikož nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, dospěl soud k závěru, že je smlouva o úvěru neplatná.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně, řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované, právní předchůdkyně žalobkyně se vůbec nezabývala majetkovou situací žalované a poskytla úvěr osobě, která evidentně úvěruschopná nebyla.

19. Soud proto věc posoudil podle ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“20. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

21. Soud dospěl k závěru, že žalované bylo vyplacena celkem částka , částka, z titulu úvěrové smlouvy dne , datum, ve spojení dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, . ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, a dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , žalovaná ničeho nevrátila. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné úvěrové smlouvy , částka, . Jelikož soud úvěrovou smlouvu posoudil jako neplatnou pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně, zamítl soud nárok žalobkyně na zaplacení ostatních nároků, stejně jako nárok žalobkyně na zaplacení zákonných úroků z prodlení, neboť nárok na jejich zaplacení vzniká až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny na základě rozhodnutí soudu (k tomu srov. právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, ).

22. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 68,8 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil 31,2 %. Odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 37,6 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily , částka, , tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku , částka, . Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, , a úspěšné žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení) a třemi režijními paušály po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, . Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupkyni žalobkyně.