32 C 104/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 261.562,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem 5,7 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení částka, s kapitalizovaným úrokem částka, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s kapitalizovaným úrokem částka, dále spolu s úrokem 5,7 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení částka, a dále spolu se smluvním úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. 012481060R“, kterou uzavřela žalobkyně se žalovaným dne datum, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše částka. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel dohodnutým způsobem, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni datum a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Po zesplatnění pohledávky žalovaný neuhradil ničeho. Dlužná částka částka je tvořena následujícími položkami: nesplacenou jistinou úvěru částka a poplatky částka. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroků z úvěru a úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.

2. Žalobkyně doplnila na výzvu soudu svá žalobní tvrzení o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela za informací, které jí poskytl sám žalovaný, tyto si dále ověřila v dostupných evidencích. Žalobkyně k těmto tvrzením předložila k důkazu listiny, které budou podrobněji rozebrány dále.

3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto uzavřel, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání podle § 115 o. s. ř.

4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o úvěru č. 012481060R ze dne datum měl soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uvedeného dne uzavřena úvěrová smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpat úvěr až do výše částka. Úroková sazba byla sjednána ve výši 5,859 % ročně. Informací z právnická osoba + listinou Data o žádosti měl soud za prokázané, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, přičemž vycházela z informací, které sama zjistila, nikoli pouze z tvrzení žalovaného. Žádostí o poskytnutí úvěru ze dne datum měl soud za prokázané, že žalovaný požádal prostřednictvím svého internetového bankovnictví výše uvedeného dne o poskytnutí úvěru s parametry, které odpovídají parametrům výše uvedené smlouvy o úvěru. Žalovaný v žádosti uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši částka, pravidelné měsíční výdaje pak uvedl v částce částka, dále uvedl, že na splátky úvěrů vynaloží měsíčně částku částka. Předsmluvními informacemi ke spotřebitelskému úvěru měl soud za prokázané, že žalobkyně zprostředkovala žalované před uzavřením úvěrové smlouvy všechny zákonem požadované informace. Záznamem o podpisu klienta měl soud za prokázané, že žalovaná se s těmito informacemi seznámila. Obchodními podmínkami pro ČSOB spotřebitelské úvěry účinnými od datum měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Výpisem z běžného účtu žalované a výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázané čerpání úvěru dne datum. Interním přehledem o úvěru měl soud za prokázanou výši a strukturu dluhu a průběh splácení úvěru žalovaným. Listinou „jméno FO účtu nebylo dost peněz“ (1. upomínka) + Výzvou k zaplacení dluhu (1. výzva) + + Opakovanou výzvou k zaplacení dluhu (2. výzva) měl soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou opakovaně upozornila na prodlení s úhradou splátek úvěru a vyzývala ji k nápravě, k prvnímu prodlení došlo k datum. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobkyně po marných písemných upomínkách a výzvách přistoupila k zesplatnění pohledávky úvěru ke dni datum, a toto zesplatnění řádně oznámila žalované. Předžalobní upomínkou učiněnou zástupkyní žalobkyně ze dne datum + Podacím archem měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva dostala do dispozice žalovaného, neboť byla odeslána na adresu evidovanou jako adresa trvalého bydliště žalovaného.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá tvrzením žalobkyně uvedeným v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud odkazuje.

6. Soud zjistil, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno 1 exekuční řízení EXE a 0 řízení E. Po uzavření smlouvy o úvěru nebyla proti žalovanému zahájena žádná exekuční řízení. Z výše provedených listinných důkazů je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, přičemž nevycházela pouze z informací, které jí poskytl sám žalovaný, ale také z informací z dostupných registrů, které porovnala s vlastní mnohaletou znalostí žalovaného a jeho majetkových poměrů.

7. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání do výše částka, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný, byť úvěr čerpal, jej řádně nesplácel dohodnutým způsobem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni řádně a včas splácet nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným. Ohledně úroků z úvěru soud neaplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od datum, v platném znění, podle kterého platí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší“, neboť v tomto případě žalobkyně požaduje úrok z úvěru ve výši odpovídající v rozhodném období zákonnému úroku z prodlení.

8. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady jsou tvořeny: soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem částka za dva úkony právní služby po částka dle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účinné do datum) a za jeden úkon právní služby částka dle § 7 bod 6, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účinné od datum), dvěmi paušálními náhradami po částka, tj. 600 dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účinné do datum), a jednou paušální náhradou 450 dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (účinné od datum) a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo podle řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.