32 C 124/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 18.267,55 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do úroku 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a co do úroku 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku , částka, spolu skapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, ,zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,úrokem 25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,úrokem 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.b) částku , částka, spolu skapitalizovaným úrokem , částka, ,zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,úrokem 25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,úrokem 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni v prvním nároku částku , částka, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a dále spolu s úrokem 25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Rámcové smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne , datum, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovanou, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně založila a vedla pro žalovanou běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaná se ve smlouvě zavázala v případě vzniku nepovoleného debetního zůstatku tento obratem uhradit, včetně úroků. Žalovaná účet neužívala řádně, vznikl jí nepovolený debetní zůstatek, který ani přes výzvy právní předchůdkyně žalobkyně neuhradila. Dlužná částka , částka, je tvořena pouze dlužnou jistinou – nepovoleným debetním zůstatkem.Ve druhém nároku se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, spolu s úrokem , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s úrokem 25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o kontokorentu č. , hodnota, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr do limitu , částka, . Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela nicméně smluvní podmínky, neboť jej přečerpala a nepovolený rozdíl neuhradila ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně, která dlužnou částku ke dni , datum, zesplatnila. Dlužná částka , částka, je dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, a smluvní pokutou , částka, .Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěrů a zákonných úroků z prodlení z dlužných částek, a to za období a ve výši, jak je specifikováno výše.

1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , 2x Seznamem postoupených pohledávek, Potvrzením úplatě ze dne , datum, , 2x Oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Podacími lístky. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

2. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 28 – 30 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku II tohoto rozsudku.

2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

3. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně ve svém podání doručeném soudu dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně při posuzování schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr vycházela z interních schvalovacích postupů, založených na znalosti žalované a lustrace v dostupných evidencích.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních a platebních služeb ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně založila a vedla pro žalovanou běžný platební účet, který se žalovaná zavázala užívat podle smluvních podmínek.Návrhem na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná prostřednictvím svého internetového bankovnictví požádala o poskytnutí kontokorentního úvěru k účtu, který pro ni právní předchůdkyně žalobkyně vedla, s úvěrovým limitem , částka, . Úvěr měl být úročen úrokovou sazbou 19,90 % ročně, RPSN činila 21,82 %. Žalovaná se zavázala zajistit dostatek disponibilních prostředků na svém běžném účtu, z nichž bude možné vyčerpanou část úvěru hradit.Akceptací návrhu na uzavření smlouvy o kontokorentu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně shora uvedený návrh na uzavření smlouvy akceptovala, za shodných podmínek.Odstoupením od smlouvy ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s účinností k , datum, odstoupila od smlouvy a pohledávku zesplatnila.Prohlášením o okamžité splatnosti zajišťovaného závazku a výzvou k uhrazení dluhu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně po odstoupení od smlouvy vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že tato výzva se jí dostala do dispozice.Tím byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá tvrzením žalobkyně, jak byla stručně zrekapitulována v odstavci 1 odůvodnění tohoto rozsudku, a proto na ně soud zcela odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované, a to na základě znalosti poměrů žalované, pro kterou vedla její běžný účet.

5. Hmotně právní posouzení věci ohledně dlužné částky z prvního nároku spočívalo v ustanovení § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, o smlouvě o účtu, dle kterých se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2664 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může majitel účtu nakládat s peněžními prostředky na účtu způsobem a za podmínek ujednaných ve smlouvě. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku založit pro žalovanou účet a umožnit jí jeho užívání dostála, žalovaná naopak nedostála svému závazku užívat účet za podmínek stanovených ve smlouvě řádně, na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Žalovaná je proto povinna tento nepovolený debetní zůstatek právní předchůdkyni žalobkyně, respektive žalobkyni, uhradit.

6. Hmotněprávní posouzení ohledně kontokorentního úvěru spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, ve spojení s ust. § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalované přečerpat peněžní prostředky na jejím účtu (kontokorentní úvěr), zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o kontokorentním úvěru zcela oprávněným.

7. Ohledně úroků z úvěru soud aplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od , datum, podle kterého mimo jiné platí, že platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Jelikož žalobkyně vzala žalobu v části, ve které požadovala zaplacení úroků z úvěru ve výši přesahující limity shora citovaného ustanovení, shledal soud nově požadované úroky z úvěru oprávněnými a takto je žalobkyni přiznal.

8. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že: „Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.

4. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

5. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch, a neúspěch měla pouze v nepatrné části tvořené úrokem z úvěru ve výši , částka, , tedy ve výši zanedbatelné oproti zbytku předmětu řízení, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.