32 C 156/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 60.235,84 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – to vše údajně z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. Multitude Bank p. l. c., se žalovanou dne datum, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr revolvingový úvěr, který žalovaná vyčerpala v konečné výši částka. Úvěr měl být splacen do datum. Za dobu trvání smlouvy žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně pro případ, že by jejímu nároku nebylo možné vyhovět z titulu smlouvy o úvěru, navrhla alternativu, aby jejímu nároku bylo vyhověno z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, které byly finanční prostředky prokazatelně poukázány na její bankovní účet vedený u právnická osoba. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z částky a za období, jak je specifikováno výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne datum, Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne datum, Dodatkem č. hodnota ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum, Seznamem postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez jednání podle § 115a o. s. ř.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky právnická osoba., doručenou soudu dne datum, měl soud za prokázané, že účet č. 1239001390267/0100 patří žalované (na čl. 23) + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované ve výši částka dne datum (shodně i žalobkyní předložená blíže neoznačená interní listina žalobkyně). Úvěrovou smlouvou vztahující se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice ze dne datum, která nebyla podepsána žádnou ze smluvních stran, měl soud za prokázaný obsah této listiny, neměl nicméně za prokázané to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou skutečně došlo k uzavřením úvěrové smlouvy v předloženém znění, jelikož listina působí spíše jako návrh na uzavření smlouvy, u něhož chybí jakýkoli údaj o jeho akceptaci. Soud proto neměl za prokázané, že žalovaná s touto smlouvou skutečně souhlasila a v tomto znění ji s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela. Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, Standardními úvěrovými podmínkami vztahujícími se na klienty s trvalým bydlištěm v České republice a Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázaný obsah těchto listin, neměl nicméně za prokázané to, že žalovaná se s nimi seznámila. Platebními informacemi měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ve své interní listině evidovala čerpání úvěru v celkové výši částka, dále úroky částka a částka jako náhradu účelně vynaložených nákladů. Listinou „Loan application info“ měl soud za prokázané, že žalobkyně ve své interní listině evidovala údaje o úvěru a základní osobní informace žalované (bydliště, e-mail, telefonní číslo a údaj, že příjem žalované pochází ze mzdy nebo z platu). Tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila žalovanou v dostupných evidencích (ISIR, CEE, SOLUS, NRKI A BRKI) zůstalo v rovině neprokázaného tvrzení. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. Anonymizováno/Anonymizováno byla poskytnuta částka ve výši částka, a to převodem na tento účet dne datum, údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaná, neboť úvěrová smlouva nebyla podepsána žádnou ze smluvních stran, soud tak neměl za prokázané, že žalovaná tuto smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela. Předložená úvěrová smlouva působí spíše dojmem návrhu smlouvy, bez údaje o jeho akceptaci smluvními stranami. Soud dodává, že přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady či mobilní telefon. Jelikož smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána, neměl soud za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka částka došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. Anonymizováno/Anonymizováno dne datum, jak soudu na dotaz sdělila právnická osoba. ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne datum (na čl. 23 – 25 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka částka. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši částka a z ní zákonné úroky z prodlení v zákonné výši za období od datum. adresa.000 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.

6. Soud pro úplnost dodává, že i pokud by bylo prokázáno řádné uzavření úvěrové smlouvy, a současně řádné ověření totožnosti žalované, na výsledku řízení by to ničeho nezměnilo, neboť z výše provedených důkazů je evidentní, že právní předchůdkyně žalobkyně se žádným způsobem nezabývala úvěruschopností žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, respektive žalobkyně toto neprokázala. Z výpisu řízení EXE a E soud zjistil, že proti žalované bylo v období od roku 2022 do roku 2024 (tedy v době, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva) zahájeno celkem šest exekučních řízení, z toho minimálně dvě před uzavřením úvěrové smlouvy. Toto mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit nahlédnutím do Centrální evidence exekucí za zanedbatelný poplatek, a ověřit si tak najisto, že žalovaná rozhodně úvěruschopná není.

7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 8. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku částka) a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku částka). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 66,41 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil 33,59 %. Odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 32,82 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily částka, tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku částka. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem částka za tři úkony právní služby po částka dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po částka, tj. částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.