32 C 169/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 72.116,65 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaných úroků ve výši 7.394 Kč a dále co do smluvní pokuty ve výši 18.617,65 Kč.</b> <b>II. Žaloba se zamítá co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a dále co do částky 27.868,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27.868,95 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25.630,05 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 4.208,10 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25.630,05 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 72.116,65 Kč s příslušenstvím v rozsahu, který je souhrnem nároků uvedených ve výrocích I. a II. – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru splatné ve splátkách“ [číslo] kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovanou dne [datum], ve znění dalších šesti smluv stejného označení a téhož čísla, uzavřených údajně mezi týmiž smluvními stranami ve dnech, které vyplývají z jednotlivých smluv rozebíraných dále, přičemž poslední touto smlouvou byla smlouva údajně uzavřená dne [datum], kde jistina úvěru byla uvedena ve výši 57.056,90 Kč, na základě kterých právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalované úvěr v celkové výši 62.500 Kč. Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, a proto právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni [datum] a vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu. Žalovaná na konto smluv v průběhu smluvního vztahu uhradila částku 36.869,95 Kč. Dlužná částka ve výši 72.116,65 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 53.499 Kč a smluvní pokutou 18.617,65 Kč.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Dohodou o postoupení pohledávek ze dne [datum] + Přílohy, Potvrzením o provedení transakce – platby za postoupené pohledávky ze dne [datum], Přílohou – Seznam postoupených pohledávek na čl. 56, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] Podacím archem ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] učiněné přímo žalobcem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělil žalobce podáním doručeným soudu dne [datum], že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

5. K dotazu soudu ohledně toho, jak právní předchůdce žalobce zjišťoval úvěruschopnost žalované, zástupce žalobce uvedl, že k tomuto nedisponuje žádnými listinnými důkazními prostředky. Soud zjistil, že proti žalované bylo v době před uzavřením smluv o úvěru vedeno celkem 1 exekuční řízení, další tři exekuční řízení proti žalované byla zahájena až po uzavření smluv o úvěru. Proti žalované nebylo nikdy vedeno žádné řízení o nařízení výkonu rozhodnutí. <i>Soud zjistil počet exekucí vedených proti žalované:</i> 1 řízení EXE zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 3 řízení EXE zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena po uzavření smlouvy o úvěru.

6. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky [právnická osoba] doručená soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] patří žalované (na čl. 44) + Výpisy z běžného účtu žalované, měl soud za prokázané platby od žalobce žalované ve výši 10.000 Kč dne [datum], 15.000 Kč dne [datum], 7.500 Kč dne [datum], 20.000 Kč dne [datum], 5.000 Kč dne [datum], 2.500 Kč dne [datum], 2.500 Kč dne [datum] (na čl. 25 – 43). Smlouvou o úvěru splatné ve splátkách [číslo] ze dne [datum] – nepodepsaná žalovanou ani druhou stranou (na čl. 48 – 49), Smlouvou o úvěru splatné ve splátkách [číslo] ze dne [datum] – nepodepsaná žalovanou ani druhou stranou (na čl. 50 – 51), Smlouvou o úvěru splatné ve splátkách [číslo] ze dne [datum] – nepodepsaná žalovanou ani druhou stranou (na čl. 52 – 53), Smlouvou o úvěru splatné ve splátkách [číslo] ze dne [datum] – nepodepsaná žalovanou ani druhou stranou (na čl. 54 – 55), Smlouvou o úvěru splatné ve splátkách [číslo] ze dne [datum] – nepodepsaná žalovanou ani druhou stranou (na čl. 58 – 59), Smlouvou o úvěru splatné ve splátkách [číslo] ze dne [datum] – nepodepsaná žalovanou ani druhou stranou a Smlouvou o úvěru splatné ve splátkách [číslo] ze dne [datum] – nepodepsaná žalovanou ani druhou stranou – nepodepsanými žalovanou ani právním předchůdcem žalobce (z těchto smluv bylo dle žaloby žalováno), měl soud za prokázané pouze to, že nebyly vlastnoručně podepsány žalovanou, nebyly opatřeny ani zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud proto neměl za prokázané, zda tyto smlouvy vůbec uzavřela žalovaná, případně zda byly vůbec uzavřeny, a proto soud neměl za prokázaný ani jejich obsah, neboť nemá postaveno najisto, s jakými smlouvami se žalovaná údajně při jejich údajném uzavírání seznámila, ani to, zda to byla skutečně žalovaná, kdo smlouvu uzavřel. Přehledem plateb původního věřitele (na čl. 57) měl soud za prokázané, že žalovaná na konto výše uvedených smluv o úvěru uhradila celkem částku 36.869,95 Kč. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázanou platbu ve výši 0,01 Kč dne [datum] z účtu žalované na účet právního předchůdce žalobce, avšak nikoliv to, kdo tuto platbu uskutečnil. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázanou platbu ve výši 10.000 Kč dne [datum] z účtu právního předchůdce žalobce na účet žalované. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázanou platbu ve výši 15.000 Kč dne [datum] z účtu právního předchůdce žalobce na účet žalované. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázanou platbu ve výši 7.500 Kč dne [datum] z účtu právního předchůdce žalobce na účet žalované. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázanou platbu ve výši 20.000 Kč dne [datum] z účtu právního předchůdce žalobce na účet žalované. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázanou platbu ve výši 5.000 Kč dne [datum] z účtu právního předchůdce žalobce na účet žalované. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázanou platbu ve výši 2.500 Kč dne [datum] z účtu právního předchůdce žalobce na účet žalované. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázanou platbu ve výši 2.500 Kč dne [datum] z účtu právního předchůdce žalobce na účet žalované. Obchodními podmínkami [právnická osoba] měl soud za prokázané znění těchto obchodních podmínek, avšak nikoliv to, zda se žalovaná s těmito podmínkami skutečně seznámila. Listinou nazvanou:„ KIZAP [číslo]“ měl soud za prokázané znění této listiny, která je však pouze interní listinou právního předchůdce žalobce. Dopisem žalobce žalované měl soud za prokázané, že žalobce oznámil žalované nové číslo účtu, kam měla po postoupení pohledávky hradit dluh přímo žalobci, k čemuž ji zároveň vyzval. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky odeslal žalované jeden dopis, a dále že pověřený terénní pracovník žalobce dvakrát navštívil žalovanou v jejím bydlišti na kontaktní adrese. Upomínkou ze dne [datum] + Opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum] + Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovanou celkem třikrát k úhradě dlužné částky, přičemž za každou z upomínek si účtoval částku 50 Kč a že posledně uvedená předžalobní výzva se dostala do dispozice žalované, neboť je zde prokázáno odeslání na adresu žalované. Předáním do advokátní kanceláře ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce předal věc k právnímu řešení zástupci žalobce. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice. Platební historií na čl. 38, měl soud za prokázané, že byla uhrazena [datum] částka 5.500 Kč.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. [bankovní účet] byly poskytnuty částky ve výši 10.000 Kč dne [datum], 15.000 Kč dne [datum], 7.500 Kč dne [datum], 20.000 Kč dne [datum], 5.000 Kč dne [datum], 2.500 Kč dne [datum], 2.500 Kč dne [datum], a to převody na tento účet ve výše uvedených termínech údajně na základě výše uvedených smluv o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela se žalobcem skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a rodný list a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouvy o úvěru nebyly žalovanou podepsány a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobce tvrdil, že žalovaná podepsala smlouvy elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon, resp. právní jednání žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částky výše uvedené došly na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. [bankovní účet] ve výše uvedených dnech, jak soudu na dotaz sdělila [právnická osoba] ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne [datum] (na čl. 25 – 44 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým a zda byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka výše uvedená, tzn. 62.500 Kč. Zároveň měl soud za prokázané, že žalovaná právnímu předchůdci žalobce vrátila částku ve výši 36.869,95 Kč, jak uvedl žalobce v částečném zpětvzetí žaloby. Soud tak žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem jistinu dluhu po odečtení úhrady ze strany žalované ve výši 25.630,05 Kč ([číslo] – [číslo] = [číslo]) a z ní zákonné úroky z prodlení. Částku 25.630,05 Kč soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Ostatní nároky žalobce (mimo těch nároků, o které vzal žalobu žalobce částečně zpět a pro které bylo řízení částečně zastaveno) soud jako nedůvodně uplatněné zamítl, neboť vyplývají z neplatné úvěrové smlouvy.

8. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. [bankovní účet] byla ze strany právního předchůdce žalobce poskytnuta částka celkem 62.500 Kč, a to údajně na základě výše uvedené smlouvy o úvěru. Dále bylo prokázáno, že žalovaná na účet právního předchůdce žalobce uhradila částku 36.869,95 Kč, a to údajně jako splátku poskytnutého úvěru. Soud naopak neměl za prokázané, zda byly smlouvy o úvěru uzavřeny, případně zda je skutečně uzavřela žalovaná, ale pouze to, že žalované byla vyplacena částka 62.500 Kč, ze které žalovaná právnímu předchůdci žalobce vrátila částku ve výši celkem 36.869,95 Kč, a to před podáním žaloby. Soud tak žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši 25.630,05 Kč a z ní zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období jak jsou uvedeny ve výroku III. tohoto rozsudku. Částku 25.630,05 Kč soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smluv o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobcem uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku II tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.

9. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 10. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970, podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení.

11. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

12. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalované tak činil více než 50 % – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.