32 C 173/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 22.529 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba se zamítá co do částky 9.817,57 Kč, dále co do zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9.817,57 Kč od [datum] do zaplacení, dále co do úroků z úvěru ve výši 4.795 Kč a dále co do smluvní pokuty ve výši 7.509 Kč.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5.202,43 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5.202,43 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 15.020 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 15.020 Kč od [datum] do zaplacení, dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 2.122,45 Kč, dále spolu s úroky z úvěru ve výši 4.795 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 7.509 Kč – to vše z titulu„ Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách“ [číslo] kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovanou dne [datum] (v elektronické podobě), na základě které údajně právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 17.500 Kč. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce se žalovanou druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technicky dodatkem výše uvedené smlouvy ze dne [datum], dle tvrzení žalobce na základě tohoto dodatku byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku 17.224,98 Kč. Žalovaná údajně úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutých splátkách a proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění, od smlouvy odstoupil a pohledávku zesplatnil ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši 22.529 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 15.020 Kč a smluvní pokutou 7.509 Kč. Dále žalobce požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak byly specifikovány výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Dohoda o postoupení pohledávek ze dne [datum], Potvrzení o přijetí platby za postoupené pohledávky ze dne [datum], Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podací arch ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

4. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že žalovaná měla vedeno 0 řízení EXE, která byla zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru, dalších 6 řízení EXE po uzavření smluv o úvěru, o které jde v tomto řízení. Již z tohoto je patrno, že žalovaná fakticky úvěruschopná nebyla.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: [právnická osoba] doručená soudu dne [datum], měl soud za prokázané, že účet č. [bankovní účet] patří žalované (na čl. 22) + Výpisem z běžného účtu žalované, měl soud za prokázanou platbu od právního předchůdce žalobce žalované ve výši 17.500 Kč dne [datum] (na čl. 23 - 26). Smlouvou o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne [datum] na částku 17.500 Kč měl soud za prokázaný obsah této listiny, zejména výši údajného úvěru 17.500 Kč, soud však neměl za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena přímo žalovanou, neboť na ní naprosto chyběl podpis žalované. Proto soud nebude rozebírat další parametry této smlouvy. Smlouvou o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ze dne [datum] na částku 17.224,98 Kč měl soud za prokázaný obsah této listiny, zejména výši údajného úvěru 17.224,98 Kč, soud však neměl za prokázané, že tato smlouva byla uzavřena přímo žalovanou, neboť na ní naprosto chyběl podpis žalované. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce se žalovanou druhou smlouvu o úvěru téhož čísla, která je však technicky dodatkem výše uvedené smlouvy ze dne [datum], dle tvrzení žalobce na základě tohoto dodatku byl předchozí závazek upraven tak, že jistina úvěru nově činila částku 17.224,98 Kč. I u této smlouvy soud považuje za cela nadbytečné, aby rozebíral její další parametry za situace, kdy na smlouvě chyběl podpis žalované. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázanou platbu provedenou na účet žalované č. [bankovní účet] ve výši 17.500 Kč dne [datum]. Výpisem z účtu právního předchůdce žalobce, měl soud za prokázanou platbu provedenou z účtu žalované č. [bankovní účet] ve výši 1 Kč dne [datum] na účet právního předchůdce žalobce. Listinou nazvanou: [anonymizováno] [číslo] měl soud za prokázané, že jde o interní doklad právní předchůdce žalobce a že v něm byly uvedeny základní parametry úvěru. [ulice] podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách měl soud za prokázané znění těchto obchodních podmínek, avšak vůbec neměl soud za prokázané, že se s těmito podmínkami skutečně seznámila žalovaná. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že žalobce prostřednictvím svého zástupce řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby a rovněž měl soud za prokázaný fakt, že se tato výzva dostala do dispozice žalované, jak vyplývá z podacího archu. Upomínkou ze dne [datum], Opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum] a Předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, avšak vzhledem k tomu, že chybí jakýkoliv podací arch nebo podací lístek, není vůbec jisté, zda se tyto výzvy dostaly žalované vůbec do dispozice.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. [bankovní účet] byla poskytnuta částka 17.500 Kč, a to převodem na tento účet dne [datum]. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela se žalobcem skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobce tvrdil, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka 17.500 Kč došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. [bankovní účet] dne [datum], jak soudu na dotaz sdělila [právnická osoba] ve své odpovědi na výzvu soudu doručené soudu dne [datum] (na čl. 22 – 26 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka 17.500 Kč. Soud tak žalobci přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši 5.202,43 Kč (k této částce soud dospěl tak, že od částky 17.500 Kč, kterou právní předchůdce žalobce žalované poskytl, odečetl částku, kterou žalovaná uhradila a to 12.297,57 Kč a tím dospěl k částce 5.202,43 Kč) a z ní zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně, které však soud přiznal už ode dne [datum] (tj. ode dne, od kterého byly zákonné úroky z prodlení dle tvrzení v žalobě kapitalizovány) do zaplacení. Částku 5.202,43 Kč soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobcem uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl – soud tak zamítl konkrétně tyto nároky žalobce: 9.817,57 Kč, dále zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 9.817,57 Kč od [datum] do zaplacení, dále úroky z úvěru ve výši 4.795 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 7.509 Kč. Soud ještě nad rámec výše uvedeného odůvodnění uvádí, že úvěr 17.500 Kč byl dle tvrzení žalobce poskytnut na dobu 23 měsíců, přičemž úroková sazba činila 100 % ročně a roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činila 161 % ročně. <i>7. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce řádně nezjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou její úvěruschopnost.</i> 8. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 9. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970, podle kterého platí, že:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení.

10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z úvěru a úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalované tak činil více než 50 % – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.