32 C 174/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8.640 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky 6.640 Kč, dále co do kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 608,46 Kč, dále co do úroků z úvěru ve výši 19,38 % ročně z částky 6.609,75 Kč od datum do zaplacení a dále co do zákonných úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4.609,75 Kč od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2.000 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2.000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 8.640 Kč spolu s úroky z úvěru a spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku – to vše z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti anonymizováno“ číslo (smlouva o úvěru dle účinného zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku), kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. právnická osoba, se žalovanou dne datum, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 8.000 Kč v hotovosti vyplacené žalované obchodním zástupcem právního předchůdce žalobce. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela v dohodnutých splátkách, resp. dohodnutým způsobem, a proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dluhu, neboť splatnost celého úvěru nastala ke dni datum. Žalovaná na konto smlouvy v průběhu smluvního vztahu uhradila částku 6.000 Kč. Dlužná částka ve výši 8.640 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou úvěru 6.609,75 Kč, poplatkem za administrativní činnost 0 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 1.888,61 Kč a poplatkem za životní pojištění 141,64 Kč. Dále žalobce požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, které byly specifikovány výše.

3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, Seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum + Informace o zpracování osobních údajů ze dne datum + Podací lístek ze dne datum. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

5. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobce, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 2. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že žalobce řádně nezjišťoval před uzavřením smlouvy o úvěru se žalovanou její úvěruschopnost. Soud zjistil z Výpisu řízení EXE, že žalovaná měla 10 vedených řízení EXE a 12 řízení E, která byla zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru, o kterou jde v tomto řízení a dalších 0 řízení EXE zahájena po uzavření uvedené smlouvy o úvěru. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru posoudil jako neplatnou a vzhledem k tomu, že žalovaná na konto smlouvy uhradila částku 6.000 Kč, soud žalobu částečně zamítl v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a naopak soud vyhověl žalobě v rozsahu uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku, avšak nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z úvěru a úroků z prodlení. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalované tak činil více než 50 % – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.