32 C 175/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení 67.680,11 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do:a), částka, ,kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení , částka, ,kapitalizovaného úroku , částka, ,zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,úroku 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,b), částka, ,kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení , částka, ,kapitalizovaného úroku , částka, ,zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,úroku 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,c), částka, ,kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení , částka, ,kapitalizovaného úroku , částka, ,zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,úroku 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) , částka, ,b) , částka, ,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni v prvním nároku , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem , částka, , dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplatila v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně, za dobu trvání smlouvy uhradila , částka, , poslední splátku uhradila dne , datum, . Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, a dlužným poplatkem , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, jak je specifikováno výše.Ve druhém nároku se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem , částka, , dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplatila v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně, za dobu trvání smlouvy uhradila , částka, , poslední splátku uhradila dne , datum, . Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, a dlužným poplatkem , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, jak je specifikováno výše.Ve třetím nároku se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, spolu s kapitalizovaným úrokem , částka, , dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení , částka, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplatila v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně, za dobu trvání smlouvy uhradila , částka, , poslední splátku uhradila dne , datum, . Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, a dlužným poplatkem , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, jak je specifikováno výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek spolu s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila svá žalobní tvrzení v podáním doručeném soudu dne , datum, (na čl. 30 – 35 spisu), v němž uvedla, že její právní předchůdkyně vycházela při posuzování úvěruschopnosti žalované z tvrzení žalované, jak jsou uvedena v Žádosti o úvěr – , Anonymizováno, tvrzení žalované byla ověřena doklady předloženými žalovanou, v insolvenčním rejstříku bylo ověřeno, že žalovaná není v insolvenci. Listiny žalobkyně nemá k dispozici, neboť byly její právní předchůdkyni pouze předkládány k nahlédnutí. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení navrhla listinné důkazy: kartu zákazníka, úvěrové smlouvy, tabulku umoření a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020, které budou podrobněji rozebrány dále.

4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě soudu nesdělili, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nesouhlasí, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména popsán dále, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 15. splátkách, dále celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem , částka, , tvořené jistinou , částka, , úroky z úvěru , částka, , poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení , částka, a poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu , částka, . Dále měl soud za prokázanou výši úrokové sazby 86 % ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 148,48 %.Tabulkou umoření k č. smlouvy , číslo, z níž se podává, že dne , datum, měl soud za prokázané, že byla žalované vyplacena částka , částka, , čímž byl celý úvěr vyčerpán a žalovaná z tohoto úvěru uhradila , částka, .Zákaznickou kartou – Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zároveň vyplnila formulář, který právní předchůdkyně žalobkyně použila k prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla, že v nájemním bytě, je , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyživovacích povinností nevlastní auto, je , Anonymizováno, , její zdrojem příjmu jsou , Anonymizováno, , částka, . Dále uvedla, že další čisté příjmy v domácnosti , částka, , interní splátky , částka, a odhadované měsíční výdaje , částka, s tím, že nemá jiné závazky z úvěrů ani z kreditních karet. Již z toho je zřejmé, že výdaje žalovanou uvedené nemohou odpovídat skutečnosti, neboť uvedená částka nemůže pokrýt potřeby jediné osoby a už vůbec ne osoby s vyživovací povinností, výdaje byly zřejmě účelově poníženy tak, aby žalovaná dosáhla, vzhledem k uvedenému příjmu, alespoň nějakého disponibilního zůstatku a příjmy domácnosti byly účelově nadhodnoceny ze stejného důvodu.Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 65. splátkách, dále celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem , částka, , tvořené jistinou , částka, , úroky z úvěru , částka, , poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení , částka, . Dále měl soud za prokázanou výši úrokové sazby 86% ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 159,34 %.Tabulkou umoření k č. smlouvy , číslo, , z níž se podává, že dne , datum, měl soud za prokázané, že byla žalované vyplacena částka , částka, , čímž byl celý úvěr vyčerpán a žalovaná z tohoto úvěru uhradila , částka, .Zákaznickou kartou – Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zároveň vyplnila formulář, který právní předchůdkyně žalobkyně použila k prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla, že je spoluvlastníkem bytu, je vdaná, má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti nevlastní auto, je zaměstnaná jako , Anonymizováno, s čistým měsíčním příjmem , částka, . Dále uvedla, že další čisté příjmy v domácnosti , částka, , interní splátky , částka, a odhadované měsíční výdaje , částka, s tím, že nemá jiné závazky z úvěrů ani z kreditních karet. Již z toho je zřejmé, že výdaje žalovanou uvedené nemohou odpovídat skutečnosti, neboť uvedená částka nemůže pokrýt potřeby jediné osoby a už vůbec ne osoby s vyživovací povinností, výdaje byly zřejmě účelově poníženy tak, aby žalovaná dosáhla, vzhledem k uvedenému příjmu, alespoň nějakého disponibilního zůstatku a příjmy domácnosti byly účelově nadhodnoceny ze stejného důvodu.Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši úvěru , částka, , délku poskytnutí úvěru, který měl být splácen v 78. splátkách, dále celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem , částka, , tvořené jistinou , částka, , úroky z úvěru , částka, , poplatkem za službu komfortního a flexibilního splácení , částka, . Dále měl soud za prokázanou výši úrokové sazby 86 % ročně s tím, že roční procentuální sazba nákladů (tzv. RPSN) činí 156,89 %.Tabulkou umoření k č. smlouvy , číslo, , z níž se podává, že dne , datum, měl soud za prokázané, že byla žalované vyplacena částka , částka, , čímž byl celý úvěr vyčerpán a žalovaná z tohoto úvěru uhradila , částka, .Zákaznickou kartou – Žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , zároveň vyplnila formulář, který právní předchůdkyně žalobkyně použila k prověření úvěruschopnosti žalované. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájemním bytě, je vdaná, má , Anonymizováno, vyživovací povinnost nevlastní auto, je zaměstnaná jako , Anonymizováno, s čistým měsíčním příjmem , částka, . Dále uvedla, že další čisté příjmy v domácnosti , částka, a odhadované měsíční výdaje , částka, s tím, že nemá jiné závazky z úvěrů ani z kreditních karet. Již z toho je zřejmé, že výdaje žalovanou uvedené nemohou odpovídat skutečnosti, neboť uvedená částka nemůže pokrýt potřeby jediné osoby a už vůbec ne osoby s vyživovací povinností, výdaje byly zřejmě účelově poníženy tak, aby žalovaná dosáhla, vzhledem k uvedenému příjmu, alespoň nějakého disponibilního zůstatku a příjmy domácnosti byly účelově nadhodnoceny ze stejného důvodu.Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podacími lístky měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhů ještě předtím, než byla podána žaloba a že se tato výzva dostala do dispozice žalované.Rozsudkem KS v , adresa, čj. , spisová značka, ze dne , datum, měl soud za prokázané znění tohoto rozsudku.

6. Z výpisu řízení EXE a E soud zjistil, že proti žalované bylo v době před uzavřením úvěrových smluv vedeno 15 exekučních řízení. V době po uzavření úvěrové smlouvy nebylo proti žalované zahájeno žádné exekuční řízení. Z toho je evidentní, že žalovaná měla v době uzavření úvěrových smluv řadu dalších závazků, které nebyly pouze splatné, ale také již exekučně vymáhané.

7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsána výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě jejích tvrzení, ověřila si její tvrzení o příjmu, nijak si nicméně neověřila její tvrzení o výdajích ani o dalších splatných závazcích. Žalovaná uvedla, že za bydlení hradí , částka, měsíčně, což je tvrzení zcela evidentně nepravdivé, neboť za tuto částku nelze uhradit běžné nájemné a současně služby spojené s užíváním bytu. Osobní náklady žalované byly rovněž podceněny, pokud uvedla, že vyživuje , Anonymizováno, nezaopatřených osob. Právní předchůdkyně žalobkyně si dále nijak neověřila další závazky žalované, v žádostech o v pořadí druhý a třetí úvěr bylo uvedeno, že nemá jiné závazky (výpis na zadní straně žádosti), byť žalovaná v té době již měla splácet úvěr u právní předchůdkyně žalobkyně, a dle výpisu exekučních řízení měla rovněž splácet další, již exekučně vymáhané, závazky z neplacených spotřebitelských úvěrů. Z výpisu exekučních řízení je patrné, že žalovaná měla řadu dalších závazků, které již byly exekučně vymáhané, což mohla právní předchůdkyně žalobkyně snadno zjistit za zanedbatelný poplatek v centrální evidenci exekucí, kde by najisto zjistila, že žalovaná neuváděla pravdivé údaje a že v minulosti opakovaně nesplácela své závazky – spotřebitelské úvěry. Skutečný disponibilní zůstatek žalované byl rozhodně nižší, než kolik bylo spočteno a žalovaná ve vztahu k poskytovaným úvěrům úvěruschopná rozhodně nebyla. Právní předchůdkyně žalobkyně účelově posoudila listiny, které měla k dispozici a žádost o úvěr byla vyplněna s jasným záměrem vytvořit žalované disponibilní měsíční příjem, ze kterého by byla schopna poskytnutý úvěr splácet. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované a poskytla úvěr osobě, která úvěruschopná nebyla.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

9. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

10. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

11. Přestože shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

12. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Rovněž chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Jelikož nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované před uzavřením obou úvěrových smluv, dospěl soud k závěru, že obě smlouvy o úvěru jsou neplatné.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně, řádně posouzena před poskytnutím úvěrů žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně měla sice k dispozici listiny, kterými byla ověřena některá z tvrzení žalované v žádosti o úvěr (předložené pouze ke v pořadí druhé úvěrové smlouvě), tyto nicméně posoudila účelově tak, aby žalované nepravdivě vytvořila disponibilní příjem, současně nezjistila, že žalovaná má řadu exekučně vymáhaných závazků; v případě v řadě první úvěrové smlouvy neprokázala, že se vůbec úvěruschopností zabývala.

19. Soud proto věc posoudil podle ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“20. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 ve věci sp. zn. 33Cdo 3675/2021, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

21. Soud dospěl k závěru, že žalované bylo z titulu úvěrové smlouvy č. , číslo, vyplaceno , částka, v den jejího uzavření (čímž byl celý úvěr vyčerpán), žalovaná na konto této smlouvy uhradila , částka, . Z titulu úvěrové smlouvy č. , číslo, bylo žalované vyplaceno , částka, v den jejího uzavření (čímž byl celý úvěr vyčerpán), žalovaná na konto této smlouvy uhradila , částka, . Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení z neplatné úvěrové smlouvy č. , číslo, částku , částka, , ke které dospěl tak, že od vyplacené jistiny úvěru odečetl žalovanou uhrazenou částku na konto této smlouvy. Pro úplnost soud dodává, že neuznal zápočet žalovanou uhrazených částek na jednotlivé nároky, jak je žalobkyně v žalobě označila, neboť tento zápočet vyplývá z neplatné úvěrové smlouvy. Z úvěrové smlouvy č. , číslo, částku , částka, , ke které dospěl tak, že od vyplacené jistiny úvěru odečetl žalovanou uhrazenou částku na konto této smlouvy. Pro úplnost soud dodává, že neuznal zápočet žalovanou uhrazených částek na jednotlivé nároky, jak je žalobkyně v žalobě označila, neboť tento zápočet vyplývá z neplatné úvěrové smlouvy částku , částka, . Z úvěrové smlouvy č. , číslo, nevzniklo bezdůvodné obohacení žádné, neboť žalované bylo z této smlouvy vyplaceno , částka, , tuto částku žalovaná v plné výši vrátila, přičemž přeplatila částku , částka, , což soud přičetl k úvěrové smlouvě č. , číslo, . Jelikož soud úvěrové smlouvy posoudil jako neplatné pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně, zamítl soud všechny ostatní nároky žalobkyně, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, a to včetně nároků na zaplacení zákonných úroků z prodlení (k tomu srov. právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33Cdo 3675/2021).

22. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z úvěru a úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil více než 50 % – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.