32 C 185/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13.840,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částka se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do datum se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s kapitalizovaným úrokem částka s náklady spojenými s uplatněním pohledávky částka b) částka se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do datum, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, dále spolu s kapitalizovaným úrokem částka, dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky částka a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba, se žalovanou dne datum, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši částka, který byl vyplacen zprostředkovateli úvěru jako kupní cena za zboží či službu. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, za dobu trvání smlouvy uhradila částka, tato částka byla poměrně započtena na jistinu, úroky či smluvní pokuty. Splatnost úvěru nastala datum. Po postoupení pohledávky uhradila žalovaná ještě částka, tato úhrada byla plně započtena na jistinu. Dlužná částka ve výši částka byla dle žaloby tvořena nesplacenou jistinou úvěru částka a smluvní pokutou částka. Žalobkyně se dále domáhala úhrady úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.

1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum + Přílohy, Seznam postoupených pohledávek, Potvrzením o provedení transakce, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum + Podacím archem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

2. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, spolu s poučením, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřila, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařizoval jednání.

3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota ze dne datum měl soud za prokázané, že na základě této smlouvy zřídila právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou internetové bankovnictví, v rámci kterého jí následně měla poskytovat finanční služby. Žádostí/smlouvou o klasickém úvěru č. hodnota, Žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne datum, která byla podepsána žalovanou, měl soud za prokázané, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru částka, který měl být vyplacen jako kupní cena obchodníkovi za zboží – mobilní telefon. Úvěr měl být splácen ve 24. měsíčních splátkách po částka, úroková sazba byla sjednána 18,06 % ročně, celková částka k zaplacení úvěru byla částka, RPSN činila 19,24 %. Výpisem z úvěrového účtu měl soud za prokázanou strukturu dluhu, úhrady žalované, datum jejího prodlení i výši účtovaných sankčních poplatků a pokut. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – klasický úvěr – podepsaným žalovanou měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla veškeré zákonem požadované informace o parametrech úvěrové smlouvy, a žalovaná se s těmito informacemi seznámila. Třemi XML dokumenty měl soud za prokázané záznamy o elektronických podpisech žalované na výše uvedených dokumentech. Odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne datum měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ke dni datum celý úvěr zesplatnila pro prodlení žalované s úhradou řádných splátek a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky měl soud za prokázané, že žalobkyně eviduje jeden obyčejný dopis a jeden telefonní hovor. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím archem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobkyně řádně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého zástupce k úhradě dluhu před podáním žaloby, a že tato výzva se dostala do dispozice žalované. Z dalších listinných důkazů nezjistil soud ničeho podstatného pro rozhodnutí.

4. Z výpisu řízení EXE a řízení E soud zjistil, že proti žalované nebyla v době před ani po uzavření úvěrové smlouvy zahájena žádná exekuční řízení.

5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, který plně odpovídá žalobním tvrzením žalobkyně, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, která byla v době uzavření úvěrové smlouvy skutečně úvěruschopná, ve vztahu k výši poskytnutého úvěru.

6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve sjednané výši, a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácela. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok právní předchůdkyně žalobkyně, respektive žalobkyně, z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.

7. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že: „Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě, a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.

8. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem částka za tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami výdajů po částka, tj. částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částka, a úspěšné žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení) a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo podle řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.