32 C 187/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 34.673 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34.673 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 21,05 % ročně z částky 28.401 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28.401 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 6.954 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 34.673 Kč spolu s úroky z úvěru ve výši 21,05 % ročně z částky 28.401 Kč od [datum] do zaplacení a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 28.401 Kč od [datum] do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru“ [číslo] kterou uzavřel žalobce se žalovaným dne [datum], na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, a proto žalobce pohledávku ke dni [datum] zesplatnil, a vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu. Dlužná částka ve výši 34.673 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou 28.401 Kč, neuhrazenými dlužnými splátkami 3.150 Kč, účelně vynaloženými náklady na odeslání třech upomínek po 100 Kč, celkem ve výši 300 Kč, smluvní pokutou za opožděné splátky 1.497 Kč a smluvní pokutou z neuhrazeného zůstatku úvěru 1.325 Kč. Dále žalobce požadoval úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak byly specifikovány výše.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] – podepsanou žalovaným (podpis žalovaného na smlouvě úředně ověřen) měl soud za prokázané uzavření této smlouvy, kdy výše spotřebitelského úvěru činila 30.000 Kč, které se žalovaný zavázal zaplatit žalobci ve 40 měsíčních splátkách po 1.050 Kč s datem první splátky [datum] a s datem poslední splátky [datum]. Celková cena úvěru byla sjednána částkou 42.000 Kč, roční procentuální sazba nákladů řízení, tzv. RPSN 30,6 % ročně, zákonný úrok z prodlení ke dni uzavření smlouvy o úvěru 9 % ročně, zápůjční úroková sazba 21,05 % ročně. Přílohou [číslo] – Úvěrovými podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek. Přílohou [číslo] – Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Předsmluvními informacemi pro zákazníka dle § 94 až 100 zákona o spotřebitelském úvěru – O.K.V. [právnická osoba] platné od [datum] podepsanými žalovaným dne [datum] měl soud za prokázané znění těchto listin a zejména fakt, že žalobce řádně žalovanému před uzavřením smlouvy o úvěru sdělil veškeré parametry úvěru. Listinou nazvanou:„ Výdaje spotřebitele + Příjmy spotřebitele – čestné prohlášení“ podepsané žalovaným [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Listinou nazvanou:„ Závazky spotřebitele – čestné prohlášení“ podepsané žalovaným [datum] měl soud za prokázané, že žalobce řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného. Výší normativních nákladů na bydlení 2020 (na č. l. 21) měl soud za prokázané výši těchto nákladů dle příslušného Nařízení vlády [číslo] Sb. Životním minimem 2020 od [datum] a Existenčním minimem 2020 od [datum] (na č. l. 22) měl soud za prokázané výše těchto minim. Životním minimem 2020 do [datum] a Existenčním minimem 2020 do [datum] (na č. l. 24) měl soud za prokázané výše těchto minim. Výdaji na konečnou spotřebu domácností podle účelu – národní pojetí (běžné ceny) (na č. l. 25) měl soud za prokázanou výši těchto výdajů. Statistikou rodinných účtů – domácnosti bez vyživovaných dětí podle počtu členu (na č. l. 26) měl soud za prokázané znění této statistiky. Potvrzením o provedení transakce ve výši 27.500 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané vyplacení této částky žalovanému. Potvrzením o provedení transakce ve výši 2.500 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané vyplacení této částky žalovanému, čímž měl soud zároveň za prokázané vyčerpání celého úvěru žalovanou. Bonitou smlouvy měl soud za prokázané průběh splácení úvěru žalovaným, stejně tak jako výši a strukturu dluhu. Splátkovým kalendář měl soud za prokázané období, částky jednotlivých splátek a rovněž to, z čehož se jednotlivé splátky skládají, tzn., že každá jednotlivá splátka se skládala z úroku a jistiny. Výpisem se seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu měl soud za prokázané, že žalobce je registrovaným subjektem jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů. Čestným prohlášením o odeslání obyčejných zásilek dne [datum] – prohlášení datované [datum] + seznamem odeslaných upomínek ze dne [datum] měl soud za prokázané, že pracovník žalobce řádně odeslal upomínky klientů žalobce, mezi nimiž byl i žalovaný. Čestné prohlášením o odeslání obyčejných zásilek dne [datum] – prohlášení datované [datum] + seznamem odeslaných upomínek ze dne [datum] měl soud za prokázané, že pracovník žalobce řádně odeslal upomínky klientů žalobce, mezi nimiž byl i žalovaný. Upomínkou pro smlouvu [číslo] – ze dne [datum] učiněnou přímo žalobcem + Seznamem odeslaných upomínek + Přehledem odeslaných dávek měl soud za prokázané, že žalobce řádně upomenul žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu a že tato upomínka byla žalovanému řádně odeslána. Upomínkou pro smlouvu [číslo] – ze dne [datum] učiněnou přímo žalobcem + Seznamem odeslaných upomínek + Přehledem odeslaných dávek měl soud za prokázané, že žalobce řádně upomenul žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu a že tato upomínka byla žalovanému řádně odeslána. „ Zesplatněním pro smlouvu [číslo] ze dne [datum] a výzvou k úhradě dlužné částky – Předžalobní výzvou“ učiněným zástupcem žalobce datovaná [datum] + Podacím lístkem ze dne [datum] měl soud za prokázané, že zástupce žalobce řádně vyzval žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby, a oznámil žalovanému zesplatnění úvěru a rovněž fakt, že se toto zesplatnění i výzva žalovanému dostaly do dispozice. <b>Těmito důkazy byla tvrzení žalobce zcela prokázána.</b> 4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z výše uvedených důkazů listinných, z nichž má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel a proto žalobce využil svého oprávnění a závazek žalovaného zesplatnil.

5. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný úvěr řádně a včas v dohodnutých splátkách nesplácel. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svému závazku poskytnout žalovanému úvěr dostál řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaný svému závazku poskytnutý úvěr žalobci vrátit řádně a včas nedostál. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobce z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.

6. Na smluvní pokutu soud aplikoval ustanovení § 2048 až § 2052 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle § 2048 platí, že:„ Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“ Přičemž v daném případě byla smluvní pokuta sjednána ve smlouvě a proto ji soud jako oprávněnou rovněž přiznal.

7. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého:,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení.

8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 6.954 Kč Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 1.388 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 4.000 Kč za tři úkony právní služby po 500 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobce žalobu podal ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a žalobci v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a za jeden úkon právní služby 2.500 Kč podle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a jednou paušální náhradou po 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem 600 Kč a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů 966 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.