32 C 214/2025

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované o zaplacení 62 957,51 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do:a) , částka, ,zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky 11 ., částka, od , datum, do zaplacení,úroku 30 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,b) , částka, ,zákonného úroku z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,úroku 29,67 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) , částka, ,b) , částka, ,do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni v prvním nároku částku , částka, spolu s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku – to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplatila v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, , poplatkem za pojištění , částka, a smluvní pokutou , částka, .Ve druhém nároku požadovala žalobkyně zaplacení částky , částka, spolu s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku – to vše z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplatila v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena jistinou úvěru , částka, , poplatkem za pojištění , částka, a smluvní pokutou , částka, .Žalovaná úvěry vyčerpala, avšak řádně a včas je nesplácela v dohodnutých splátkách, na konto první úvěrové smlouvy uhradila za dobu jejího trvání částku v celkové výši , částka, , na konto druhé úvěrové smlouvy pak částku , částka, . Žalobkyně dále požadovala úroky z úvěru a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Ke prvnímu nároku:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalované + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, a dále to, že žalovaná čerpala další úvěry před tím, než uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru se žalobkyní i poté od jiných nebankovních poskytovatelů úvěrů a dále platbu nájemného ve výši , částka, v měsíci prosinci 2022.Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, + Přílohou č. , hodnota, – Pojištěním schopnosti splácet úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši poskytovaného úvěru , částka, , celkovou cenu k zaplacení úvěru , částka, (což nezahrnuje úhradu za pojištění), tento měl být splacen v 18 splátkách po , částka, měsíčně (která zahrnuje úhradu za pojištění). Dále že byly sjednány úroky z úvěru ve výši 93,72 % ročně a roční procentuální sazba nákladů úvěru (tzv. RPSN) činila 146,55 %. Jistina byla žalované vyplacena bezhotovostním převodem na její účet. A rovněž to, že bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr.Oznámením o schválení úvěru ke „Smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, “ ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované schválila tento úvěr.Dokladem o vyplacení úvěru měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala částku , částka, dne , datum, na její účet.Tabulkou umoření – přehledem uhrazených částek ke smlouvě č. , hodnota, měl soud za prokázané, že žalovaná z poskytnuté částky , částka, uhradila pouze , částka, .Hodnocením klienta ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že celkové příjmy žalované činí , částka, ze mzdy, výdaje: životní minimum , částka, , splátky právní předchůdkyni žalobkyně , částka, , bydlení , částka, , celkem výdaje , částka, a rezerva tak měla být , částka, – problém ale je, že žalovaná z účtu, který byl citován výše hradila nájemné , částka, v měsíci prosinci 2022 tzn. že žalované potom reálně nezůstal žádný disponibilní příjem na splácení dalšího úvěru, neboť náklady na bydlení byly o , částka, vyšší, než žalovanou uváděné nájemné. , právnická osoba, to, že žalovaná čerpala další úvěry před tím, než uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru se žalobkyní i poté od jiných nebankovních poskytovatelů úvěrů, což v hodnocení klienta nebylo nijak zohledněno.Oznámením o zesplatnění ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy o úvěru č. , hodnota, řádně odstoupila a toto řádně oznámila žalované.Informacemi o pojištění schopnosti splácet úvěry měl soud za prokázané, že tyto byly součástí výše uvedené smlouvy o úvěru stejně tak jako Informační dokument o pojistném produktu a že s nimi žalovaná byla seznámena před podpisem smlouvy o úvěru.Výpisem záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná neměla k tomuto datu žádný záznam v tomto registru.Výpisem z nebankovního registru klientských informací ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná měla k tomuto datu v tomto registru skóre hodnocení 278, tzn. nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazně limitován výší vyplacené částky, případně zamítán – jinak řečeno o úvěruschopnost žalované byla hodnocena velice negativně.Detailem úhrady z účtu č. , č. účtu, (který patřil žalované) ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalované přišla mzda ve výši , částka, .Detailem úhrady z účtu č. , č. účtu, (který patřil žalované) ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalované přišla mzda ve výši , částka, .Ke druhému nároku:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patřil žalované + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od žalobkyně žalované ve výši , částka, dne , datum, a dále to, že žalovaná čerpala další úvěry před tím, než uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru se žalobkyní i poté od jiných nebankovních poskytovatelů úvěrů v řádu desítek tisíc korun a dále platbu nájemného ve výši , částka, v měsíci srpnu 2022.Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, + Přílohou č. , hodnota, – Pojištěním schopnosti splácet úvěr ze dne , datum, měl soud za prokázaný obsah této smlouvy, zejména výši poskytovaného úvěru , částka, , celkovou cenu k zaplacení úvěru , částka, (což nezahrnuje úhradu za pojištění), tento měl být splacen v 48 splátkách po , částka, měsíčně (která zahrnuje úhradu za pojištění). Dále že byly sjednány úroky z úvěru ve výši 66,8 % ročně a roční procentuální sazba nákladů úvěru (tzv. RPSN) činila 91,57 %. Jistina byla žalované vyplacena bezhotovostním převodem na její účet. A rovněž to, že bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr.Oznámením o schválení úvěru ke „Smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, “ ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované schválila tento úvěr.Dokladem o vyplacení úvěru měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované odeslala částku , částka, dne , datum, na její účet.Tabulkou umoření – přehledem uhrazených částek ke smlouvě č. , hodnota, měl soud za prokázané, že žalovaná z poskytnuté částky , částka, uhradila pouze , částka, .Hodnocením klienta ke Smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že celkové příjmy žalované činí , částka, ze mzdy, výdaje: životní minimum , částka, , splátky právní předchůdkyni žalobkyně , částka, , bydlení , částka, , celkem výdaje , částka, a rezerva tak měla být , částka, – problém ale je, že žalovaná z účtu, který byl citován výše hradila nájemné , částka, v měsíci srpnu 2022 tzn. že žalované potom reálně nezůstal žádný disponibilní příjem na splácení dalšího úvěru, neboť náklady na bydlení byly o , částka, vyšší, než žalovanou uváděné nájemné. , právnická osoba, to, že žalovaná čerpala další úvěry před tím, než uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru se žalobkyní i poté od jiných nebankovních poskytovatelů úvěrů v řádu desítek tisíc korun, což v hodnocení klienta nebylo nijak zohledněno.Oznámením o zesplatnění ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy o úvěru č. , hodnota, řádně odstoupila a toto řádně oznámila žalované.Informacemi o pojištění schopnosti splácet úvěry měl soud za prokázané, že tyto byly součástí výše uvedené smlouvy o úvěru stejně tak jako Informační dokument o pojistném produktu a že s nimi žalovaná byla seznámena před podpisem smlouvy o úvěru.Výpisem záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná neměla k tomuto datu žádný záznam v tomto registru.Výpisem z nebankovního registru klientských informací ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalovaná měla k tomuto datu v tomto registru skóre hodnocení 452, tzn. maximální počet bodů do interní Score Card, nízké riziko, nejlepší segment klientů – jinak řečeno úvěruschopnost žalované byla hodnocena pozitivně, ale to nic nemění na tom, že příjmy a výdaje žalované nebyly v žádném případě v souladu – viz výše podrobně u důkazu Hodnocení klienta.Detailem úhrady z účtu č. , č. účtu, (který patřil žalované) ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalované přišla mzda ve výši , částka, .Detailem úhrady z účtu č. , č. účtu, (který patřil žalované) ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalované přišla mzda ve výši , částka, .Výpisem transakcí z účtu č. , č. účtu, (který patřil žalované) za období od , datum, do , datum, měl soud za prokázané, že žalované na její účet přišly v jednotlivých měsících od zaměstnavatele tyto částky: , částka, v 2/2022, , částka, v 3/2022, , částka, v 4/2022, , částka, v 5/2022, , částka, v 6/2022, , částka, v 7/2022 a , částka, v 8/2022.Výplatní páskou žalované od Kaufland v. o. s. za červen 2022 měl soud za prokázanou výši mzdy za tento měsíc, která byla žalované zaslána na účet měsíci červenci 2022 ve výši , částka, .K oběma nárokům:Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, + Podací lístek ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce řádně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu ještě před podáním žaloby, a že se tato výzva prokazatelně dostala do dispozice žalované.

6. O tom že žalovaná v žádném případě nemohla být úvěruschopná svědčí i fakt, že proti žalované bylo hned vzápětí po uzavření smluv o úvěru s právní předchůdkyní žalobkyně zahájeno 9 exekučních řízení EXE, a to pro dluhy u jiných nebankovních poskytovatelů úvěrů i u jedné banky, tyto společnosti včetně právní předchůdkyně žalobkyně tak přispěly k tomu, že se žalovaná dostala do dluhové spirály, kdy už nebyla nadále schopna dostát svým splatným závazkům.

7. Na základě zjištění učiněných z předložených listin soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, který plně odpovídá žalobním tvrzením, jak byly podrobněji popsány výše, nicméně nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru dostatečně prověřila úvěruschopnost žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jednak na základě tvrzení žalované, která si dostatečným způsobem neověřila. Příjmy žalované byly ověřeny výplatní páskou a detaily úhrad a transakcí z účtu žalované, ale ty neposkytly právní předchůdkyni žalobkyně objektivní obraz o výdajích žalované, který by zjistila, kdyby si nechala žalovanou předložit úplné výpisy z účtu, zjistila by tak to, co zjistil soud, že žalovaná čerpala řadu dalších nebankovních úvěru a za bydlení platí o cca , částka, více než je uvedeno v hodnocení klienta – viz podrobně výše. Příjem žalované tak nepostačoval k hrazení všech závazků a žalované neměla žádnou disponibilní rezervu pro poskytnutí dalšího úvěru. Současně si právní předchůdkyně žalobkyně nijak neověřila tvrzení žalované o jejích výdajích, která neodpovídají realitě, pokud žalovaná přiznala, že žije v pronajatém bytě – výše nájmu byla diametrálně odlišná od uvedené částky viz výše. Dále nebylo nijak ověřeno ani tvrzení žalované, že nesplácí žádné další závazky. Soud zjistil z výpisu řízení EXE a E, že proti žalované bylo v době hned po uzavření smluv o úvěru s právní předchůdkyní žalobkyně zahájeno 9 exekučních řízení EXE, a to pro dluhy u jiných nebankovních poskytovatelů úvěrů i u jedné banky, tyto společnosti včetně právní předchůdkyně žalobkyně tak přispěly k tomu, že se žalovaná dostala do dluhové spirály, kdy už nebyla nadále schopna dostát svým splatným závazkům. Z toho je evidentní, že žalovaná rozhodně úvěruschopná nebyla. V kombinaci s nízkým příjmem žalované z ní tyto závazky dělají osobu evidentně neúvěruschopnou. Je zřejmé, že údaje uvedené v Hodnocení klienta ze strany žalované nebyly úplné, neboť evidentně záměrně zamlčela své dřívější nesplacené závazky a současně výrazně podhodnotila své výdaje. Hodnocení klienta bylo vyplněno s jasným záměrem vytvořit žalované alespoň nějaký disponibilní měsíční příjem, ze kterého by byla schopna poskytnutý úvěr splácet, a v důsledku byl poskytnut úvěr osobě, která rozhodně úvěruschopná nebyla. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalované.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18 zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

10. Přestože shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. Rovněž chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Jelikož nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, dospěl soud k závěru, že je smlouva o úvěru neplatná.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla žalobkyní, resp. právní předchůdkyní žalobkyně, řádně posouzena před poskytnutím úvěru žalované, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované, tato nadto účelově posoudila tak, aby se žalovaná jevila jako úvěruschopná. Soud je nicméně přesvědčen, že osoba, jejímž jediným příjmem je rodičovský příspěvek, úvěruschopná být nemůže.

18. Soud proto věc posoudil podle ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“19. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, ve věci sp. zn. , spisová značka, , jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

20. Soud dospěl k závěru, že žalované bylo z titulu první úvěrové smlouvy vyplaceno , částka, v den jejího uzavření, žalovaná na konto této smlouvy uhradila , částka, . Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné první úvěrové smlouvy částku , částka, , což je rozdíl mezi částkou poskytnutou , částka, a částkou vrácenou , částka, . Soud dospěl k závěru, že žalované bylo z titulu druhé úvěrové smlouvy vyplaceno , částka, v den jejího uzavření, žalovaná na konto této smlouvy uhradila , částka, . Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení na základě neplatné druhé úvěrové smlouvy částku , částka, , což je rozdíl mezi částkou poskytnutou , částka, a částkou vrácenou , částka, . Jelikož soud obě úvěrové smlouvy posoudil jako neplatné pro nedostatečné prověření úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně, zamítl soud všechny ostatní nároky žalobkyně, jak jsou vyčísleny ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení (k tomu srov. právní názor Nejvyššího soudu ČR vyslovený ve věci sp. zn. , spisová značka, ).

21. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení a úroků z úvěru. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil více než 50 % – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.