32 C 219/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15.443,84 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky , částka, , co do zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, , a co do zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, .

II. Žaloba se zamítá co do smluvního úroku , částka, a co do zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše údajně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , právnická osoba, ., se žalovaným, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, . Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplatil v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Za dobu trvání smlouvy žalovaný neuhradil ničeho. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na bankovní účet žalovaného, a to v červnu 2021. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou údajně poskytnutého úvěru , částka, a úrokem z úvěru , částka, . Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem, Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 31 – 32 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Zpětvzetí bylo odůvodněno tím, že žalovaný po podání žaloby uhradil , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, .Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II a III tohoto rozsudku4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., ze dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, (shodně vyplývá též z potvrzení o provedení transakce, které soudu k důkazu předložila žalobkyně).Potvrzením o platbě ze dne , datum, měl soud za prokázanou platbu z účtu žalovaného na účet právní předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, dne , datum, .Smlouvou o spotřebitelském úvěru , číslo, ze dne , datum, , která nebyla žalovaným podepsána, měl soud za prokázaný obsah této listiny, neměl nicméně za prokázané to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným skutečně došlo k uzavřením úvěrové smlouvy v předloženém znění. Smlouva byla údajně podepsána „SMS kódem“, tuto formu podpisu soud nicméně nepovažuje za dostatečnou pro ověření totožnosti žalovaného a prokázání, že toto právní jednání žalovaný skutečně osobně učinil.Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění této listiny, která neobsahuje žádný údaj o tom, že by byla žalovanému předložena.Dodatkem ke smlouvě o půjčce ze dne , datum, měl soud za prokázané, že touto listinou mělo dojít k prodloužení splatnosti dlužné částky do , datum, za poplatek , částka, , listina není žalovaným podepsána.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.

6. Z výpisu řízení EXE a E je patrné, že proti žalovanému bylo v době před údajným uzavřením úvěrové smlouvy vedeno jedno řízení EXE (rok 2013) a jedno řízení E (rok 2008), po údajném uzavření úvěrové smlouvy byla proti žalovanému zahájena dvě řízení EXE.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla poskytnuta částka , částka, , a to převodem na tento účet ze strany právní předchůdkyně žalobkyně dne , datum, , údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaný, neboť úvěrová smlouva nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána, byla opatřena pouze tzv. SMS kódem, který soud nepovažuje za řádné ověření totožnosti žalovaného. Přístupové údaje k účtu i k mobilnímu telefonu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Jelikož smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána, neměl soud za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. , č. účtu, dne , datum, , jak soudu na dotaz sdělila , právnická osoba, . Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Dále měl soud za prokázané, že žalovaný po podání žaloby uhradil částku v celkové výši , částka, .

8. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem částku , částka, , ke které dospěl tak, že od částky připsané na účet žalovaného , částka, odečetl žalovaným vrácenou částku , částka, . , číslo, Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Současně soud uložil žalovanému zaplatit i úroky z prodlení z přiznané části jistiny ode dne prokazatelného prodlení žalovaného, jak tento den žalobkyně v žalobě označila, a současně úroky z prodlení z částek uhrazených po podání žaloby, a to ode dne prodlení do jejich zaplacení. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že nárok žalobkyně na zaplacení úroku z úvěru včetně příslušenství, jak je vyčíslen ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněný zamítl, neboť vyplývá z neplatné úvěrové smlouvy.

9. Pro úplnost soud dodává, že i pokud by žalobkyně prokázala řádné ověření totožnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, respektive řádné uzavření úvěrové smlouvy jako takové, na výsledku řízení by to ničeho nezměnilo. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na ověření úvěruschopnosti žalovaného, žádným způsobem nezjišťovala jeho příjmy či výdaje, počet a výši exekucí či jiných splatných závazků. Z výše uvedených důvodů by proto soud smlouvu o úvěru beztak posoudil jako neplatnou podle ust. § 86 odst. 1, odst. 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ust. § 580 odst. 1 a § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

10. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“11. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch, a neúspěch měla pouze v nepatrné části tvořené úrokem z úvěru v zanedbatelné výši, oproti zbytku předmětu řízení (neboť zpětvzetí v části týkající se jistiny, tj. částky , částka, , procesně zavinil žalovaný), přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.