32 C 219/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15.443,84 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky částka, co do zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky částka od datum, a co do zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky částka od datum.

II. Žaloba se zamítá co do smluvního úroku částka a co do zákonného úroku z prodlení 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,5 % ročně z částky částka od datum do datum, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – to vše údajně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. číslo, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba právnická osoba., se žalovaným, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši částka, který měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaný úvěr vyčerpal, řádně jej však nesplatil v dohodnutém termínu, a to ani přes výzvu právní předchůdkyně žalobkyně. Za dobu trvání smlouvy žalovaný neuhradil ničeho. Pro případ, že by soud neměl za prokázaný žalobní titul z tvrzené úvěrové smlouvy, navrhla žalobkyně přiznání nároku na zaplacení dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť finanční prostředky byly prokazatelně poukázány na bankovní účet žalovaného, a to v červnu 2021. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena jistinou údajně poskytnutého úvěru částka a úrokem z úvěru částka. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalované částky za období, jak je specifikováno výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem, Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, Seznamem postoupených pohledávek, Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, Seznamem postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne datum (na čl. 31 – 32 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Zpětvzetí bylo odůvodněno tím, že žalovaný po podání žaloby uhradil částka dne datum a částka dne datum. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II a III tohoto rozsudku 4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky právnická osoba., ze dne datum měl soud za prokázané, že účet č. č. účtu patří žalovanému + Výpisem z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši částka dne datum (shodně vyplývá též z potvrzení o provedení transakce, které soudu k důkazu předložila žalobkyně). Potvrzením o platbě ze dne datum měl soud za prokázanou platbu z účtu žalovaného na účet právní předchůdkyně žalobkyně ve výši částka dne datum. Smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, která nebyla žalovaným podepsána, měl soud za prokázaný obsah této listiny, neměl nicméně za prokázané to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným skutečně došlo k uzavřením úvěrové smlouvy v předloženém znění. Smlouva byla údajně podepsána „SMS kódem“, tuto formu podpisu soud nicméně nepovažuje za dostatečnou pro ověření totožnosti žalovaného a prokázání, že toto právní jednání žalovaný skutečně osobně učinil. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázané znění této listiny, která neobsahuje žádný údaj o tom, že by byla žalovanému předložena. Dodatkem ke smlouvě o půjčce ze dne datum měl soud za prokázané, že touto listinou mělo dojít k prodloužení splatnosti dlužné částky do datum za poplatek částka, listina není žalovaným podepsána. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.

6. Z výpisu řízení EXE a E je patrné, že proti žalovanému bylo v době před údajným uzavřením úvěrové smlouvy vedeno jedno řízení EXE (rok 2013) a jedno řízení E (rok 2008), po údajném uzavření úvěrové smlouvy byla proti žalovanému zahájena dvě řízení EXE.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. č. účtu byla poskytnuta částka částka, a to převodem na tento účet ze strany právní předchůdkyně žalobkyně dne datum, údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaný, neboť úvěrová smlouva nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána, byla opatřena pouze tzv. SMS kódem, který soud nepovažuje za řádné ověření totožnosti žalovaného. Přístupové údaje k účtu i k mobilnímu telefonu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Jelikož smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána, neměl soud za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka částka došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. č. účtu dne datum, jak soudu na dotaz sdělila právnická osoba. Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka částka. Dále měl soud za prokázané, že žalovaný po podání žaloby uhradil částku v celkové výši částka.

8. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem částku částka, ke které dospěl tak, že od částky připsané na účet žalovaného částka odečetl žalovaným vrácenou částku částka. číslo Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Současně soud uložil žalovanému zaplatit i úroky z prodlení z přiznané části jistiny ode dne prokazatelného prodlení žalovaného, jak tento den žalobkyně v žalobě označila, a současně úroky z prodlení z částek uhrazených po podání žaloby, a to ode dne prodlení do jejich zaplacení. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že nárok žalobkyně na zaplacení úroku z úvěru včetně příslušenství, jak je vyčíslen ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněný zamítl, neboť vyplývá z neplatné úvěrové smlouvy.

9. Pro úplnost soud dodává, že i pokud by žalobkyně prokázala řádné ověření totožnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy, respektive řádné uzavření úvěrové smlouvy jako takové, na výsledku řízení by to ničeho nezměnilo. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na ověření úvěruschopnosti žalovaného, žádným způsobem nezjišťovala jeho příjmy či výdaje, počet a výši exekucí či jiných splatných závazků. Z výše uvedených důvodů by proto soud smlouvu o úvěru beztak posoudil jako neplatnou podle ust. § 86 odst. 1, odst. 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s ust. § 580 odst. 1 a § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

10. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 11. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

12. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch, a neúspěch měla pouze v nepatrné části tvořené úrokem z úvěru v zanedbatelné výši, oproti zbytku předmětu řízení (neboť zpětvzetí v části týkající se jistiny, tj. částky částka, procesně zavinil žalovaný), přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem částka za tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem částka (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částka a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení) a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.