32 C 22/2022

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí jméno příjmení, narozenou datum bytem adresa žalovaného, okres obec o zaplacení 7.255 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč, dále co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a dále co do smluvní pokuty ve výši 2.255 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 617,81 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 598,88 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud vyhotovil tzv. zjednodušený rozsudek, neboť v dané věci se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Žalobce se původně žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 7.255 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 617,81 Kč a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.000 Kč od datum do zaplacení – to vše z titulu„ Smlouvy úvěru číslo“ kterou uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. právnická osoba, přímo se žalovaným dne datum, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 5.000 Kč, a to v hotovosti proti podpisu úvěrové smlouvy. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách a proto právní předchůdce žalobce pohledávku zesplatnil ke dni datum a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dluhu. Dlužná částka ve výši 7.255 Kč byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou dluhu 5.000 Kč a smluvní pokutou 2.255 Kč. Žalobce dále požadoval zaplacení příslušenství pohledávky, konkrétně úroků z úvěru ve výši 150 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 217 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak jsou uvedeny výše.

3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané: Dohodou o postoupení pohledávek ze dne datum + Přílohy, Potvrzením o přijetí platby za postoupené pohledávky ze dne datum. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum + Podacím archem ze dne datum. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

4. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělil žalobce podáním doručeným soudu dne datum, že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výrocích II. tohoto rozsudku.

5. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, byl žalovaný anonymizována tři slova (na čl. 25 – 26), usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací, byla žalovanému anonymizováno role v řízení jméno příjmení (na čl. 28 – 29). Žalovaný byl ve anonymizována tři slova anonymizováno anonymizováno, že anonymizována tři slova anonymizována tři slova anonymizováno, anonymizováno anonymizováno, anonymizována tři slova, anonymizováno anonymizováno či anonymizována tři slova a anonymizováno o anonymizována tři slova.

6. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil. role v řízení role v řízení se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

7. Soud zjistil, že proti žalovanému bylo v době před uzavřením smlouvy o úvěru vedeno jedno exekuční řízení – toto exekuční řízení bylo skončeno ještě před podpisem úvěrové smlouvy.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaný smlouvy o úvěru podepsal v době, kdy byl již soudem anonymizována tři slova tak, že není anonymizována tři slova anonymizována tři slova, konkrétně ani anonymizováno o anonymizováno či o anonymizováno. Proti podpisu smlouvy byla žalovanému ze strany právního předchůdce žalobce vyplacena částka 5.000 Kč, přičemž žalovaný tyto finanční prostředky převzal. Smlouvu o úvěru soud posoudil jako neplatnou, neboť žalovaný při jejím podpisu prokazatelně neměl dostatek anonymizováno, aby takové právní jednání mohl samostatně učinit. Pro úplnost soud dodává, že z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdce žalobce před uzavřením úvěrové smlouvy zcela rezignoval na posouzení úvěruschopnosti žalovaného, což by bylo důvodem pro neplatnost smlouvy i v případě, že by žalovaný nebyl anonymizována tři slova Částku 5.000 Kč proto soud žalobci přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

9. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší 11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku 8.771,31 Kč) a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení (celkem do dne vyhlášení rozsudku 6.149,31 Kč). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení, poplatků a nákladů na vymáhání pohledávky. V daném případě měl žalobce úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 70,11 %, neúspěch žalobce a tudíž úspěch žalovaného tak činil 29,89 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce, dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobci přiznal ve výši 40,22 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily 1.489 Kč, tzn., že soud žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 598,88 Kč. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby 400 Kč dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., třemi paušálními náhradami výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud považuje za vhodné připomenout, že ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, jímž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč a úspěšnému žalobci, v němž byla přiznána náhrada nákladů řízení), a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.