32 C 243/2020

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného t. č. neznámého pobytu v zahraničí zastoupený opatrovnicí titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 13.838 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 13.838 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13.838 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Opatrovnici žalovaného [titul]. [jméno] [příjmení] se přiznává vůči státu České republice odměna opatrovníka ve výši 4.884 Kč.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 13.838 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13.838 Kč od [datum] do zaplacení – to vše údajně z titulu„ Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum], přičemž v žalobě žalobce uvedl den uzavření smlouvy [datum] (v elektronické podobě přičemž žalobce předložil ještě druhou smlouvu o revolvingovém úvěru ze dne [datum], rovněž nepodepsanou žádným z účastníků), na základě které právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalovanému úvěr ve výši 13.838 Kč. Žalovaný údajně úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej údajně nesplatil v dohodnutém termínu do [datum], splatnost úvěru údajně nastala ke dni [datum]. Dlužná částka ve výši 13.838 Kč nebyla žalobou nijak rozvedena – žalobce nijak nerozvedl strukturu tohoto údajného dluhu. Smlouva byla údajně uzavřena prostřednictvím www.ferratum.cz, kde se žalovaný registroval a údajně uvedl osobní údaje.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] + Podací lístek ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Z obsahu spisu, resp. z Výpisu z Centrální evidence obyvatel, bylo zjištěno, že žalovaný má ke dni [datum] ukončený trvalý pobyt občana. Z tohoto důvodu soud žalovanému ustanovil opatrovníka [titul]. [jméno] [příjmení].

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil a to přesto, že soud pro jistotu (ač žalovanému ustanoven opatrovník) předvolání k ústnímu jednání zaslal žalovanému na jeho poslední adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel v České republice, přičemž žalovaný si skutečně předvolání k tomuto ústnímu jednání přezval do vlastních rukou dne [datum].

5. Opatrovnice žalovaného navrhla žalobu zcela zamítnout, jelikož nemá za prokázané, že částka byla žalovanému poskytnuta, zda ji čerpal a v jaké výši, zda něco splatil a rovněž zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Smlouva, která je založena ve spise, není žalovaným podepsána. Ze všech těchto důvodů navrhla žalobě tedy nevyhovět. Opatrovnice žalovaného ve svém závěrečném návrhu navrhla, aby soud zvážil důkazní situaci po provedení listinných důkazů a rozhodl podle práva. Navrhla žalobu zcela zamítnout, jelikož nemá za prokázané, že částka byla žalovanému poskytnuta, zda ji čerpal a v jaké výši, zda něco splatil a rovněž zda byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Smlouva, která je založena ve spise, není žalovaným podepsána. Ze všech těchto důvodů navrhla žalobu zamítnout. <i>6. Soud zjistil, že žalobce ač byl soudem řádně v předvolání vyzván k doplnění tvrzení obratem, soudu do dne konání ústního jednání žádná tvrzení nedoplnil (a vlastně ani neomluvil svoji neúčast u ústního jednání), a proto soud nemohl ani případná tvrzení žalobce ověřit dotazem na banku a tudíž soud nemohl ani zjistit výši případného bezdůvodného obohacení.</i> 7. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, kdy soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky: Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] – nepodepsanou účastníky smlouvy – z této smlouvy je žalováno, soud kromě označení žalovaného nezjistil nic podstatného pro toto řízení, za situace, kdy z této listiny není patrný ani jiný způsob, jakým s touto smlouvou údajně žalovaný projevil souhlas, když smlouva není podepsána nikým z účastníků. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] – nepodepsanou účastníky smlouvy – z této smlouvy není žalováno – z této smlouvy, u níž soud ani netuší, proč ji žalobce do spisu založil, neboť z této smlouvy není žalováno, soud pro toto řízení nezjistil naprosto nic podstatného pro toto řízení. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] + Podacím lístkem měl soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby řádně vyzval žalovaného k úhradě dluhu za situace, kdy mu tato výzva byla zaslána na adresu evidovanou v Centrální evidenci obyvatel. Ještě předtím, než byl žalovanému ukončen trvalý pobyt na území České republiky, k jehož ukončení došlo dne [datum]. Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru ve výši revolvingového úvěru 35.000 Kč není prokázáno nic podstatného pro rozhodnutí, nejsou žalovaným podepsané. Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru ve výši revolvingového úvěru 50.000 Kč není prokázáno nic podstatného pro rozhodnutí, nejsou žalovaným podepsané. Obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice není prokázáno nic podstatného pro rozhodnutí, nejsou žalovaným podepsané. Platebními informacemi za období od [datum] do [datum] není prokázáno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci, vyplývá z nich, že v minulosti údajně bylo čerpáno, není však zjevné kolik, neboť je uveden pouze zůstatek po poslední platbě 9.215,80 Kč a další položky, výběr 530 Kč, poplatek za výběr 66,25 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů 250 Kč a úroky za období čerpání 3.276,12 Kč. Je uvedena aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti 1.729,77 Kč, neuhrazené částky z minulého období 4.440,66 Kč, celková dlužná částka k datu splatnosti: 13.838,17 Kč a aktuální povinná celková částka k úhradě k datu splatnosti k [datum] ve výši 6.170,43 Kč. Je tedy evidentní, že i tzv. zůstatku po poslední platbě 9.215,80 Kč budou obsaženy stejně nejasné částky tak, jako jsou obsaženy i v této listině. Informacemi – v angličtině nezjistil soud nic relevantního pro toto řízení.

8. Z provedených listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že by to byl konkrétně žalovaný, kdo smlouvu uzavřel. Při uzavírání smlouvy nebyla nijak validně zjištěna – ověřena totožnost žalovaného. Pouhé poskytnutí osobních údajů není řádným zjištěním a tím méně ověřením totožnosti. Údaje o číslu účtu a osobní údaje žalovaného mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Není nijak neprokázáno, že právní předchůdce žalobce jednal při uzavření smlouvy se žalovaným.

9. Smlouva nebyla žalovaným podepsána a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil. Tvrzení žalobce, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaný skutečně učinil, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž údajně žalovaný souhlasil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný, že smlouva byla uzavřena se žalovaným, ani že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.

10. Soud se dále zabýval tím, zda byla jistina vyplacena žalovanému a zda se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

11. V rámci právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“.

12. Soud nemohl ani zjistit případné bezdůvodné obohacení, neboť nebylo prokázáno, zda vůbec a případně v jaké výši byly poskytnuty finanční prostředky žalovanému právním předchůdcem žalobce. Nebylo tak prokázáno ani jakékoliv bezdůvodné obohacení žalovaného.

13. Soud proto žalobu zcela zamítl za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru a ani případné bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť nebylo prokázáno v jaké výši, a to ani minimální, byly finanční prostředky právním předchůdcem žalobce poukázány na účet žalovaného. Z předložené listiny nadepsané Platební informace to nevyplývá, neboť je zjevné, že byly žalovanému účtovány i poplatky, úroky a další položky. A nadto žalobce na výzvu soudu k doplnění tvrzení nikterak nereagoval a zůstal zcela pasivní – viz podrobněji odstavec 5. odůvodnění tohoto rozsudku.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný je v řízení zastoupen opatrovnicí, přiznal soud opatrovnici vůči státu České republice odměnu opatrovníka (dle § 140 odst. 2 o. s. ř.) – náhradu nákladů řízení 4.884 Kč – tyto náklady jsou tvořeny: odměnou ustanoveného opatrovníka žalovaného ve výši 3.984 Kč za tři úkony právní služby po 1.328 Kč podle § 7 bod 5 a § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (a to za přípravu a převzetí zastoupení, prostudování spisu a účast u ústního jednání), neboť toto ustanovení se týká výkonu mimo jiné funkce ustanoveného opatrovníka. Dále jsou náklady řízení za zastoupení opatrovníkem tvořeny: paušální náhradou hotových výdajů za tři úkony po 300 Kč, tj. 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Opatrovnice žalovaného není plátkyní DPH.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého:„ Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.“ V daném případě byl žalobce zcela neúspěšný – byl by to tedy žalovaný, kdo by měl nárok na náhradu nákladů řízení, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.