32 C 243/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 26.748 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , co do smluvní pokuty ve výši , částka, , co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , co do jistiny ve výši , částka, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, a dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalobkyně.

V. Povinnosti uložené ve výrocích III. a IV. tohoto rozsudku je žalovaná oprávněna splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po , částka, , počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci s tím, že nezaplacením, byť i jediné splátky řádně a včas nastává splatnost celého dluhu.

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z úvěru ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, – to vše údajně z titulu „Smlouvy o úvěru č. , číslo, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovanou dne , datum, , platnou a účinnou ve znění „Smlouvy o úvěru“ téhož čísla, uzavřené mezi týmiž účastníky dne , datum, , na základě kterých právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr v celkové výši , částka, . Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplatila v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: dlužnou jistinou , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru a smluvních úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.

1. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Dohodou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Potvrzením o provedení transakce za postoupení pohledávek ze dne , datum, , Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím archem ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, učiněné přímo žalobkyní. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

2. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, (na čl. 40 – 41 spisu), že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaná v období od , datum, do , datum, uhradila částku v celkové výši , částka, .Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, svou nepřítomnost u ústního jednání soudu dne , datum, řádně omluvila. Soudce dne , datum, hovořil se žalovanou na telefonním čísle, tel. číslo, , žalovaná soudu potvrdila, že je domluvená se žalobkyní na splátkách po , částka, měsíčně a žádá soud o povolení takovýchto splátek.

3. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , Banka, a. s. doručenou soudu dne , datum, měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalované (na čl. 29) + Výpisy z běžného účtu žalované měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně v celkové výši , částka, , poukázané na účet žalované v následujících platbách (viz čl. 30 – 38 spisu): , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , a , částka, dne , datum, .Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovanou + Smlouvou o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, – nepodepsanou žalovanou měl soud za prokázané znění těchto smluv o úvěru, kdy na základě první uvedené smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , a na základě druhé smlouvy měla být úvěrová částka údajně změněna na částku , částka, (nicméně datum uzavření této smlouvy neodpovídá platbě ve výši , částka, , která byla na účet žalované poukázána o více než jeden měsíc dříve, než kdy měla údajně dojít ke změně podmínek údajného úvěru dle druhé úvěrové smlouvy).Svazkem Výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně u , právnická osoba, . měl soud za prokázané platby poukázané z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalované, jak byly podrobně popsány výše.Výpisem z účtu právní předchůdkyně žalobkyně měl soud za prokázanou platbu z účtu žalované na účet právní předchůdkyně žalobkyně ve výši , částka, dne , datum, .Obchodními podmínkami , právnická osoba, měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně eviduje v rámci vymáhání pohledávky za žalovanou odeslání jednoho doporučeného dopisu a dvě cesty pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalované.Upomínkou ze dne , datum, + Opakovanou výzvou k úhradě ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky.Předáním do advokátní kanceláře ze dne , datum, neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobce + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. , č. účtu, byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně poukázány platby v celkové výši , částka, v období od , datum, do , datum, , a to údajně z titulu v žalobě uvedených smluv o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že smlouvy o úvěru uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouvy o úvěru nebyly žalovanou podepsány a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smluv, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvy elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částky výše uvedené došly na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. , č. účtu, ve výše uvedeném období, jak soudu na dotaz sdělila , Banka, a. s., a. s. ve své odpovědi na výzvu soudu doručené soudu dnu , datum, (na čl. 29 – 30 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byly smlouvy o úvěru uzavřeny, ale pouze to, komu byly vyplaceny výše uvedené částky. Dále je prokázáno z tvrzení žalobkyně, že žalovaná po podání žaloby uhradila částku v celkové výši , částka, . Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši , částka, , ke které dospěl tak, že od částky, která byla žalované prokazatelně ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta, tj. , částka, , odečetl žalovanou uhrazenou částku , částka, . Z této částky soud žalobkyni dále přiznal také zákonné úroky z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Částku 21.649,19 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu tvrzené smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jak je uveden ve výroku II. tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněný zamítl, neboť vyplývá z neplatné úvěrové smlouvy.

1. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“2. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů.V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

4. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o právu žalované zaplatit toto vše v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po , částka, . Důvodem pro toto rozhodnutí byla žádost žalované, jak byla podrobněji popsána výše. Soud při určení výše splátek zohlednil zejména situaci ohledně vzniku závazku žalované, která bez právního titulu nabyla peněžní prostředky, které evidentně spotřebovala, a které je nyní povinna vrátit. Soud splátky povolil proto, že uvěřil žalované, že její snaha o splacení dluhu je upřímná a nechce být tím, kdo automaticky žalovanou vystaví hrozbě exekuce, k níž by bez pochyby došlo za situace, kdyby buď povolil splátky vyšší než povolené, nebo kdyby určil lhůtu k plnění v zákonné třídenní lhůtě. Soud při určení výše splátek zohlednil žádost žalované o povolení dluhu včetně příslušenství a nákladů řízení v pravidelných splátkách, jejichž výši žalovaná navrhla, přičemž soud zohlednil i narůstající úroky z prodlení a soud tuto splátku povolil ve výši , částka, měsíčně tak, aby ke splacení došlo v přiměřené době. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále, že nesplní-li žalovaná, byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovanou dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas. Soud apeluje na žalobkyni, aby akceptovala rozhodnutí soudu o povolení splátek.

4. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ) a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení řízení v důsledku zpětvzetí žaloby a po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 78,18 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil 21,82 %. Odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 56,36 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily , částka, , tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku , částka, . Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud považuje za vhodné připomenout, že ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, jímž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a úspěšné žalobkyni, v němž byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami výdajů po , částka, , tj. , částka, , dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.