32 C 248/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 34.710 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co dojistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, ,jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,jistiny ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částkaspolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ,spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacenía dále spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, ,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se původně žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem s úvěru ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , dále spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a dále spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru“ č. , tel. číslo, , kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, , se žalovaným dne , datum, , údajně ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla, uzavřené mezi týmiž účastníky dne , datum, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný úvěr údajně vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplatil v dohodnutém termínu, respektive v dohodnutých splátkách, splatnost úvěru nastala ke dni , datum, . Dlužná částka ve výši , částka, byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: jistinou , částka, a smluvní pokutou , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroků z úvěru, zákonných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, jak je podrobně popsáno výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Potvrzením o přijetí platby za postoupené pohledávky ze dne , datum, + Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podací arch ze dne , datum, , Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podací arch ze dne , datum, , Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, . Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Dříve než soud začal jednat ve věci samé, sdělila žalobkyně podáními doručenými soudu dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , že žalobu bere částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Zpětvzetí bylo odůvodněno částečnými úhradami ze strany žalovaného, učiněnými po podání žaloby, v celkové výši , částka, (čtyři platby po , částka, ).Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může žalobkyně vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došloli ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.).Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výrocích II. a III. tohoto rozsudku.

4. Žalovaný se k věci nevyjádřil a svoji neúčast u ústního jednání soudu neomluvil.

5. Skutkový stav tak, jak je podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a zejména jak je podrobněji popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Odpovědí banky , právnická osoba, ., doručenou soudu dne , datum, , měl soud za prokázané, že účet č. , č. účtu, patří žalovanému (na čl. 24) + Výpisy z běžného účtu žalovaného měl soud za prokázané platby od právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, (na čl. 27).Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, + Smlouvou o úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, – nepodepsanými žalovaným ani druhou stranou měl soud za prokázané znění těchto smluv, nicméně neměl za prokázané, že tyto smlouvy skutečně s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel právě žalovaný, když smlouvy nejsou žalovaným podepsány, respektive nejsou opatřeny žádným projevem vůle žalovaného, který by prokazoval, že žalovaný se s uvedenými smlouvami seznámil, s jejich obsahem souhlasil a v tomto znění je s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřel. Smlouvy nadto nejsou opatřeny ani podpisem druhé smluvní strany, tj. podpisem právní předchůdkyně žalobkyně, a listiny se jeví spíše jako návrhy na uzavření úvěrových smluv, z nichž není patrné, zda k jejich uzavření skutečně došlo.Potvrzením o provedené platbě ve výši , částka, dne , datum, z účtu žalovaného na účet právní předchůdkyně žalobkyně měl soud za prokázanou tuto platbu, neměl však nijak za prokázanou její souvislost s údajně uzavřenými úvěrovými smlouvami, neboť tato „verifikační platba“ předcházela údajnému uzavření úvěrových smluv o téměř tři roky.Výpisy z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně měl soud za prokázané platby ve výši , částka, dne , datum, a ve výši , částka, dne , datum, z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného.Obchodními podmínkami , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně eviduje v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky jednu cestu pověřeného pracovníka na kontaktní adresu žalovaného.Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím archem ze dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalovanému dostala do dispozice.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka v celkové výši , částka, , a to postupnými úhradami v období od , datum, do , datum, , a to údajně na základě v žalobě uvedených smluv o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že nemá najisto postaveno, že tyto úvěrové smlouvy zavřel s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouvy o úvěru nebyly žalovaným podepsány a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smluv, se kterým žalovaný údajně souhlasil, ani to, že právní úkony – uzavření tvrzených úvěrových smluv – skutečně žalovaný učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný a najisto postavené měl pouze, že částka v celkové výši , částka, došla na účet, který byl veden na jméno žalovaného, to znamená, že žalovaný byl prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. , č. účtu, v období od , datum, do , datum, , jak soudu na dotaz sdělila , právnická osoba, . ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne , datum, (na čl. 24 – 27 spisu). Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byly smlouvy o úvěru uzavřeny, ale pouze to, komu byla vyplacena částka , částka, . Dále měl soud za prokázané, že žalovaný uhradil k rukám žalobkyně po podání žaloby částku v celkové výši , částka, , kdy žalobkyně co do této výše jistiny vzala žalobu zpět, jak bylo podrobněji popsáno výše. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze částku ve výši , částka, , tedy zbývající dlužnou jistinu, a to nikoli z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Z této částky pak soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení v zákonné výši, a to od počátku prokazatelného prodlení. Ostatní nároky žalobkyně, v tomto případě náklady spojené s uplatněním pohledávky, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl, neboť vyplývají z neplatné smlouvy o úvěru.

7. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ) a předmět řízení – který zůstal po částečném zastavení řízení a částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku , částka, ). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení, úroků z úvěru a smluvní pokuty. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 64,35 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalovaného, tak činil 35,65 %. Odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobkyně, dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 28,70 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily , částka, , tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku , částka, . Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud považuje za vhodné připomenout, že ohledně nákladů řízení aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně, shodnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje , částka, a úspěšné žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po , částka, , tj. , částka, , dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně.