32 C 26/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10.179 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – to vše údajně z titulu smlouvy o úvěru, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba., se žalovanou dne datum, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr ve výši částka, který měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, nicméně jej sjednaným způsobem nesplatila v dohodnutém termínu, za dobu trvání smlouvy neuhradila ničeho. Dlužná částka ve výši částka byla dle žaloby tvořena dlužnou jistinou údajně poskytnutého úvěru částka a poplatkem za poskytnutí úvěru částka a úrokem z úvěru částka. Žalobkyně pro případ, že by jejímu nároku nebylo možné vyhovět z titulu smlouvy o úvěru, navrhla alternativu, aby jejímu nároku bylo vyhověno z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, které byly finanční prostředky prokazatelně poukázány na bankovní účet v květnu 2022.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum učiněným právní předchůdkyní žalobkyně + Podacím lístkem ze dne datum, Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (digitálně podepsáno datum) + Seznamem postoupených pohledávek, Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (digitálně podepsáno datum) + Seznamem postoupených pohledávek. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky právnická osoba., doručenou soudu dne datum, měl soud za prokázané, že účet č. č. účtu patří žalované (na čl. 21) + Výpisem z běžného účtu žalované měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalované ve výši částka dne datum (na čl. 22). Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. číslo ze dne datum – nepodepsanou žalovanou měl soud za prokázané znění této smlouvy, neměl však za prokázané, že žalovaná tuto smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela, neboť smlouva není opatřena žádným projevem vůle žalované, která údajně smlouvu podepsala elektronicky pomocí SMS kódu. Formulářem pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že žalovaná se s touto listinou seznámila. Potvrzením o provedení transakce z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne datum měl soud za prokázanou platbu ve výši částka na účet žalované uvedeného dne. Informacemi o vlastníkovi měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ve své interní listině evidovala jméno žalované a číslo jejího bankovního účtu. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum učiněnou zástupcem žalobkyně + Podacím lístkem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. č. účtu byla poskytnuta částka částka, a to převodem na tento účet dne datum, údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka částka došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelkou uvedeného účtu č. č. účtu dne datum, jak soudu na dotaz sdělila právnická osoba. ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne datum (na čl. 21 – 22 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka částka. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši částka a z ní zákonné úroky z prodlení v zákonné výši za období od datum. Částku 7.000 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.

6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 7. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě (celkem do dne vyhlášení rozsudku částka) a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby (celkem do dne vyhlášení rozsudku částka). Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu 68,77 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil 31,23 %. Odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobkyně dospěl soud k procentuální výši nákladů řízení, které soud jako oprávněné žalobkyni přiznal ve výši 37,54 %, a to z celkových, tzn. ještě poměrně nesnížených nákladů řízení, které činily částka, tzn., že soud žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku částka. Celkové (tedy ještě poměrně nesnížené) náklady řízení byly tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem částka za tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 1, 2 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po částka, tj. částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.