32 C 277/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 29.274 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení , částka, se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše údajně z titulu „Smlouvy o úvěru č. , číslo, “, kterou údajně uzavřela žalobkyně se žalovanou dne , datum, , na základě které údajně žalobkyně poskytla žalované účelový spotřebitelský úvěr určený na úhradu zboží u prodejce , právnická osoba, ., kterému byla vyplacena celá jistina úvěru , částka, . Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, avšak řádně jej nesplácela ujednaným způsobem, dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, , od té doby neuhradila ničeho. Žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění pohledávky ke dni , datum, a vyzvala žalovanou k úhradě všech závazků. Dlužná částka byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: neuhrazenými splátkami před zesplatněním , částka, , jistinou , částka, , smluvní pokutou za zrušení smlouvy , číslo, , úrokem z prodlení , částka, , účelně vynaloženými náklady , částka, a smluvní pokutou za prodlení s úhradou splátek , částka, . Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout v celém rozsahu, neboť nevstoupila se žalobkyní do žádného závazkového vztahu, žalovaná toliko uzavřela objednávku na poskytnutí služeb se společností , právnická osoba, , adresa, (, právnická osoba, .), jejímž předmětem bylo poskytnutí služeb týkajících se osobního výživového plánu. Žalovaná vyčerpala část objednaných služeb, za tyto zaplatila, měla přitom za to, že úhrady směřuje přímo ke společnosti , právnická osoba, , adresa, . Žalovaná namítla, že v textu smluvní dokumentace s , právnická osoba, , adresa, není žádná zmínka o financování poskytovaných služeb prostřednictvím spotřebitelského úvěru. Žalovaná by s ohledem na své finanční možnosti a špatné zkušenosti s nebankovními úvěrujícími společnostmi na takové ujednání nikdy nepřistoupila. Žalovaná žalobkyni nikdy nesdělila žádné osobní údaje, tyto musela žalobkyni poskytnout společnost , právnická osoba, , adresa, bez souhlasu žalované. Smlouva o úvěru byla žalovanou údajně podepsána pomocí SMS kódu, žalovaná nicméně prostřednictvím SMS nic nepotvrzovala. Žalovaná s ohledem na výše uvedené namítla nedostatek své pasivní věcné legitimace v předmětném řízení, takže nároku nelze vyhovět ani z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, neboť žalovaná se na úkor žalobkyně o nic neobohatila. Finanční prostředky ze spotřebitelského úvěru byly vyplaceny společnosti , právnická osoba, , adresa, , nikoli žalované.

3. Z provedeného dokazování vyplynula následující skutková zjištění.

4. Žalovaná si u společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , vystupující pod názvem , právnická osoba, , adresa, (dále jen „, právnická osoba, , adresa, “) objednala dne , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, za cenu , částka, , po slevě za cenu , částka, , a k tomu služby za , částka, , celkem tedy měla žalovaná společnosti , právnická osoba, , adresa, uhradit , částka, . V objednávce žalovaná souhlasila s tím, že její osobní údaje budou poskytnuty společnosti , právnická osoba, ., která je provozovatelem , Anonymizováno, programu, a to v nezbytném rozsahu. O financování kupní ceny prostřednictvím spotřebitelského úvěru není v objednávce žádná zmínka. Žalovaná potvrdila, že podpis na této listině je skutečně jejím vlastnoručním podpisem (viz objednávka ze dne , datum, , včetně listiny „objednávka“, která nicméně obsahuje obchodní podmínky a prohlášení klienta). Cena , částka, vyplývá rovněž z účtenky – daňového dokladu ze dne , datum, (k objednávce , Anonymizováno, ), kde v úplně posledním řádku na této listině, která má skutečně formu úzké účtenky běžné v denním obchodním styku, je uvedeno slovo „, právnická osoba, “ a vedle toho „, Anonymizováno, ., Anonymizováno, ,, Anonymizováno, “. Tuto listinu soud vyhodnotil jako interní listinu , právnická osoba, , adresa, , kterou žalovaná nijak nepotvrdila a která nijak neprokazuje, že žalovaná si byla vědoma financování kupní ceny prostřednictvím spotřebitelského úvěru. Žalobkyně dále předložila likvidační list ze dne , datum, , kterým mělo být prokázáno samotné plnění z úvěrové smlouvy (položka „poskytnutí úvěru , číslo, “), soud i tuto listinu vyhodnotil jako interní listinu žalobkyně, z níž nelze zjistit ničeho podstatného pro posouzení toho, zda byla smlouva o úvěru ze strany žalované skutečně akceptována. Žalobkyně dále předložila listinu „Oznámení o provedení příkazu k úhradě“, z níž je patrná informace o výši starobního důchodu vyplaceného žalované za období od , datum, do , datum, na její bankovní účet. Tuto listinu žalobkyně údajně opatřila sdílením dat o klientech v rámci sítě , právnická osoba, ., jejíž je žalobkyně součástí, a má prokazovat úvěruschopnost žalované. Žalovaná popřela, že by opatření této listiny žalobkyní jakkoli odsouhlasila.

5. Úvěrovou smlouvou č. , číslo, ze dne , datum, je prokázáno znění této úvěrové smlouvy, kde na straně věřitele (poskytovatele úvěru) figuruje žalobkyně, na straně klienta žalovaná, na straně zástupce věřitele – prodejce společnost , právnická osoba, . (, právnická osoba, , adresa, ). Smlouva je za žalovanou podepsána SMS kódem „, číslo, “, datovaným , datum, v , Anonymizováno, . Jistina úvěru činila , částka, , měla být vyplacena přímo k rukám , právnická osoba, , adresa, jako cena za zboží, přímo žalované nebylo ze smlouvy plněno ničeho. Žalovaná byla uvedena jako klient, smlouva obsahovala její osobní údaje, včetně čísla občanského průkazu, dále bylo uvedeno, že je starobní důchodkyní s čistým měsíčním příjmem , částka, , výdaje na bydlení údajně činily , částka, , jiné pravidelné výdaje uvedeny nebyly. Žalovaná údajně neměla žádnou vyživovací povinnost, údajně nesplácela jiné úvěry. Úvěr měl být splacen ve 24. měsíčních splátkách po , částka, , úroková sazba byla sjednána 0 %. Žalobkyně uvedla, že předmětná smlouva byla se žalovanou uzavřena prostřednictvím , právnická osoba, , adresa, , žalovaná popírá, že by s ní o této smlouvě bylo kdy vůbec jednáno. Ačkoli tedy zprostředkovatel úvěru (, právnická osoba, , adresa, ) sjednal se žalovanou poskytování služeb pomocí objednávky, jenž byla vlastnoručně podepsána žalovanou (přičemž v této listině nebyla o financování kupní ceny prostřednictvím úvěru žádná zmínka), smlouva o úvěru je bez legitimního důvodu podepsána pouze SMS kódem, který nijak neprokazuje totožnost žalované, stejně tak neprokazuje, že to byla skutečně žalovaná, kdo ze své svobodné vůle smlouvu uzavřel, respektive kdo pomocí SMS zprávy potvrdil její podpis. Není dále prokázáno ani to, zda žalovaná tuto listinu skutečně kdy viděla a zda jí byl plně vysvětlen její obsah.

6. Žalovaná uhradila tři platby po , částka, a další dvě platby po , částka, v období od , datum, do , datum, v měsíční periodicitě, a to z čísla účtu: , č. účtu, , který skutečně patří žalované, současně je prokázána platba od žalobkyně ve výši , částka, na účet příjemce: , právnická osoba, S. R. O. dne , datum, , tedy den následující po uzavření smlouvy o poskytování služeb mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , adresa, (viz výpis z účtu žalobkyně). Dle žalobkyně tyto platby prokazují vědomost žalované o uzavření úvěrové smlouvy, neboť po dobu pěti měsíců splácela na správné číslo účtu pod správným variabilním symbolem příslušné splátky. Dle žalované se jednalo o úhrady za služby poskytované společností , právnická osoba, , adresa, , měla za to, že platby hradí právě k rukám této společnosti. Z listiny tabulka umoření , číslo, ze dne , datum, naproti tomu vyplývá, že žalobkyně eviduje pět plateb po , částka, s měsíční periodicitou (od , datum, do , datum, ), které měla žalovaná uhradit, tyto nicméně nesouhlasí s výše popsanými výpisy z účtu žalobkyně. Žalobkyně nebyla schopna tento rozpor vysvětlit, pouze uvedla, že tato částka, respektive všechny příslušné částky, byly skutečně odečteny od žalované částky. Žalovaná podle výpisů z účtu žalobkyně ve dvou měsících uhradila vyšší částku, než kolik činila splátka úvěru, tyto vyšší částky nicméně žalobkyně v tabulce umoření nijak nezohlednila a eviduje jako uhrazenou pouze „běžnou splátku.“ Žalovaná jistina činní , částka, , na účet poskytovatele byla vyplacena částka , částka, . Soud k žalované jistině nedospěl ani v jednom případě, tzn. odečtením úhrad se započtením dvou vyšších splátek (celkem , částka, ), ani odečtením úhrad bez započtení těchto vyšších splátek (celkem , částka, ).

7. Smlouvou o obchodním zastoupení č. , hodnota, ze dne , datum, měl soud za prokázané oprávnění společnosti , právnická osoba, . vystupovat jako zprostředkovatel úvěrů pro žalobkyni, listinou nicméně není prokázáno, že žalovaná souhlasila s financováním prostřednictvím takového úvěru.

8. Zesplatněním pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy č. , číslo, ze dne , datum, a Dodejkou s potvrzeným převzetím žalovanou dne , datum, měl soud za prokázané, že žalobkyně doručila žalované do vlastních rukou oznámení o zesplatnění pohledávky a vyzvala ji k úhradě dlužné částky, která v té době činila , částka, , a to do , datum, . Žalovaná dopis převzala oproti vlastnoručnímu podpisu dne , datum, .

9. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, učiněnou zástupcem žalobkyně + Potvrzením o zaplacení ceny služby uhrazené v hotovosti měl soud za prokázané, že žalobkyně vyhotovila předžalobní upomínku, neměl nicméně za prokázané, že tato upomínka byla skutečně odeslána žalované, neboť z předloženého potvrzení o zaplacení ceny uhrazené v hotovosti vyplývá pouze to, že jde o listinu, která má hlavičku , právnická osoba, , z této listiny je patrné pouze úhrada nějaké služby v hotovosti, není čitelné ani datum, ani částka, která byla zaplacená, čitelné je pouze zaškrtnutí pole „cena byla uhrazena v hotovosti“, současně je v listině uvedeno, že toto potvrzení není dokladem o podání zásilky poštovní přepravě.

10. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, , Úvěrovými podmínkami č. , číslo, -, číslo, ze dne , datum, a Sazebníkem k úvěrovým podmínkám č. , číslo, -, číslo, ze dne , datum, měl soud za prokázané znění těchto listin, neměl nicméně za prokázané, že žalovaná se s těmito listinami jakýmkoli způsobem seznámila, neboť listiny nejsou žalovanou podepsány a neobsahují ani žádný jiný doklad o tom, že by byly žalované předány.

11. Nedatovanou listinou „Potvrzení o poskytnutí/proplacení úvěru“ měl soud za prokázané, že žalobkyně ve své interní listině evidovala výplatu částky , částka, společnosti , právnická osoba, . ze smlouvy o úvěru č. SU4004268221, a to dne , datum, . Listina není schopna prokázat, zda žalovaná uzavřela smlouvu o úvěru, či nikoli, vyplývá z ní pouze plnění z této žalovanou údajně uzavřené smlouvy, a to třetímu subjektu, nikoli žalované.

12. Listinou ze dne , datum, nazvanou „, Anonymizováno, neměl soud za prokázané ničeho podstatného pro rozhodnutí.

13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná si u společnosti , právnická osoba, ., vystupující pod názvem , právnická osoba, , adresa, objednala dne , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , za který měla uhradit celkem , částka, . V objednávce, vlastnoručně podepsané žalovanou, žalovaná souhlasila s tím, že její osobní údaje budou poskytnuty společnosti , právnická osoba, ., která je provozovatelem výživového programu, a to v nezbytném rozsahu. Žalovaná uhradila tři platby po , částka, a další dvě platby po , částka, v období od , datum, do , datum, v měsíční periodicitě, a to ze svého bankovního účtu vedeného u , právnická osoba, . Tyto platby žalovaná zasílala k rukám žalobkyně, fakticky se jednalo o splátky úvěru, žalovaná se nicméně domnívala, že splácí cenu za poskytnuté služby přímo jejich poskytovateli (, právnická osoba, , adresa, ), s nímž uzavřela písemnou objednávku. Žalovaná nemohla z pouhého čísla účtu a variabilního symbolu poznat, že se ve skutečnosti jedná o splátky úvěru, nadto pokud si nebyla vědoma, že si jakýkoli úvěr sjednala. Část ceny za služby poskytnuté žalované (, částka, ) byla uhrazena dne , datum, ze strany žalobkyně, a to přímo k rukám poskytovatele služeb na základě smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, . Smlouva o úvěru byla podepsána pomocí SMS kódu, nebylo nicméně prokázáno, že by to byla skutečně žalovaná, kdo předmětnou smlouvu tímto SMS kódem uzavřel. Dále nebylo prokázáno, že údaje o žalované, kterými žalobkyně disponovala, byly získány s legitimním souhlasem žalované, neboť tato prokazatelně souhlasila pouze s poskytnutím údajů provozovateli výživového poradenství, který nemá k žalobkyni žádnou vazbu. Pokud žalovaná podepsala objednávku na služby výživových služeb vlastnoručně v sídle poskytovatele těchto služeb, nedává smysl, aby samotnou smlouvu o úvěru – finančním závazku na řadu měsíců – nepodepsala stejným způsobem, nadto pokud v samotné objednávce není žádné zmínky o financování kupní ceny za výživové služby prostřednictvím spotřebitelského úvěru. Žalovaná popírá, že by o financování kupní ceny prostřednictvím úvěru věděla, důkazní břemeno v tomto případě tíží žalobkyni, která však soudu předložila pouze své interní listiny, které prokazují výplatu jistiny úvěru na účet poskytovatele výživových služeb a strukturu dluhu, neprokazují však to, že žalovaná tento závazek skutečně informovaně přijala. Žalobkyně sice disponovala osobními údaji žalované, ani to však neprokazuje vědomost žalované, neboť tyto údaje mohla žalobkyně získat buď prostřednictvím banky žalované, do jejíž sítě žalobkyně náleží, nebo prostřednictvím nekalé obchodní praktiky. Žalované bylo dne , datum, doručeno oznámení o zesplatnění úvěru poté, co neuhradila splátku splatnou dne , datum, , žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky , částka, do , datum, . Žalobkyně předložila předžalobní výzvu, neprokázala nicméně její odeslání žalované.

14. Z § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 ZoSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy má za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

15. Podle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

16. Podle ust. § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen eIDAS), se elektronickým podpisem rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Z citovaného ustanovení vyplývá, že aby bylo možno data v elektronické podobě považovat za elektronický podpis, musí být nejen připojena k jiným datům v elektronické podobě (či s nimi být logicky spojena), ale zároveň se musí jednat o data, která jednající osoba používá k podepsání. Pouhá skutečnost, že určitá data, např. autorizační kód, jsou připojena k dokumentu v elektronické podobě, nemůže vést k závěru, že taková data podepisující osoba (obvykle) používá k podepsání. Proto nelze autorizační kód a tím méně prosté odeslání elektronické žádosti o úvěr, respektive SMS kódu, který není žádným způsobem přímo spojen s podepisující osobou, považovat ani za prostý elektronický podpis. Prostým elektronickým podpisem může být např. biometrický podpis, tedy elektronicky zachycený obraz vlastnoručního podpisu jednající osoby.

18. Jak vyplývá ze shora citovaného § 562 odst. 1 o. z., jakož i z požadavků na právní jednání obecně, musí být při právním jednání učiněném elektronickými prostředky možné jednoznačné určení jednající osoby. V posuzovaném případě nelze jednoznačně určit osobu, která smlouvu o úvěru SMS kódem podepsala, tzn. nelze dovodit, že to byla skutečně žalovaná, kdo dobrovolně a vědom si všech důsledků svého jednání uzavřel smlouvu o úvěru. Soud je tak přesvědčen, že v daném případě nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, neboť elektronické prostředky použité žalobkyní při sjednávání smlouvy neumožňovaly určení jednající osoby, a to ani na základě elektronického podpisu. Osobní údaje žalované mohly být zneužity v rámci bankovní sítě, případně ze strany poskytovatele výživových služeb, který je mohl bez souhlasu žalované předat žalobkyni. Tento závěr dále podporuje fakt, že pokud žalovaná vlastnoručně podepsala objednávku, v níž neodsouhlasila žádné úvěrové financování, nedává smysl, aby smlouvu o úvěru podepsala pomocí pouhého SMS kódu, který nadto neobsahuje žádný záznam o tom, že by se jednalo o SMS kód zaslaný skutečně na telefonní číslo , tel. číslo, .

19. Jelikož nebylo prokázáno, že žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy jednala skutečně se žalovanou, nemá soud za prokázaný obsah smlouvy ani to, že žadatelkou o úvěr byla skutečně žalovaná. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.

20. S ohledem na zjištěnou neplatnost úvěrové smlouvy se soud dále zabýval tím, zda byla jistina vyplacena žalované a zda se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalované.

21. Ohledně právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“22. Soud v daném případě zjistil, že jistina úvěru byla vyplacena třetí osobě, a to poskytovateli výživových služeb, přímo žalované nebylo vyplaceno ničeho. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem pět plateb, neboť se legitimně domnívala, že provádí úhrady za služby přímo poskytovateli výživových služeb. Soud uvěřil žalované, že neměla tušení, že splácí ve skutečnosti spotřebitelský úvěr, neboť z předložených listin, s nimiž se žalovaná prokazatelně seznámila (které podepsala) úvěrový závazek rozhodně nevyplývá. Z toho je zřejmé, že žalovaná se vůči žalobkyni ničeho neobohatila, naopak se vůči žalované zřejmě bezdůvodně obohatila žalobkyně, která přijala pět splátek na základě úvěrové smlouvy, která nebyla řádně uzavřena a o jejíž existenci žalovaná nevěděla. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť jí nebylo možné vyhovět z titulu úvěrové smlouvy, ani z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny odměnou za zastoupení advokátem , částka, za čtyři úkony právní služby po , částka, dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., čtyřmi paušálními náhradami hotových výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem , částka, a cestovným , částka, za cestu , právnická osoba, a zpět osobním automobilem na vzdálenost celkem , hodnota, km, při základní náhradě za použití motorového vozidla , částka, /1 km podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., při průměrné spotřebě 6,5 l motorové nafty na 100 km, a při ceně 1 litru motorové nafty , částka, podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 398/2023 Sb. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalované.