32 C 301/2023

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 20.502,58 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá co do poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – to vše údajně z titulu smlouvy o úvěru, kterou údajně uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba., se žalovanou dne datum, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně údajně poskytla žalované úvěr ve výši částka, který měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaná úvěr údajně vyčerpala, nicméně jej sjednaným způsobem nesplatila v dohodnutém termínu, za dobu trvání smlouvy neuhradila ničeho. Dlužná částka ve výši částka byla dle žaloby tvořena dlužnou jistinou údajně poskytnutého úvěru částka a poplatkem za poskytnutí úvěru částka. Žalobkyně pro případ, že by jejímu nároku nebylo možné vyhovět z titulu smlouvy o úvěru, navrhla alternativu, aby jejímu nároku bylo vyhověno z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, Seznamem postoupených pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum + Podacím lístkem ze dne datum. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Žalovaná se k věci nevyjádřila a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavila.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, a který je zejména dále popsán níže, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Odpovědí banky Banka, a. s., doručenou soudu dne datum, měl soud za prokázané, že účet č. č. účtu patří žalované (na čl. 20) + Výpisem z běžného účtu žalované + Potvrzením o platbě měl soud za prokázanou platbu od právní předchůdkyně žalobkyně žalované ve výši částka dne datum (na čl. 22). Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno ze dne datum – nepodepsanou žalovanou měl soud za prokázané znění této smlouvy, neměl však za prokázané, že žalovaná tuto smlouvu s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně uzavřela, neboť smlouva není opatřena datem ani žádným projevem vůle žalované, která údajně smlouvu podepsala elektronicky pomocí SMS kódu. Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum měl soud za prokázaný obsah této listiny, nikoli však to, že žalovaná se s touto listinou seznámila. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum učiněnou zástupcem žalobce + Podacím lístkem ze dne datum měl soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby řádně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice, neboť byla adresována na adresu trvalého pobytu žalované, jak je evidována v Centrální evidenci obyvatel.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, kdy soud měl za prokázané pouze to, že na účet žalované č. č. účtu byla poskytnuta částka částka, a to převodem na tento účet dne datum, údajně z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně žalovaná, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovanou podepsána a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaná údajně souhlasila, to že žalobkyně tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaná skutečně učinila. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byla skutečně žalovaná a najisto postavené měl pouze, že částka částka došla na účet, který byl veden na jméno žalované, to znamená, že žalovaná byla prokazatelně majitelem uvedeného účtu č. č. účtu dne datum, jak soudu na dotaz sdělila Banka, a. s. ve své odpovědi na výzvu soudu došlé soudu dne datum (na čl. 20 – 22 spisu). Jinak řečeno, není jisté, s kým byla smlouva o úvěru uzavřena, ale pouze to, komu byla vyplacena částka částka. Soud tak žalobkyni přiznal podle dále uvedených právních norem pouze jistinu dluhu ve výši částka a z ní zákonné úroky z prodlení v zákonné výši za období od datum. Částku 9.800 Kč soud žalobkyni přiznal nikoliv z titulu smlouvy o úvěru, ale z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Z výše uvedeného tak vyplývá i to, že ostatní nároky žalobkyní uplatněné, jak jsou vyčísleny ve výroku I tohoto rozsudku, soud jako nedůvodně uplatněné zamítl.

6. Hmotně právní posouzení věci spočívalo v ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 7. Právní posouzení věci ohledně zákonných úroků z prodlení spočívalo v ust. § 1970 o. z., podle kterého platí, že: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého: Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8. procentních bodů. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého: Měl-li účastník řízení úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro posouzení úspěchu a neúspěchu účastníků řízení soud porovnával předmět řízení – jak byl uveden v žalobě a předmět řízení – který zůstal po částečném zamítnutí žaloby. Přičemž předmětem řízení je vždy souhrn žalovaných částek a příslušenství, tj. zde úroků z úvěru a úroků z prodlení. V daném případě měla žalobkyně úspěch pouze částečný, a to v rozsahu menším než 50 %, neúspěch žalobkyně, a tudíž úspěch žalované, tak činil více než 50 % – byla by to tedy žalovaná, kdo by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalované však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.