32 C 321/2024

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 17.311,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částkas úrokem 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK/, č. účtu, “, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, ., se žalovanou dne , datum, , na základě které žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr až do výše úvěrového rámce , částka, . Žalovaná úvěr vyčerpala, řádně jej však nesplácela dohodnutým způsobem a na jejím účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě. Dlužná částka , částka, byla dle žaloby tvořena pouze dlužnou jistinou. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení a smluvních úroků z úvěru ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , Přílohami: Seznamem postoupených pohledávek, Prohlášením o Okamžiku postoupení, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, + Podacím lístkem. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto uzavřel, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez nařízení jednání podle § 115 o. s. ř.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných:Žádostí/Smlouvou o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK/, č. účtu, ze dne , datum, měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména že kontokorentní úvěr byl poskytován u účtu č. , č. účtu, vedeném právní předchůdkyní žalobkyně, jehož majitelkou byla žalovaná (účet byl zřízen a veden na základě Smlouvy o běžném účtu ze dne , datum, ), výši úvěrového rámce , částka, , úroky z úvěru 18 % ročně, RPSN činila 19,45 % ročně.Produktovými a obchodními podmínkami měl soud za prokázané znění těchto podmínek.Výpisy z účtu žalované měl soud za prokázanou výši dlužné částky, jednotlivé dlužné položky a strukturu dluhu. Současně měl soud za prokázané, že majetková situace žalované ani žádné platby, jež činila ze svého účtu, nezakládaly pochybnost o úvěruschopnosti žalované ve vztahu k poskytnutému úvěru.Výzvou k úhradě dlužné částky po splatnosti ze dne , datum, + Zesplatněním kontokorentního úvěru, Odstoupením od smlouvy o vedení účtu ze dne , datum, měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k řádnému splácení úvěru, a až poté přistoupila k zesplatnění úvěru a odstoupení od smlouvy o vedení účtu.Předžalobní upomínkou ze dne , datum, + záznamem o sledování zásilky měl soud za prokázané, že zástupce žalobkyně řádně vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dluhu před podáním žaloby, a že se tato výzva žalované dostala do dispozice.Těmito důkazy byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.

5. Soud zjistil, že proti žalované nebyla v době před uzavřením úvěrové smlouvy vedena žádná řízení EXE ani řízení E, po uzavření smlouvy o úvěru bylo proti žalované zahájeno jedno exekuční řízení, jehož titulem nebyl spotřebitelský úvěr.

6. Závěr o skutkovém stavu, který soud učinil, plně odpovídá tvrzením žalobkyně uvedeným v žalobě, a proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu plně odkazuje. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, o majetkové situaci žalované byla informována prostřednictvím jejího bankovního účtu, a měla tak všechny potřebné informace, které s odbornou péčí posoudila.

7. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. Zákonná úprava smlouvy o úvěru spočívá na principu smluvní volnosti. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované úvěr, který žalovaná vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela dohodnutým způsobem. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr žalobkyni řádně a včas splácet nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.

8. Ohledně úroků z úvěru soud neaplikoval ustanovení § 122 odst. 4 zák. 257/2016 Sb. účinného od 1. 11. 2016, v platném znění, podle kterého platí, že: „U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.“ V tomto případě požadovala žalobkyně úrok z úvěru nižší, než je úrok z prodlení v zákonné výši, soud tak proto shora citované ustanovení neaplikoval.

9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého: ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny: soudním poplatkem ze žaloby , částka, dle zákona o soudních poplatcích odměnou za zastoupení advokátem , částka, za tři úkony právní služby po , částka, dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ohledně nákladů řízení soud aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující , částka, a úspěšné žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.