32 C 35/2026

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zdeňkem Piskačem ve věci žalobkyně: B2 Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované, okres Most o zaplacení 14 686,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka spolu s úrokem ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení – to vše z titulu „Smlouvy o úvěru č. hodnota“, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba., se žalovanou dne datum, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr až do výše částka. Žalovaná úvěr vyčerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela v dohodnutých splátkách, právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého oprávnění, pohledávku ke dni datum zesplatnila a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši částka byla dle žaloby tvořena následujícími položkami: nesplacenou jistinou částka, poplatky částka, úrokem částka a úrokem z prodlení částka. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je specifikováno výše.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původní věřitelky na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouvou o postoupení pohledávek spolu s přílohami. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Zástupce žalobkyně k dotazu soudu ve svém písemném vyjádřením doručené soudu dne datum (na čl. 26 – 29 spisu) doplnil svá žalobní tvrzení o to, jak byla před uzavřením úvěrové smlouvy ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena úvěruschopnost žalované. Zástupce žalobkyně uvedl, že před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila majetkovou situaci žalované z informací poskytnutých žalovanou, které uvedla v žádosti o úvěr a současně žalovanou prověřila v dostupných registrech. Dále dodal výpis z běžného účtu žalované a uvedl, že žalovaná na předmětný úvěr ničeho neuhradila.

4. Oběma účastníkům bylo doručeno usnesení spolu s výzvou, aby se ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, současně byli poučeni, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

5. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán v odstavci prvém odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných: Žádostí o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání Karty ze dne datum měl soud za prokázané, že žalovaná dne datum požádala právní předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí revolvingového úvěru úvěrovým rámce ve výši částka, přičemž uvedla, že je zaměstnaná, její čistý měsíční příjem za 3 měsíce činní částka, celkový příjem domácnosti činní částka, žije ve vlastním domě/bytě a je vdova. Smlouvou o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. hodnota a vydání a užívání Karty ze dne datum měl soud za prokázané znění této smlouvy, zejména výši poskytnutého úvěrového rámce částka poskytnutý na dobu neurčitou. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12 % ročně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 12,68 %. Vysvětlením některých pojmů používaných ve standartní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvních informací pro Kartu + Formulářem pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované veškeré zákonem vyžadované informace o parametrech úvěru a jeho splácení ještě před uzavřením smlouvy o úvěru. Svazkem výpisů z běžného účtu žalované + Platební historií měl soud za prokázaný průběh čerpání a průběh splácení úvěru žalovanou a rovněž strukturu a výši dluhu. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum + Potvrzením o podání ze dne datum měl soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni a že se žalované dostala do dispozice, neboť jí byla zaslána na adresu trvalého pobytu. Těmito důkazy byla tvrzení žalobkyně zcela prokázána.

6. Z výpisu řízení E a EXE soud zjistil, že proti žalované nebylo před ani po uzavření úvěrové smlouvy vedeno žádné exekuční řízení.

7. Závěr o skutkovém stavu plně odpovídá tvrzením žalobkyně, která byla stručně zrekapitulována v odstavci 1. odůvodnění tohoto rozsudku, proto na ně soud ohledně závěru o skutkovém stavu odkazuje. Z obsahu spisu je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalované, přičemž vycházela z informací, které měla na základě vedení jejího učtu, a zároveň z informací z dostupných registrů. Také zjistila, že žalovaná má dostatečný disponibilní příjem, z nějž bude schopna úvěr splácet, a současně že nemá jiné závazky, které by její schopnost splácet snižovaly.

8. Právní posouzení věci spočívalo v ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku o smlouvě o úvěru, podle kterého: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“. V praxi si proto strany závazku mohou dohodnout konkrétní práva a povinnosti, na něž zákon nepamatuje. V daném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový rámec až do výše částka. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně svému závazku poskytnout žalované úvěr dostála řádně a včas a zároveň bylo prokázáno, že žalovaná svému závazku poskytnutý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně vrátit řádně a včas nedostála. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru zcela oprávněným.

9. Právní posouzení věci ohledně úroků z prodlení spočívalo v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dle kterého: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu dle kterého ,,Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.“ Výše repo sazby je soudu známa z jeho činnosti. V této sazbě (dané shora uvedeným prováděcím předpisem) tedy soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení.

10. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka. Tyto náklady jsou tvořeny: zaplaceným soudním poplatkem ze žaloby částka dle zákona o soudních poplatcích, odměnou za zastoupení advokátem částka za tři úkony právní služby po částka dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (soud pro určení výše odměny za zastoupení a režijního paušálu použil ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že žalobkyně žalobu podala ve formě návrhu podaného na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částka a žalobkyni v tomto řízení byla přiznána náhrada nákladů řízení), třemi paušálními náhradami po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem částka a 21 % sazbou daně z přidané hodnoty z nákladů zastoupení částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení občanského soudního řádu nebo podle řádu exekučního, zák. č. 120/2001 Sb.