32 C 352/2021

Plný text

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem titul titul Zdeňkem Piskačem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 29.991,15 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o zaplacení částky 29.991,15 Kč spolu s úroky ve výši 11.757,60 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29.991,15 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 29.991,15 Kč spolu s úroky ve výši 11.757,60 Kč a dále spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 29.991,15 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč – to vše údajně z titulu„ Smlouvy o revolvingovém úvěru“, kterou údajně uzavřel právní předchůdce žalobce, tj. [právnická osoba], se žalovaným dne [datum], na základě které právní předchůdce žalobce údajně poskytl žalovanému revolvingový úvěr ve výši 35.000 Kč (přičemž úvěrový limit dle smlouvy byl ve výši 35.000 Kč). Žalovaný údajně úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel v dohodnutých splátkách – dohodnutým způsobem, a proto právní předchůdce žalobce využil svého oprávnění a ke dni [datum] odstoupil od smlouvy, pohledávku zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě. Dlužná částka ve výši 29.991,15 Kč je údajně tvořena následujícími položkami: jistinou úvěru 29.991,15 Kč.

2. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“. Podle § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku:„ Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.“. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobce a tím i právní nástupnictví žalobce měl soud za prokázané následujícími listinami: Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], 2x Seznam postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobce – tzn., že žalobci svědčí práva z postoupené pohledávky.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil a k ústnímu jednání soudu se bez omluvy nedostavil.

4. Skutkový stav, který byl podrobněji popsán jednak v odstavci prvním, a který bude podrobněji popsán ještě v následujících odstavcích odůvodnění tohoto rozsudku, byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, které byly přílohou žaloby: Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] s úvěrovým limitem 35.000 Kč – nepodepsaná účastníky (tato smlouva je obsažena v žalobě) nepodepsanou účastníky, nepodepsanou žalovaným ani právním předchůdcem žalobce (z této smlouvy bylo dle žaloby žalováno) touto smlouvou měl soud za prokázané pouze to, že nebyla vlastnoručně podepsána právním předchůdcem žalobce ani žalovaným, ani nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud však na druhou stranu neměl za prokázané, zda tuto smlouvu vůbec uzavřel žalovaný a vzhledem k tomu, že nebyla smlouva podepsána, tak soud neměl za prokázaný ani obsah této smlouvy, neboť netuší, s jakou smlouvou se žalovaný údajně při její údajném uzavírání seznámil, ani to, zda to byl skutečně žalovaný, kdo smlouvu uzavřel. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne [datum] s úvěrovým limitem 50.000 Kč – nepodepsaná účastníky (tato smlouva v žalobě obsažena není!!!) nepodepsanou účastníky, nepodepsanou žalovaným ani právním předchůdcem žalobce (z této smlouvy však nebylo dle žaloby žalováno) touto smlouvou měl soud za prokázané pouze to, že nebyla vlastnoručně podepsána právním předchůdcem žalobce ani žalovaným, ani nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem žádného z účastníků. Soud však na druhou stranu neměl za prokázané, zda tuto smlouvu vůbec uzavřel žalovaný a vzhledem k tomu, že nebyla smlouva podepsána, tak soud neměl za prokázaný ani obsah této smlouvy, neboť netuší, s jakou smlouvou se žalovaný údajně při její údajném uzavírání seznámil, ani to, zda to byl skutečně žalovaný, kdo smlouvu uzavřel. Standardními podmínkami smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v ČR platné ke dni [datum], neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaný vůbec seznámil za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalovaného a rovněž právního předchůdce žalobce. Standardními podmínkami smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v ČR platné ke dni [datum] – v anglickém jazyce, neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaný vůbec seznámil za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalovaného a rovněž právního předchůdce žalobce – což by i tak zřejmě pro žalovaného bylo obtížné, vzhledem k anglickojazyčné verzi. <b>11 listinami nazvanými:„ [jméno] application info“</b> <b>ze dne [datum] znějící na částku 12.000 Kč</b> <b>ze dne [datum] znějící na částku 2.000 Kč</b> <b>ze dne [datum] znějící na částku 2.000 Kč</b> <b>ze dne [datum] znějící na částku 1.600 Kč</b> <b>ze dne [datum] znějící na částku 945 Kč</b> <b>ze dne [datum] znějící na částku 900 Kč</b> <b>ze dne [datum] znějící na částku 15.000 Kč</b> <b>ze dne [datum] znějící na částku 5.000 Kč</b> <b>ze dne [datum] znějící na částku 1.200 Kč</b> <b>ze dne [datum] znějící na částku 750 Kč</b> ze dne [datum] znějící na částku 10.000 Kč, měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce měl ve svých interních dokumentech, neboť tyto listiny jsou pouze interními dokumenty právního předchůdce žalobce, že vyplatil žalovanému tyto částky. Potvrzení o provedené platbě 750 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], soud však vůbec netuší, komu tento účet patří – žalobce k tomuto nenabídl, ani nepředložil žádný listinný důkazní prostředek. Potvrzení o provedené platbě 10.000 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], soud však vůbec netuší, komu tento účet patří – žalobce k tomuto nenabídl, ani nepředložil žádný listinný důkazní prostředek. Výpis z účtu právního předchůdce žalobce o provedené platbě 12.000 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], tzn. na zcela jiné číslo účtu, než byl účet, kam byly zaslány platby uvedené výše ve dvou„ Potvrzeních o provedené platbě“. Výpis z účtu právního předchůdce žalobce o provedené platbě 2.000 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], tzn. na zcela jiné číslo účtu, než byl účet, kam byly zaslány platby uvedené výše ve dvou„ Potvrzeních o provedené platbě“. Výpis z účtu právního předchůdce žalobce o provedené platbě 2.000 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], tzn. na zcela jiné číslo účtu, než byl účet, kam byly zaslány platby uvedené výše ve dvou„ Potvrzeních o provedené platbě“. Výpis z účtu právního předchůdce žalobce o provedené platbě 1.600 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], tzn. na zcela jiné číslo účtu, než byl účet, kam byly zaslány platby uvedené výše ve dvou„ Potvrzeních o provedené platbě“. Výpis z účtu právního předchůdce žalobce o provedené platbě 945 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], tzn. na zcela jiné číslo účtu, než byl účet, kam byly zaslány platby uvedené výše ve dvou„ Potvrzeních o provedené platbě“. Výpis z účtu právního předchůdce žalobce o provedené platbě 900 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], tzn. na zcela jiné číslo účtu, než byl účet, kam byly zaslány platby uvedené výše ve dvou„ Potvrzeních o provedené platbě“. Výpis z účtu právního předchůdce žalobce o provedené platbě 15.000 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], tzn. na zcela jiné číslo účtu, než byl účet, kam byly zaslány platby uvedené výše ve dvou„ Potvrzeních o provedené platbě“. Výpis z účtu právního předchůdce žalobce o provedené platbě 5.000 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], tzn. na zcela jiné číslo účtu, než byl účet, kam byly zaslány platby uvedené výše ve dvou„ Potvrzeních o provedené platbě“. Výpis z účtu právního předchůdce žalobce o provedené platbě 1.200 Kč ze dne [datum] měl soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce vyplatil tuto platbu na účet č. [bankovní účet], tzn. na zcela jiné číslo účtu, než byl účet, kam byly zaslány platby uvedené výše ve dvou„ Potvrzeních o provedené platbě“. Obchodními podmínkami společnosti [právnická osoba] neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaný vůbec seznámil za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalovaného a rovněž právního předchůdce žalobce. „ Předžalobní upomínkou dle ust. § 142a zák. č. 99/1993 Sb. – zaplacení dlužných pohledávek s přísl.„ ze dne [datum] - není nijak prokázáno odeslání žalovanému, ani že tato výzva se dostala do dispozice žalovanému. Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru s úvěrovým limitem 35.000 Kč – nedatované, nepodepsané – žalovaným ani právním předchůdcem žalobce s úvěrovým limitem 35.000 Kč, neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaný vůbec seznámil za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalovaného a rovněž právního předchůdce žalobce (z této smlouvy naopak bylo dle žaloby žalováno). Standardními informacemi o spotřebitelském úvěru s úvěrovým limitem 50.000 Kč – nedatované, nepodepsané – žalovaným ani právním předchůdcem žalobce s úvěrovým limitem 50.000 Kč, neměl soud za prokázané, zda se s těmito podmínkami žalovaná vůbec seznámila za situace, kdy i na této listině chyběl jakýkoliv podpis žalované a rovněž právního předchůdce žalobce (z této smlouvy však nebylo dle žaloby žalováno). Svazkem 14 listin nazvaných:„ Platební informace: Výpis z účtu“ – listiny jsou nedatované, měl soud za prokázané sice znění těchto listin, ale v těchto listinách se objevily pouze tyto výběry ve výši: 12.000 Kč, 2.000 Kč, 2.000 Kč, 1.600 Kč, 1.000 Kč, 945 Kč, 46,15 Kč, 15.000 Kč, 5.000 Kč, 750 Kč, 10.000 Kč, 1.200 Kč, tj. celkem 51.541,15 Kč. Co však soud vůbec nemá těmito listinami za prokázané, je nejdůležitější věc, a to kolik vlastně žalovaný v době tvrzeného smluvního vztahu právnímu předchůdci žalobce uhradil, resp. vrátil z poskytnutých finančních prostředků. Z těchto listin, které jistě nemohou být úplné, protože pak by jistě obsahovaly všechny poskytnuté částky ve výši 51.395 Kč, které naopak vyplývají z listin nazvaných„ [jméno] application in info“. Těmito listinami však soud neměl za prokázané, jak žalobce dospěl k žalované částce 29.991,15 Kč (která je v žalobě označena jako jistina úvěru), avšak tato částka dle těchto listin není jistinou úvěru tak, jak by se mohlo zdát, ze slov, která použil žalobce v žalobě, kdy uvedl, že na základě smlouvy o revolvingovém úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 29.991,15 Kč, přičemž z listin rozebíraných v tomto subodstavci je patrné, že částka 29.991,15 Kč obsahuje jak tzv. náhrady účelně vynaložených nákladů, tak úroky z úvěru za období čerpání, výběry, poplatky za výběry a zejména tzv. zůstatek po poslední platbě 19.241,15 Kč – o němž soud vůbec netuší, co obsahuje, resp. z čeho se skládá a soud se tak může pouze dohadovat o tom, že se skládá z podobně nejasně tvořených částek tak, jak jsou i uvedeny v těchto listinách„ Platební informace: Výpis z účtu“, přičemž podle soudu je i velmi podivné, že tyto listiny neobsahují datum jejich vydání, což je u právního dokumentu opravdu zcela neobvyklé a nestandardní. Velmi podivné je dále to, že v přehledu, který soudu zaslal zástupce žalobce a který byl součástí Doplnění žaloby, doručném soudu dne [datum] (na čl. 23 – 24 spisu), chybí oproti zde rozebíranému svazku listin„ Platební informace: Výpis z účtu“ dvě částky a to: 1.000 Kč označené jako„ Výběr“ dne [datum] a 46,15 Kč označené jako„ Výběr“ dne [datum]. Určitě to však vypovídá o„ přesnosti“ práce, jak právního předchůdce žalobce, tak žalobce samotného. <i>5. Soud zjistil počet exekucí vedených proti žalovanému:</i> 1 řízení EXE zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru – šlo o exekuci na částku [částka] a řízení skončilo vymožením pohledávky [datum] 4 řízení EXE zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena před uzavřením smlouvy o úvěru 0 řízení E zahájena až po uzavření smlouvy o úvěru 6. Soud používá slovo údajně z toho důvodu, že soud nemá najisto postaveno, že tuto smlouvu o úvěru uzavřel se žalobcem, respektive s jeho právním předchůdcem, skutečně žalovaný, neboť přístupové údaje k účtu mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti, stejně tak mohou být zneužity další doklady, jako je občanský průkaz a jak tomu mohlo být i v tomto posuzovaném případě. Smlouva o úvěru nebyla žalovaným podepsána (byla pouze datována) a soud tak neměl za prokázaný ani obsah smlouvy, se kterým žalovaný údajně souhlasil, to že žalobce tvrdil, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud za prokázání toho, zda tento úkon – právní jednání, žalovaný skutečně učinil. Soud tak nemá najisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný.

7. Na výzvu soudu ve formě usnesení č. j. 32 C 352/2021-21 ze dne 12. 11. 2021, které bylo zástupci žalobce doručeno do datové schránky dne [datum], zástupce žalobce sice odpověděl, přičemž v tomto usnesení byl vyzván, aby soudu sdělil následující informace – soud dále pro přehlednost uvádí celou výzvu adresovanou žalobci: <i>„ Soud vyzývá žalobce, aby do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudu doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem žalobce, případně jeho právní předchůdce, zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru a jaké získal informace o schopnosti žalované splácet úvěr, a aby v téže lhůtě označil a předložil důkazní prostředky (důkazy) k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být žalobce se svojí žalobou částečně či zcela neúspěšný.</i> <i>Dále soud vyzývá žalobce, aby v téže lhůtě sdělil soudu přesně jaké částky a přesně v jakých termínech žalobce, resp. právní předchůdce žalobce, žalované z titulu tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru (resp. z titulu smlouvy o zápůjčce či půjčce) vyplatil a jakým způsobem a k těmto tvrzením předložil důkazní prostředky (důkazy) k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být žalobce se svojí žalobou částečně či zcela neúspěšný.</i> <i>Dále soud vyzývá žalobce, aby v téže lhůtě sdělil soudu přesně jaké částky žalovaný na konto smlouvy v průběhu smluvního vztahu právnímu předchůdci žalobce, respektive po skončení smluvního vztahu žalobci (resp. jinému právnímu nástupci původního věřitele), uhradil a v jakých termínech, a na jaké přesně nároky byly tyto platby započteny a k těmto tvrzením předložil důkazní prostředky (důkazy) k prokázání doplněných tvrzení, jinak může být žalobce se svojí žalobou částečně či zcela neúspěšný.“</i> <b>Z výše uvedeného vyplývá i to, že žalobce byl řádně poučen, že v případě nevyhovění výše uvedené výzvě může být v řízení se svojí žalobou částečně či zcela neúspěšný.</b> <b>Žalobce soudu sdělil pouze, že došlo k čerpání částky 51.395 Kč i s uvedením jednotlivých částek, i s daty, a je velmi podivné, že dvě částky, které však byly prokazovány jinými listinami – viz výše, v tomto přehledu žalobce úplně chybí a u dvou plateb, které uvedl, se tyto platby sice kryjí výší, ale nikoliv datem. Ohledně jedné z nejdůležitějších otázek a sice ohledně toho, kolik žalovaný na konto smlouvy uhradil a v jakých částkách a termínech – žalobce odpověděl, že v daném případě nedisponuje přehledem provedených plateb, přehled provedených úhrad se v dané věci nedochoval a proto ani nebyl předán žalobci původním věřitelem!</b> <b>Pokud žalobce dále uváděl, že je přesvědčen, že výše pohledávky je zřejmá z pravidelných vyúčtování a že není důvod pochybovat, že provedené úhrady byly započteny na dlužnou částku a že je tedy částka vypočtená v žalobě správně, pak dle hlubokého přesvědčení soudu je tomu přesně naopak. Za této situace, kdy soud nemá za prokázanou ani skutečnost, že smlouva o úvěru byla se žalovaným skutečně uzavřena, tím méně za prokázaný obsah této smlouvy – soud tuto smlouvu nemůže posoudit jinak, než absolutně neplatnou, a bez doložení požadovaných informací soud není schopen vypočítat ani případné bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, případně někoho jiného, neboť soud nemá ani na jisto postaveno, že výše uvedené částky byly právním předchůdcem žalobce převedeny na účet, respektive v tomto případě dva různé účty žalovaného. Soud tak opět vůbec vinou žalobce netuší, jaké„ případné dílčí platby“ žalovaný uhradil, pokud tedy vůbec nějaké částky uhradil a rovněž soud netuší na jaké„ údajné“ nároky byly tyto případné platby započítány.</b> <b>Soud rovněž netuší, proč byly soudu zaslány dvě verze Smlouvy o revolvingovém úvěru (viz výše), když žalováno bylo pouze ze starší z těchto smluv a to ze dne [datum], i když i to je otázka, neboť 7 částek a to: 900 Kč, 15.000 Kč, 5.000 Kč, 1.200 Kč, 750 Kč, 10.000 Kč a 46,15 Kč, bylo zasláno až po uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum].</b> 8. Žalobce rovněž žádnými listinnými důkazními prostředky neprokázal svá tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem, a tato jeho tvrzení zůstala tedy pouhými neprokázanými tvrzeními. Je zřejmé, že zejména výdaje a závazky žalovaného nijak prověřovány nebyly.

9. Z výše podrobněji rozebraných listinných důkazních prostředků nijak nevyplývá, že by to byl konkrétně žalovaný, kdo tvrzenou smlouvu uzavřel s právním předchůdcem žalobce. Při uzavírání tvrzené smlouvy nebyla nijak platně zjištěna (ověřena) totožnost žalovaného. Pouhé poskytnutí osobních údajů není řádným zjištěním a tím méně ověřením totožnosti. Údaje o čísle účtu a osobní údaje žalovaného mohly být zneužity třetí osobou, jak už se s tím soud ve své praxi mnohokrát opakovaně setkal, například osobou, která s majitelem účtu žije ve stejné domácnosti. Není tak vůbec nijak prokázáno, že právní předchůdce žalobce jednal při uzavírání smlouvy se žalovaným.

10. Smlouva nebyla žalovaným podepsána (ani nikým jiným a to včetně právního předchůdce žalobce) a soud tak nemá za prokázaný ani obsah smlouvy, o kterém žalobce tvrdil, že s ním žalovaný údajně souhlasil. Tvrzení žalobce, že žalovaný podepsal smlouvu elektronicky, nepovažuje soud nejen za prokázání toho, že tento úkon žalovaný skutečně učinil, ale ani neprokazuje obsah smlouvy, s níž údajně žalovaný souhlasil.

11. Soud tak nemá na jisto postavené ani to, že žadatelem o úvěr byl skutečně žalovaný, že smlouva byla uzavřena se žalovaným, ani že byla uzavřena v tvrzeném znění. Jinak řečeno, není jisté, zda a s kým byla smlouva o úvěru uzavřena a v jakém znění.

12. Soud se dále zabýval tím, zda byla jistina vyplacena žalovanému a zda se mohlo jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

13. Ohledně právního posouzení věci v části bezdůvodného obohacení soud vycházel z ustanovení § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o bezdůvodném obohacení, kdy podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“. Podle § 2991 odst. 2 o. z., platí, že„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 14. Soud nemohl zjistit případnou výši bezdůvodného obohacení ani bezdůvodné obohacení samotné, neboť nebylo prokázáno, v jaké výši byly poskytnuty finanční prostředky žalovanému právním předchůdcem žalobce, a zejména nebylo prokázáno, a jak bylo již vyloženo výše ani tvrzeno, jaké případně částky byly ze strany žalovaného či kohokoliv jiného na konto smlouvy o revolvingovém úvěru, splaceny. Soud tak nemohl učinit žádný platný a jednoznačný závěr o výši případného bezdůvodného obohacení, případně závěr o tom, že k žádnému bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného nedošlo a to pro případ, kdyby bylo na konto smlouvy o úvěru hrazeno více (ať už kýmkoliv) než bylo právním předchůdce žalobce poskytnuto na účet žalovaného, což jak soud rovněž zná ze své úřední činnosti je možnost pravděpodobná. Soud již rovněž výše vyložil, že dle zjištění soudu bylo žalovanému právním předchůdce žalobce poskytnuto jiné plnění – v jiné výši, než žalobce v žalobě tvrdil – v podrobnostech viz výše.

15. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o revolvingovém úvěru a ani případné bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, neboť nebylo prokázáno, v jaké výši byly finanční prostředky právním předchůdcem žalobce poukázány na účet žalovaného. Z předložené listiny nadepsané„ Platební informace: Výpis z účtu“, nic o výši případných vrácených finančních prostředků nevyplývá, neboť je zjevné, že byly žalovanému účtovány různé položky, kdy tato listina obsahuje jak tzv. náhrady účelně vynaložených nákladů, tak úroky z úvěru, výběry a zejména tzv. zůstatek po poslední platbě 19.241,15 Kč – o němž soud vůbec netuší, co obsahuje, resp. z čeho se skládá, a soud se tak může pouze dohadovat o tom, že se skládá z podobně nejasně tvořených částek tak, jak jsou i uvedeny v této listině„ Platební informace: Výpis z účtu“. A navíc, jak již bylo podrobněji vyloženo v odstavci 7. odůvodnění tohoto rozsudku žalobce na výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazních prostředků nereagoval patřičným způsobem – viz v podrobnostech výše. <b>V další části rozsudku v odstavcích 16. až 24. se soud podrobněji vyjádří ke smlouvám, k jejichž uzavření došlo s využitím prostředků komunikace na dálku:</b> 16. Z ust. § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zák. o spotřebitelském úvěru) vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

17. Podle ust. § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

18. Podle ust. § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

19. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999 [číslo] (dále jen eIDAS), se elektronickým podpisem rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.

20. Podle čl. 25 bod 1 eIDASelektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.

21. Soud se zabýval otázkou, zda dokument v elektronické podobě, v němž je zachycen obsah spotřebitelské smlouvy ze dne [datum] a v němž je uvedeno, že:„ [příjmení] Smlouva nabývá platnosti a účinnosti okamžikem jejího podpisu oběma Smluvními stranami.“ Přičemž na Smlouvě chybí jakýkoliv podpis a to i odkazem například na SMS kód a podobně nahrazující fyzický podpis žalovaného.

22. Jak vyplývá ze shora cit. ust. § 562 odst. 1 o. z., jakož i z požadavků na právní jednání obecně, musí být při právním jednání učiněném elektronickými prostředky možné jednoznačné určení jednající osoby. Soud je přesvědčen, že v posuzovaném případě způsob vedení jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru neumožňoval jednoznačné určení osoby jednající jako žadatel o úvěr. Právní předchůdce žalobce neměl při uzavírání smlouvy k dispozici fotokopii občanského průkazu žalované ani fotokopii jiných dokumentů. Na základě těchto údajů zaslal na telefonní číslo uvedené v žádosti o úvěr, o němž však nebylo (a dosud není) zřejmé, zda patří žalovanému, SMS rozhodnutí úvěrujícího o poskytnutí úvěru, čímž byla dle tvrzení žalobce smlouva o úvěru uzavřena. Dle názoru soudu, nelze jednoznačně uzavřít, že osobou, která smlouvu o úvěru údajně elektronicky uzavřela, byl právě žalovaný. Při uzavření předmětné smlouvy pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku tedy nebylo možno jednoznačně identifikovat osobu žadatele o úvěr. Vliv na toto zjištění nemá ani skutečnost, že žalovaný byl v průběhu řízení nečinný.

23. Dále je soud přesvědčen, že odeslání žádosti o úvěr osobou jednající s právním předchůdcem žalobce při sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru nemá ani náležitosti prostého elektronického podpisu ve smyslu čl. 3 bodu 10 eIDAS. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že aby bylo možno data v elektronické podobě považovat za elektronický podpis, musí být nejen připojena k jiným datům v elektronické podobě (či s nimi být logicky spojena), ale zároveň se musí jednat o data, která jednající osoba používá k podepsání. Pouhá skutečnost, že určitá data, např. autorizační kód, jsou připojena k elektronické zprávě, nemůže vést k závěru, že taková data podepisující osoba (obvykle) používá k podepsání. Proto nelze autorizační kód a tím méně prosté odeslání elektronické žádosti o úvěr, respektive SMS kódu, považovat ani za prostý elektronický podpis. Prostým elektronickým podpisem může být např. biometrický podpis, tedy elektronicky zachycený obraz vlastnoručního podpisu jednající osoby.

24. Soud je tak přesvědčen, že v daném případě nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru, neboť elektronické prostředky použité právním předchůdcem žalobce při sjednávání smlouvy neumožňovaly určení jednající osoby, a to ani na základě elektronického podpisu.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého:„ Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.“ V daném případě byl žalobce zcela neúspěšný – byl by to tedy žalovaný, kdo by měl nárok na náhradu nákladů řízení, žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. Vzhledem k výše uvedenému rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.